Když se Emily prochází uličkou, cítí, že i když konečně žije svůj svatební sen, šaty jsou podobné jako prostředí, hudba a její ženich. Až do chvíle, kdy přichází na řadu sliby, kdy ji Jason před všemi zesměšní. Ale poté dostane chuť své vlastní medicíny.
Byl to den, na který jsem čekala. Po měsících plánování svatby a diety, abych se vešla do svých vysněných šatů, byl to ten okamžik. „Pojď, drahá,“ řekl můj otec a natáhl ruku, připraven mě vést uličkou k Jasonovi.
„Jak se cítíš?“ zeptal se můj otec a políbil mě na čelo.
„Šťastná,“ řekla jsem jednoduše. „Představovala jsem si tento okamžik už dlouho, tati.“
Šli jsme uličkou za jemné hudby, kterou jsem vybrala měsíce předem. Kytarista seděl na dřevěné stoličce.
„Vypadáš nádherně, Emily,“ řekl Jason, když přebíral moji ruku od mého otce.
Obřad začal knězem, který mluvil o lásce a závazku, jak nám řekl, že bude.
„Je čas na sliby,“ řekl kněz a usmál se na nás oba.
„Jasone, jsi můj nejlepší přítel a vždy jsem si chtěla vzít svého nejlepšího přítele. Slibuji, že tě budu podporovat, vždy se smát s tebou a růst s tebou. Slibuji, že budu věrná a že si budu vážit každého okamžiku, který spolu máme. V tomto životě i v dalším.“ Moje sestra vedle mě vzdychla a utírala si slzy.
„Jasone,“ řekl kněz. „Teď je řada na tobě.“
Jason se na mě podíval a usmál se, a pak se otočil ke svým družbám, což je rozesmálo.
„Emily, moje lásko,“ řekl. „Slibuji, že tu budu pro tebe vždy, i když mě budeš otravovat, abych vynesl odpadky, protože si myslíš, že dům smrdí.“
Družbové se smáli.
„A budu ti vždy držet ruku, zvláště když budeme procházet oblastmi plnými pavouků, protože všichni víme, jak moc miluješ ty osminohé potvory.“
Družbové se smáli hlasitěji. Někteří z našich hostů se přidali.
A Jason pokračoval.
„Slibuji, že ti připomenu zvednout nohy, když chodíš, abychom se vyhnuli další návštěvě pohotovosti, jako tehdy, když jsi zakopla o úplně nic. A ochutnám všechny spálené lasagne na světě, protože to je tvoje specialita.“
Čím víc Jason mluvil, tím víc jsem se cítila ponížená. Mračila jsem se na něj, doufajíc, že pochopí, že na jeho slovech není nic krásného ani romantického. Ale on mě ignoroval a pokračoval.
„Také vydržím tvé zpívání ve sprše. Možná to zní jako kočka v nesnázích, ale alespoň si pak vážím dobré hudby! A nejdůležitější, Emily,“ řekl.
„Slibuji, že ti odpustím, že jsi mě prakticky donutila požádat tě o ruku poté, co jsi nechala ty svatební časopisy po celém bytě.“
Moje čelist spadla. Nevím, jak reagovat. Jasonovi družbové se smáli, až se málem svalili přes sebe.
„Opravdu?“ zašeptala jsem mu.
Jason mrkl.
„Nyní je čas na výměnu prstenů,“ řekl kněz.
Jasonova neteř přistoupila k oltáři s prstýnky přivázanými na malém polštářku, který pevně držela.
„Děkuji, miláčku,“ řekla jsem a vzala si od ní prstýnky.
Držíc prstýnky, jsem si uvědomila, že nechci Jasonovi nasadit prsten. Byli jsme už prakticky manželé, kromě podpisu do matriky.
Ale po tom, co jsem slyšela Jasonovy sliby, nevím, jestli chci být s tímto mužem.
„Dej mi ruku,“ řekl Jason a vzal mě za ruku.
Navlékl mi prsten na prst a držel ruku, aby to samé udělal i on. Zvedl se mi žaludek. Náhle můj sen praskl. Nic nebylo jako před chvílí.
„Jasone, nyní můžeš políbit nevěstu!“ vykřikl kněz.
Jason mě chytil za pas a přitáhl si mě blíž, druhou rukou mi držel krk. Políbil mě bez vášně nebo citu.
„Co to bylo?“ zeptala jsem se Jasona, když jsme se fotili před hostinou.
„Co myslíš?“ zeptal se a zamračil se.
„Tvoje sliby,“ řekla jsem. „Byly drsné a ponižující.“
„Ne! Byly roztomilé!“ řekl. „Udržel jsem je pravdivé pro nás.“
„Prakticky jsi všem řekl, že jsem otravná a nemotorná. A že jsem tě donutila se mnou oženit.“
Překřížila jsem ruce a čekala na nějaké vysvětlení.
„Ale no tak, Emily,“ řekl. „Všichni se smáli. Není to tak vážné, jak to děláš. Udělejme to focení a vraťme se na párty. Mám hlad.“
Kousla jsem se do jazyka. Neměla jsem sílu se hádat.
Na hostině Jason skutečně popustil uzdu. Přehnal to s pitím a snědl tolik steaku a brambor, že by to komukoli udělalo špatně.
„Mami,“ řekla jsem a přiklekla k matce před zahájením slavnosti. „Necítím se dobře.“
„Co tím myslíš, miláčku?“ zeptala se moje matka.
„Jason…“ řekla jsem, můj hlas slábnul, jak na mě dopadla tíha úzkosti. „Ty sliby byly jen ponižující.“
„Možná to byly jen nervy, Emily,“ řekla moje matka. „Víš, jaký Jason někdy může být.“
Brzy na to vstoupil moderátor a zahájil slavnosti. Jasonův bratr povstal a mluvil o tom, jak jsme se poznali a jeho první dojmy ze mě.
„Nemyslel jsem si, že Emily zůstane!“ zasmál se Jackson, s pivní lahví v ruce. „Ale myslím, že ví, jak se vypořádat s mým bratrem.“
Pokračovalo to dál a dál, a můj manžel se smál nahlas bratrovým slovům.
Pak přišel čas na projev mého tchána.
„Dámy a pánové, mám pár slov pro mého syna a jeho novou nevěstu, nádhernou Emily,“ řekl.
Zadržela jsem dech. Vždy jsem vycházela s Robertem a on se ke mně vždy choval dobře. Ale myslela jsem si to samé o Jasonovi, dokud neřekl své sliby. Nevěděla jsem, jestli se mám připravit na něco od Roberta také.
Pokud bych měla být upřímná, chtěla jsem utéct. Necítila jsem se jako nevěsta. Necítila jsem se jako nic. Necítila jsem se ani jako já sama.
Chtěla jsem si strhnout svatební šaty a obléknout si pohodlné tepláky. Chtěla jsem plakat. „Jasone, víš, co dělá manželství úspěšným, synu?“ zeptal se Robert.
„Uh, láska? Přitažlivost? Chemie?“ odpověděl Jason váhavě.
Kdo je tenhle muž? přemýšlela jsem.
„Je to respekt,“ řekl Robert a zavrtěl hlavou. „Je to o tom, milovat svého partnera a nikdy ho neudělat malým nebo poníženým. Dnes jsi své sliby proměnil v sérii vtipů na úkor Emily. To nebylo jen nevhodné, ale také hluboce zraňující.“ Podívala jsem se kolem a viděla, že někteří hosté vrtí hlavou.
„Abych tě poučil, Jasone,“ pokračoval Robert. „Podělím se o něco, co ti může přijít stejně ponižující.“
„Co? Tati! Přestaň!“ řekl Jason a vstal.
„Jason stále spí s nočním světlem. Říká, že je to proto, že rád čte v posteli, ale všichni víme, že je to proto, že se bojí tmy.“
Smích propukl po celé místnosti.
„A nezapomínejme na tu dobu, kdy se Jason pokusil vařit pro Emily a spustil požární poplach, protože nevěděl, že normální lidé nedávají kov do mikrovlnky.“
„Tati, prostě přestaň,“ zamumlal Jason.
„Nebo na dobu, kdy se opil po večírku a trval na tom, že musí spát na podlaze v mé ložnici.“ „Tyto příběhy jsem nesdílel, abych tě ponížil, Jasone. Ale abych ti ukázal, jaké to je, když si děláš legraci na úkor někoho jiného; není to vtipné, je to kruté. Musíš si uvědomit důsledky svých činů.“
Usmála jsem se na Roberta, konečně jsem se cítila pochopena.
„Emily, jménem mého syna se omlouvám. Jason má stále hodně co se učit o tom, jak být milujícím a respektujícím partnerem. Ale vím, že může být lepší, a doufám, že mu dáš šanci to dokázat.“ „Je mi to moc líto, Emily,“ řekl Jason vedle mě. „Myslel jsem, že jsem vtipný, ale vidím, jak hloupý jsem byl. Dej mi další šanci.“ „Dobře,“ řekla jsem. „Ale bude to vyžadovat víc než jen pěkná slova, aby se to napravilo.“
Chci nám dát další šanci, ale něco mi pořád nesedí.
Co byste dělali vy?
