Irena Obermannová, známá česká spisovatelka a matka populární herečky a zpěvačky Bereniky Kohoutové, se nedávno dostala do centra pozornosti zcela nečekaným způsobem. Namísto dalšího literárního příspěvku či rozhovoru o své tvorbě se na sociálních sítích rozpálila do takové míry, že její slova rezonují i mimo internetové profily. Celý proces vyřizování starobního důchodu ji totiž podle jejích vlastních slov totálně vytočil a vyústil ve velmi emotivní výlev, který přitáhl oči veřejnosti.
Letos oslaví autorka řady úspěšných knih již 64. narozeniny, což znamená, že splňuje zákonný věk pro přiznání starobního důchodu. Obermannová přiznala, že sice očekávala, že její penze bude nižší – vzhledem k tomu, že byla dlouhodobě OSVČ a platila si důchodové pojištění –, ale způsob, jakým se celý proces vyvíjí, ji šokoval. „Vždycky jsem říkala, že mám ráda stát. Že mu ráda platím daně. Že stát pak bude jako taková naše zahrádka. Vrátí nám to. A když ne nám, tak našim dětem,“ uvedla na svém profilu a následně dodala s nečekanou hořkostí: „Hovno, hovno, třikrát hovno.“
Podle jejích slov čeká na konkrétní výši své penze už téměř tři měsíce – přesně 85 dní – a dosud jí nebylo sděleno, kolik dostane. „Tak na toto sladké tajemství už čekám 85 dní. Poté, co mě honili jak nadmutou kozu po všech nesmyslných potvrzeních… Po té, co jsem tam dřepěla dvě hodiny, i když jsem se objednala přes internet. Prý abych nečekala,“ popisovala svou zkušenost s úřady a jejich úředníky.
Obermannová šla s kritikou ještě dál a otevřeně varovala ostatní občany, aby si podle ní neplatili důchodové pojištění. „Neplaťte si důchodový pojištění. Dávejte to do nějakého investičního fondu,“ napsala bez servítek, přičemž svou nedůvěru ke státním institucím vyjádřila jasně: „Stát vám nasere a ani neřekne, kdy a kolik dostanete.“
Když se její frustrace dostala tak daleko, že cítila potřebu urychleně zmírnit své emoce, rozhodla se vyrazit do sauny. Podle jejích slov to mělo zabránit tomu, aby „běžela na sociálku a neřvala už od vchodu“. Bylo zřejmé, že si situace vyžádala nejen mentální, ale i fyzickou úlevu od napětí, které ji sužovalo.
Irena Obermannová tímto silným osobním projevem otevřela debatu o tom, jak funguje systém důchodového přiznání v České republice a jakým způsobem úřady často komunikují s žadateli. Její ostrá slova i obrazné vulgarity – které nezdráhala použít ve svém veřejném příspěvku – ukazují, jak hluboce byla situací zasažena.
Její příspěvek nyní vyvolává širokou řadu reakcí a komentářů od fanoušků, stoupenců i kritiků, kteří se přou o tom, zda měla spisovatelka na svou nedůvěru právo, nebo zda je její výlev přehnaný. Každopádně Irena Obermannová tímto gestem znovu dokázala, že i zkušená kulturní osobnost může být konfrontována realitou, která na ni dopadá tvrdě a nečekaně – a že někdy i literární svět potřebuje vypustit páru ven velmi hlasitě.
