Když se řekne Miloš Zeman, většině lidí se vybaví především dlouhá politická kariéra, Pražský hrad, ostré výroky, prezidentské návštěvy a někdy také velmi bouřlivé reakce veřejnosti. Existuje ale i úplně jiná stránka jeho života, která byla spojená s Vysočinou.
Právě tam se bývalý prezident opakovaně vracel nejen kvůli pracovním povinnostem, ale také proto, že k tomuto kraji měl dlouhodobě velmi blízký vztah. Nové Veselí na Žďársku se pro něj stalo místem, kde mohl na chvíli uniknout z politického světa a trávit čas způsobem, který měl k životu prezidenta daleko.
Jeho návštěvy Vysočiny přitom nikdy nebyly úplně obyčejné.
Během deseti let v prezidentské funkci sem zavítal opakovaně. Setkával se s představiteli kraje, navštěvoval firmy, města a obce a diskutoval s obyvateli. Někdy ho vítali příznivci, jindy odpůrci s transparenty a červenými kartami. Vysočina tak zažila prakticky všechny podoby Zemanových návštěv.
Vedle oficiálního programu ale existovala ještě jedna tradice, která se s jeho jménem postupně spojila.
Dovolená.
Zatímco jiní politici vyráželi za odpočinkem do zahraničí nebo do luxusních letovisek, Zeman dával opakovaně přednost české krajině. A Vysočina pro něj nebyla náhodnou volbou. V Novém Veselí měl chalupu a právě zde rád trávil část svého volného času.
Ještě předtím, než se stal prezidentem, měl k Novému Veselí velmi blízký vztah. Po ukončení své politické kariéry před prezidentským obdobím tam několik let žil. Když se později stal hlavou státu, místo pro něj neztratilo význam.
Naopak.
I během prezidentského mandátu se sem vracel.
Jedním z nejznámějších obrazů spojených s jeho dovolenou se stala plavba po Veselském rybníku. Zeman se na nafukovacím člunu objevoval opakovaně a fotografie z těchto okamžiků se staly jednou z nejvýraznějších součástí jeho veřejného obrazu mimo Prahu.
Nebyla to však jen náhodná letní zábava.
Zeman sám o pobytu na Vysočině mluvil s velkým nadšením. V jednom z rozhovorů prohlásil, že právě Vysočinu považuje za nejkrásnější část České republiky. Těšil se na procházky a projížďky po rybníku, i když si uvědomoval, že kvůli problémům s kolenem pro něj některé aktivity nebudou tak snadné jako dříve.
A právě zde se ukázalo, že ani prezident se někdy nevyhne zcela obyčejným problémům.
Zeman totiž s určitou nadsázkou vyprávěl také o tom, jak se z jeho projížďky na člunu stala nečekaná komplikace. Do člunu se podle něj nastupovalo snadno, ale vystupování už bylo podstatně složitější. V jednom případě mu dokonce pomáhal fotograf, který ho z člunu vytáhl, zatímco jiný člověk následně odnesl člun zpět k chalupě.
Příběh pobavil veřejnost právě proto, že působil tak odlišně od obrazu prezidenta obklopeného ochrankou, poradci a protokolem.
Na Vysočině byl Zeman jednoduše člověkem, který chtěl být chvíli mimo politiku.
A právě Nové Veselí se stalo místem, kde se tato změna nejvíce projevovala.
V roce 2020 tam například strávil část své dovolené. Podle tehdejšího starosty Zdeňka Křivánka se prezident projížděl po rybníku na člunu a vydal se také k prameni řeky Oslavy. Nebyla to přitom náhodná zastávka. K prameni měl Zeman osobní vztah a společně s přáteli se v minulosti podílel na označení tohoto místa.
Právě pramen Oslavy byl pro něj zajímavým bodem i z dalšího důvodu.
V roce 2020 byl přístřešek nad pramenem poškozen vandaly. Místní dobrovolníci jej následně opravili a Zeman jim za práci veřejně poděkoval. I takový detail ukazuje, jak moc se jeho pobyty na Vysočině prolínaly s místním prostředím.
Nešlo tedy pouze o izolovaný pobyt politika na chalupě.
Zeman se setkával se sousedy, místními představiteli a lidmi, kteří ho znali z jeho pravidelných návštěv.
Už několik let předtím se například na konci své pětidenní dovolené v Novém Veselí setkal se známými. Po pochodu k prameni Oslavy si s nimi poseděl a povídal.
To všechno vytvářelo poněkud neobvyklý obraz člověka, který byl jinak zvyklý na nejvyšší úroveň státního protokolu.
Jeho návštěvy Vysočiny ale nebyly vždy poklidné.
Oficiální prezidentské cesty přinášely také protesty. Když například přijel do Třeště, čekaly na něj nejen davy příznivců, ale také odpůrci s červenými kartami. V Havlíčkově Brodě ho při jiné návštěvě vítala zhruba tisícovka lidí a mezi nimi i hlasitá kritička s červenou kartou.
Zemanovy návštěvy tak často připomínaly jeho celé politické působení.
Jedni ho podporovali, druzí hlasitě kritizovali.
A on na to reagoval způsobem, který byl pro něj typický.
Vedle politických setkání se však odehrávaly i mnohem obyčejnější chvíle. Prezident se zajímal o místní firmy, navštěvoval obce a během jedné z cest se například podíval i do společnosti Jihlavan Airplanes. Jeho manželka Ivana Zemanová měla během některých návštěv vlastní program, například návštěvu ženské věznice nebo čokoládovny.
Vysočina tak během jeho prezidentství představovala zvláštní kombinaci politiky a soukromí.
Jeden den mohl Zeman stát před davem lidí jako prezident republiky, druhý den se mohl vrátit do Nového Veselí a věnovat se svému oblíbenému rybníku.
Právě tento kontrast je možná nejzajímavější částí celého příběhu.
Protože když se dnes mluví o Zemanových letech na Pražském hradě, často se zapomíná na to, že existovalo místo, kam se vracel dlouhodobě a které pro něj znamenalo něco úplně jiného než prezidentská kancelář.
A nebylo to zahraniční letovisko.
Byla to Vysočina.
Ještě po skončení prezidentského mandátu se jeho vztah k regionu neztratil. V červenci 2023 se na Vysočinu vrátil kvůli pohřbu svého přítele, majitele penzionu v Rytířsku. Deník tehdy připomněl, že právě do tohoto penzionu Zeman pravidelně jezdíval a plánoval se na Vysočinu vrátit také během léta.
A právě tady se ukazuje největší překvapení.
Zemanova spojitost s Vysočinou nebyla pouze prezidentskou tradicí ani náhodným místem pro dovolenou. Nové Veselí pro něj bylo dlouhodobě skutečným útočištěm – měl tam chalupu, před zvolením prezidentem tam několik let žil a i během svého působení na Pražském hradě se tam vracel odpočívat. Proslavil se zde především projížďkami na nafukovacím člunu po Veselském rybníku a návštěvami pramene Oslavy. A přestože jeho oficiální návštěvy Vysočiny často provázely protesty a politické spory, právě tady mohl alespoň na chvíli odložit prezidentskou roli a žít mnohem obyčejnějším způsobem.
Možná právě proto se Vysočina stala jednou z nejvýraznějších kulis jeho života mimo Pražský hrad.
Místo prezidentských sálů rybník.
Místo protokolu chalupa.
A místo nekonečných politických debat obyčejná projížďka na člunu.
Právě tyto obrazy dnes připomínají méně známou stránku Miloše Zemana – člověka, který si navzdory desetiletím stráveným ve vrcholné politice vytvořil své vlastní místo klidu daleko od Prahy.
Посмотреть эту публикацию в Instagram
