80letá babička odmítala renovovat svůj starý dům po dobu 15 let, říkala, že už nemá dlouho žít. Nicméně ji překvapili její vnoučata. Když vešla do domu, byla bez hlasu. Plakala pouze štěstím…
S námi se chovala tak už tak dlouho, jak si pamatuji, stále se trápila, že nemá už moc dlouho. Cokoli jí nabídnete, ihned to odmítne, proč by to potřebovala, brzy odejde. Bylo mi smutno, když zemřel můj dědeček; zemřel úplně mladý, hned po padesátce.
Naštěstí babička, i když neplánuje žít dlouho, se snaží užívat život naplno: stále někam mizí se svými přáteli, není proti tomu si koupit nový klobouk, ráda si dělá radost na chatě.
Cokoli, aby si ji lidé pamatovali jako krásnou a s milým slovem.
Takže, s trápením, dožila se výročí. A už 15 let jsme ji přemlouvali, aby to opravila. Nejprve trvala na tom, že všechno bude tak, jak to bylo za dědečka. Pak souhlasila, že by její dědeček nutil k opravám, bylo na čase. Ale prohlásila:
– Proč budete investovat do mých oprav, když pak musíte všechno předělat pro sebe? Budu žít tak dlouho, jak mi zbývá, a pak udělám, co budete chtít.
Postupně jsme ji přemluvili alespoň k tomu, aby udělala kuchyň, aby byla bezpečná, světlá a pohodlná. Potají od babičky (poslali ji do sanatoria), uklidili jsme koupelnu.
A teď, s odvoláním na nové normy a pokuty, jsme ji přesvědčili, aby změnila radiátory v bytě, prosili jsme ji, aby souhlasila aspoň s krásnými podhledy a alespoň se vzdala čerstvého linolea. Prosíme babičku, aby přijala nový nábytek, ale všechno, co jsme požadovali, bylo změnit tapety, které kdysi nalepila s dědečkem. Už jsou dost vybledlé a ošoupané.
Tento starodávný lesk jsme oškrábali, omítli a připravili stěny.
Potom jsme vyhodili smetí z bytu. Potichu jsme zkontrolovali elektřickou instalaci a přesunuli spínače sem a tam na pohodlnější místo.
Stíny jsme překryli tmely, nejprve základním tmelováním, pak dokončovacím tmelováním a nanesli základní nátěr. Je škoda, že jsme se s sousedy nedokázali dohodnout na stoupačce, ale nakonec jsme vyměnili radiátory babičky.
Když byly stěny úplně suché, obrušovali jsme je, natřeli strop a ozdobili ho stropními lištami.
Tapetu jsme si vybrali spolehlivou, vinylovou na netkaném podkladě. Rozhodli jsme se, že to bude moderní a svěží, pokud uděláme pouze jednu stěnu vzorovanou, a zbytek bude jednobarevný.
A pak se stalo zázrak. Babička možná stále trvá na starých skříních na památku dědečka (a ani je nehne, protože podlaha byla pro ně vyříznuta), ale souhlasila s novou pohovkou! A nelitovala toho, teď je její milá šťastná, a my jsme klidnější kvůli ní.
