Laďka Něrgešová si letos splnila přání, které pro ni ještě před několika měsíci mohlo působit téměř nedosažitelně. Moderátorka se vydala se svými dětmi a kamarádkou na Krétu, tedy na místo, které sama označila za svůj „srdcový ostrov“. Fotografie z pláže, slunce, moře a úsměv na tváři přitom působily, jako by za ní zůstaly všechny těžké chvíle posledního období. Jenže realita byla mnohem složitější.
Ještě krátce před cestou totiž nebylo vůbec jisté, zda se k moři podaří odjet. Něrgešová později přiznala, že pouhé tři dny před plánovaným odletem přišlo náhlé zhoršení jejího zdravotního stavu. V tu chvíli se mohlo zdát, že celý dlouho očekávaný výlet padne. Nakonec však všechno dopadlo jinak.
Pro Laďku přitom nešlo o obyčejnou dovolenou. Po náročném období, které zásadně změnilo její každodenní život, představovala cesta na Krétu možnost na chvíli znovu pocítit obyčejnou radost. Možnost být s dětmi, dívat se na moře a alespoň na několik dní nemyslet na nemoc, vyšetření a léčbu.
Ještě před rokem přitom vypadalo její léto úplně jinak.
Moderátorka tehdy prodělala akutní operaci mozku a následně podstoupila náročnou léčbu včetně chemoterapie a ozařování. Plány, které by pro jiné lidi byly samozřejmostí, se najednou staly velmi vzdálenými. Léto u moře, dovádění na pláži nebo obyčejný výlet se mohly zdát jako příliš velký luxus.
A právě proto měly letošní fotografie z Kréty úplně jinou atmosféru.
Něrgešová se na nich objevila u moře, nechala se omývat vlnami, užívala si slunce a obdivovala západy slunce. Sama přiznala, že se cítila jako v sedmém nebi. Pro někoho by šlo o obyčejné dovolenkové okamžiky. V jejím případě však každý takový moment znamenal mnohem víc.
Byla to připomínka toho, že navzdory všemu může přijít den, kdy člověk znovu stojí na pláži a místo nemocničního prostředí vidí před sebou jen moře.
Jenže cesta k tomuto okamžiku byla mnohem nejistější, než mohli lidé z fotografií tušit.
Něrgešová se totiž rozhodla o komplikacích promluvit až poté, co se jí podařilo na Krétu skutečně dorazit. A právě její slova ukázala, jak blízko bylo ke zrušení celého výletu.
Ještě tři dny před odletem si totiž sama nebyla jistá, zda vůbec nastoupí do letadla. Náhlé zhoršení jejího zdravotního stavu všechno postavilo na hlavu. Rodinný výlet, na který se určitě dlouho těšila, se během krátké chvíle ocitl v ohrožení.
Pro člověka, který prochází náročnou léčbou, může mít podobná situace úplně jinou váhu než pro zdravého člověka. Každý plán je třeba přizpůsobit aktuálnímu stavu a některé věci zkrátka nejdou naplánovat dopředu.
A přesto se Laďka nevzdala.
Místo toho, aby se její příběh tentokrát odehrával mezi nemocnicí a domovem, čekalo ji moře.
Kréta pro ni nebyla vybrána náhodou. Sama ji označila za svůj milovaný ostrov a z fotografií bylo patrné, jak moc si návrat k moři užívá. Nešlo jen o opalování nebo krásné výhledy. Důležitá byla především přítomnost jejích nejbližších.
Cestovala se svými dětmi a kamarádkou. Právě rodina pro ni během náročného období představuje jednu z nejdůležitějších jistot. Na dovolené tak mohla na chvíli odložit roli člověka, který musí neustále řešit svůj zdravotní stav, a jednoduše být maminkou, která je se svými dětmi u moře.
Na sociálních sítích pak její fotografie vyvolaly řadu podpůrných reakcí. Ozvali se také známí kolegové a přátelé, mezi nimi například Monika Absolonová, Honza Musil, Kaira Hrachovcová nebo Nela Boudová. Jejich reakce ukázaly, že Laďčin příběh sledují i lidé z českého showbyznysu a že její cesta zpět k běžnějšímu životu vnímají s velkou pozorností.
Přesto zůstával ve vzduchu jeden nepříjemný moment.
Co se vlastně stalo těsně před odletem?
Laďka své fanoušky zbytečně neděsila podrobným popisem a ani z jejího vyjádření nevyplývá, že by chtěla vytvářet dramatický příběh. Naopak. Její hlavní poselství bylo jednoduché: situace se zkomplikovala, ale nakonec se podařilo cestu uskutečnit.
A za tímto krátkým sdělením se skrývá několik velmi náročných měsíců.
Ještě nedávno pro ni byla léčba každodenní realitou. Podstoupila operaci a následnou terapii, zatímco její život se musel přizpůsobovat tomu, co dovoloval její zdravotní stav. Teď však seděla u moře, pozorovala západ slunce a mohla říct, že si svůj vysněný výlet skutečně užívá.
Možná právě proto působily její fotografie tak silně.
Nebyla na nich žena, která by chtěla dokazovat, že už je všechno bez problémů. Byla na nich Laďka, která si jednoduše užívala chvíli, kterou ještě před několika měsíci nemohla považovat za samozřejmost.
A pak přišlo její poděkování.
Teprve když bylo po všem a Laďka už mohla hledět na moře místo na nemocniční strop, prozradila, že pouhé tři dny před odletem to vypadalo úplně jinak. Kvůli náhlému zhoršení zdravotního stavu hrozilo, že nikam nepoletí. Plánovaná cesta mohla během okamžiku skončit ještě dřív, než začala.
Nakonec ale odletěli.
A právě tento detail dává celé dovolené úplně jiný význam. Laďka se nejen dostala na Krétu. Dokázala si splnit něco, co pro ni po těžkém období nebylo vůbec samozřejmé.
Sama proto po návratu ke svému příběhu dodala především radost a vděčnost. Poděkovala svým lékařům, bez jejichž péče by podobný okamžik nebyl možný, a ukázala, že i v období plném nejistoty mohou přijít dny, na které člověk dlouho čeká.
Největším překvapením tak nebyly fotografie v plavkách, moře ani západy slunce.
Byla to skutečnost, kterou Laďka odhalila až zpětně: ještě tři dny před odletem vůbec nebylo jisté, že na Krétu skutečně dorazí. Náhlé zhoršení jejího stavu mohlo celý plán zhatit. Nakonec ale s dětmi přece jen odletěla a mohla prožít chvíle, které sama popsala jako pobyt v sedmém nebi.
