Ivana Andrlová patří k herečkám, které si české publikum zamilovalo už dávno — nejen pro její krásu, ale hlavně pro charisma, přirozenost a humor, s nimiž se objevovala na obrazovce. Diváci si ji pamatují především jako princeznu z legendárních českých televizních pohádek, jako Princové jsou na draka, Za humny je drak nebo Co takhle svatba, princi?, kde zářila po boku řady populárních herců a stala se jednou z nejmilejších tváří domácí kinematografie. Ale její životní příběh se od těch krásných filmových rolí diametrálně liší.
Narodila se s talentem a snem stát se herečkou a po absolvování pražského konzervatoře se rychle prosadila nejen na jevišti Divadla Jiřího Wolkera, ale i v televizních projektech, kde si její přirozený výkon získal divácké srdce. Byla ženská, silná, sebevědomá — ne ta křehká princezna, jak je známe z pohádek, ale žena, které lidé věřili a s níž se snadno ztotožnili.
Osobní život Ivany Andrlové však nebyl tak idylický jako její filmové role. Největší ránu jí uštědřilo manželství s hercem Ivanem Vyskočilem, se kterým měla dceru Michaelu. Zpočátku se jejich vztah jevil jako harmonický, ale brzy se mezi nimi začaly objevovat problémy — napětí a žárlivost, které nakonec vyústily v rozchod. Jejich rozvod v roce 1996 se stal jedním z nejdiskutovanějších v českém šoubyznysu, média tehdy psala o hádkách, nevěrách i boji o majetek a děti.
Zatímco Vyskočil odmítal, že by jejich vztah skončil kvůli jeho chybám, a dokonce se mluvilo o tom, že to Andrlová měla s jiným mužem z divadla, herečka sama tvrdila, že vztah se zhroutil ve chvíli, kdy si Vyskočil našel jinou ženu — tanečnici Anife. Tato bolestná kapitola v jejím životě ji přiměla stáhnout se z veřejného života a dlouho mlčet o svém soukromí.
Na rozdíl od svého bývalého manžela se Andrlová už nikdy znovu nevdala. Po rozvodu se věnovala především své dceři a práci, ale lásku takového formátu, jakou prožila s Vyskočilem, zjevně znovu nenašla. Sama přiznala, že zotavování se z takové životní rány může trvat dlouhé roky a že proces uzdravení byl pro ni značně náročný.
Po některé roky ticha se herečka postupně vrátila tam, kde patří — před kamery i na jeviště. Vedle dabingu se objevila i v populárních seriálech, například v seriálu Ulice, kde hraje výraznou a spravedlivou postavu Vlasty. Tato role dokázala, že herecká kariéra Andrlové nekončí — právě naopak, že její zralost a životní zkušenost jí umožnily ztvárnit silné a přesvědčivé postavy i v pozdějších letech života.
Dnes žije Ivana Andrlová klidný život obklopena rodinou a přáteli. Je hrdou babičkou a ke své nové roli přistupuje s humorem typickým pro její povahu: když má vnuček dost, s nadsázkou říká, že je prostě „vrátí rodičům“. A i když se v médiích objevily snímky, kde je zachycena po boku mladšího muže — svého kamaráda, dlouholetého přítele a kadeřníka — herečka vysvětlila, že mezi nimi není nic víc než přátelství.
I přesto, že obdivovatelů a ctitelů měla vždycky dost, nejhlubší a nejvážnější lásku svého života už znovu nenašla. Andrlová tak zůstává jednou z nejmilejších českých hereček, která se divákům nejen zaryla do paměti svými rolemi princezen, ale i svou lidskou upřímností, silou a důstojností v osobním životě.
