Když se 25. ledna 2006 na klidné pražské ulici odehrála vražda kontroverzního podnikatele Františka Mrázka, málokdo tušil, že případ zůstane po dvacet let zahalený do záhad a otazníků, které neustále rezonují mezi kriminalisty i veřejností. Tento muž, který byl spojován s těmi nejtemnějšími kouty českého podsvětí devadesátých let, zemřel během okamžiku – způsob jeho konce byl tak brutální, že i dnes vyslovení detailů vyvolává mrazení v zádech.
Bývalý kriminalista Jan Štoček, jenž byl před dvěma dekádami jedním z prvních, kdo dorazil na místo činu, se v nedávném rozhovoru pro CNN Prima NEWS podělil o to, co tehdy viděl. „Smrt byla asi hodně rychlá,“ popisuje Štoček s neodbytným tichem, který prý v tu chvíli na místě panoval. „Byly tam potrhané orgány. Takže jestli přežíval, tak asi deset vteřin.“ Ta slova zničila iluzi o klidném konci života člověka, jehož existence byla dlouhé roky zahalena v tajemství a spekulacích.
Mrázek tehdy vystoupil z budovy, kterou opouštěl jako zcela nekrytý muž, a sotva udělal pár kroků, přišel o život jediným výstřelem. Ačkoli měl pancéřované vozidlo a ochranku, která měla chránit jeho každodenní kroky, střela našla svou cestu. Balistické analýzy přinesly nečekané výsledky, které vedly k dalšímu zmatení i zkušených kriminalistů. Štoček ve vzpomínkách zdůrazňuje, že tehdy vůbec nepovažoval za možný výstřel zepředu, přestože balistika potvrdila zcela jiný průběh.
Jedním z momentů, který vyvolal pozornost i mezi experty, byly věci, které se našly přímo u těla mrtvého Mrázka. Štoček si tehdy všiml jeho tašky a v ní nalezl celou řadu dokumentů — smluv, papírů, ale také tří tzv. indexů z plzeňských práv, které patřily dvěma policistům a jednomu civilistovi. „To vás zarazí,“ vzpomíná s lehkým úsměvem, ale i s vážností v hlase ten bývalý vyšetřovatel.
A právě tyto indexy vyvolaly řadu spekulací o tom, co vlastně Mrázkova smrt znamenala. Mnoho otázek se váže k tomu, kdo mohl mít motiv, kdo mohl stát za plánováním vraždy a zda střelec působil sám, nebo měl pomocníka, který mu následně zajistil únik. Ačkoli existuje řada teorií – od obchodních sporů až po politické vazby – jasná odpověď dodnes neexistuje.
Štoček přiznává, že i po letech zůstává tento případ jedním z nejkomplikovanějších, které za svou kariéru řešil. Ačkoli se o Mrázkovi mluvilo jako o muži, který spoluvytvářel významné části postkomunistického podsvětí, pro něj osobně to byla postava mnohem víc rozporuplná. „Bylo to už v době, kdy jsem ho přesně znal,“ říká detektiv s tím, že i přes řadu střetů a komplikovaných situací si na něj vzpomíná s jistým odstupem.
Dvacet let po smrti Františka Mrázka zůstává tato záležitost jedním z nejvíce diskutovaných kriminálních případů moderní české historie. Nejen pro svou brutalitu, ale i pro množství nevyjasněných otázek, které stále vyvádějí vyšetřovatele a odborníky z rovnováhy. A jak Štoček zdůrazňuje, i po tolika letech je stále co analyzovat – protože některé stíny zůstávají živé dlouho poté, co projektily opustí hlaveň.
