Pavlína Pořízková, jedna z nejúspěšnějších modelek světa, se rozhodla otevřít staré rány a promluvit o temné stránce své cesty na vrchol. I když ji dnes svět obdivuje jako ikonu přirozené krásy, její začátky v mezinárodním modelingu měly k pohádce velmi daleko. Když se jako mladá dívka ocitla v srdci světové módy, v Paříži, čekal ji šok, na který nebyla připravena. Místo uznání se setkala s předsudky a krutým hodnocením, které se hluboce zapsalo do její paměti. Pavlína vzpomíná, že pohled Francouzů na dívky z východního bloku byl v té době plný stereotypů, které byly ponižující a nesmírně nespravedlivé.
V pařížských agenturách na ni a její kolegyně pohlíželi s neskrývaným despektem. Modelka přiznává, že tehdejší módní elita si o nich myslela ty nejhorší věci. Panovaly představy, že dívky zpoza železné opony jsou neupravené, „chlupaté“ a pro vysokou módu naprosto nevhodné. Nejsmutnější na celém příběhu však byla neustálá kritika jejich postavy. I když byla Pavlína mladá a štíhlá, v očích přísných pařížských agentů byly tyto dívky považovány za příliš „tlusté“. Tento tlak na vizáž a neustálé srovnávání s nereálnými ideály krásy vytvářely prostředí, ve kterém bylo nesmírně těžké si zachovat alespoň špetku sebevědomí.
Pavlína barvitě popisuje atmosféru castingů, kde se na ni dívali jako na kus zboží, které nesplňuje požadované parametry. Každý centimetr navíc byl vnímán jako selhání. Emoce, které tyto vzpomínky vyvolávají, jsou i po letech velmi živé. Moderátorka a modelka cítila obrovskou osamělost v cizím městě, kde se musela prát o své místo na slunci s nálepkou někoho méněcenného jen kvůli svému původu. Tyto zážitky z Paříže formovaly její pozdější postoj k módnímu průmyslu a k otázkám stárnutí a přirozenosti, o kterých dnes tak odvážně referuje na svých sociálních sítích.
Dnes se Pavlína Pořízková na tyto těžké časy dívá s nadhledem, ale přiznává, že stopy na duši zůstaly. Její vyprávění o tom, jak ji v Paříži ponižovali kvůli domnělé nadváze a nedostatku elegance, slouží jako varování před krutostí světa showbyznysu. Dokázala všem, že se mýlili, a stala se hvězdou první velikosti, ale cena za tento úspěch byla vykoupena slzami a pocity méněcennosti v době, kdy byla ještě dítětem. Její upřímnost o tom, jak ji tehdy vnímali – jako tlustou a neupravenou holku z východu – odkrývá drsnou realitu, která se skrývá za nablýskanými obálkami časopisů.
