Do svých 18 let žila Marina v bytě svých rodičů. Rodina nebyla bohatá – její matka byla řidička tramvaje, její otec byl výrobce stanů, který byl nucen odejít do invalidního důchodu. To, co její rodiče vydělali, sotva stačilo na jídlo a nejjednodušší oblečení.
Už jako malá se Marina snažila najít práci a pomáhat rodičům. Svého času vylepovala inzeráty, roznášela letáky a pracovala v malém obchodě, který vlastnili rodinní přátelé. Přes veškerou snahu dívky se jí finanční situaci zlepšit nepodařilo.
Jedinou vyhlídkou, kterou Marina viděla, bylo dobré vzdělání. Dívka složila sjednocenou státní zkoušku s vysokým skóre, což jí dalo příležitost získat levné místo na univerzitě v jiném městě. V 18 letech dívka odešla z domu svých rodičů studovat.
Ještě ve škole a pospíchající z vyučování na další brigádu se Marina rozhodla, že jakmile začne vydělávat slušné peníze, pomůže rodičům s rekonstrukcí jejich bytu.
Téměř rok a půl dívka kombinovala studium a práci a měla několik zaměstnání na částečný úvazek. Bylo to těžké, ale vynaložené úsilí stálo za to – dívce se podařilo sehnat peníze na rekonstrukci starého bytu své rodiny.
Na dělníky nebylo dost peněz, a tak rodina dělala téměř vše vlastníma rukama. Společně dali do pořádku stěny, vymalovali radiátory, vybrali a ušili závěsy.
Staré dřevěné podlahy byly pokryty laminátem, nakoupen nový nábytek a speciální servis vyčistil a dal do pořádku staré pohovky. Dívka si plánuje vydělat peníze na nový nábytek do celého bytu. Řemeslníci byli povoláni pouze k instalaci zavěšeného stropu.
Dívka našla téměř všechny potřebné materiály ve výprodejích nebo s dobrými slevami, což jí umožnilo hodně ušetřit.
Zatímco trvaly prázdniny, Marina a její rodina stihli dokončit práci pouze v jednom pokoji, ale po sezení dívka plánuje radikálně změnit kuchyň a koupelnu.
Marinina rodina nevěřila, že se dívce podařilo vybrat peníze na rekonstrukci, a až když se ocitli v obchodě se stavebninami, konečně pochopili, že se jejich sen brzy stane skutečností.
