Lucie Bílá patří k ženám, jejichž vzhled se během desetiletí výrazně proměnil. Na fotografiích z počátků její kariéry bychom dnes jen stěží hledali zpěvačku, kterou známe z velkých koncertních pódií. Výrazné účesy, odvážné líčení, černá barva a rocková energie byly dlouho součástí její image. Postupem let se ale její styl změnil a z mladé rockerky se stala elegantní žena, která si svůj vzhled stále dokáže přizpůsobit podle nálady i příležitosti.
Právě staré fotografie dnes fanouškům připomínají, jak neuvěřitelně dlouhou cestu Lucie Bílá urazila.
Na začátku kariéry přitom nebyla typickou popovou hvězdou. Její hudební začátky byly spojené s rockovými kapelami a výraznějším stylem. V osmdesátých letech působila například v kapelách Rock-Automat, Vitacit a Arakain. Teprve později se její kariéra začala ubírat směrem k populární hudbě.
V roce 1985 se jejího talentu ujal hudebník a producent Petr Hannig. Právě tehdy začala používat umělecké jméno Lucie Bílá. Její rodné jméno Hana Zaňáková tak postupně ustoupilo jménu, které se později stalo jedním z nejznámějších v českém showbyznysu.
A spolu s rostoucí popularitou se měnil také její vzhled.
Lucie Bílá nikdy nebyla ženou, která by se bála experimentovat. Její účesy se v průběhu let měnily od výrazných kaskádovitých střihů až po různé varianty mikáda. Sama proto bývá označována za vlasového chameleona. Na fotografiích z různých období je někdy téměř nemožné uvěřit, že jde stále o stejnou ženu.
Jedno ale zůstávalo stejné – její výrazná osobnost.
Černá barva, kterou často nosila, se postupně stala jedním z charakteristických prvků jejího vzhledu. Výrazné líčení a účesy zase podtrhovaly její jevištní image. Lucie však postupem času začala působit stále elegantněji a její styl se stal propracovanějším.
Na její proměnu se lze dívat jako na přirozený vývoj ženy, která strávila celý život před kamerami a na pódiu.
Jenže samotná zpěvačka se na otázku vzhledu dívala trochu jinak.
V jednom z rozhovorů otevřeně přiznala, že období, kdy podle jejího názoru vypadala opravdu dobře, nebylo nutně obdobím, kdy byla nejšťastnější. Naopak. Přiznala, že tehdy sama sebe neměla příliš ráda a uvnitř prožívala určitý zmatek.
Tato slova možná překvapila právě proto, že veřejnost obvykle hodnotí člověka především podle toho, co vidí na fotografiích.
Lucie ale upozornila na něco jiného. Krásný vzhled totiž podle ní automaticky neznamená spokojený život.
Dokonce vzpomínala na období, kdy se před objektivy často usmívala i ve chvílích, kdy jí do smíchu vůbec nebylo. Výrazný úsměv pro ni tehdy mohl být určitou formou sebeobrany.
Časem se její pohled změnil.
Dnes podle svých slov mnohem více přijímá také smutek a další emoce. Nevidí důvod předstírat, že člověk musí být za všech okolností veselý. Právě opravdové emoce jsou podle ní jednou z nejdůležitějších součástí její práce.
A možná právě tady se skrývá největší proměna Lucie Bílé.
Nejde pouze o vlasy, make-up nebo oblečení. Změnil se především její vztah k sobě samotné.
Zpěvačka se také v minulosti vyjadřovala k otázce plastických operací. Vysvětlovala, že jako zpěvačka a herečka potřebuje emocemi pracovat nejen hlasem, ale také obličejem. Proto chtěla, aby její tvář zůstala přirozeným obrazem jejího života.
Její přístup ke stárnutí byl přitom poměrně otevřený.
Vadilo jí, když média neustále zdůrazňovala její věk. Podle ní samotné číslo člověku příliš neřekne. Mnohem důležitější je podle ní to, co člověk prožil, co vytváří a jaký život právě žije.
A právě proto se na svůj vzhled nedívá pouze jako na otázku krásy.
Vzpomínala také na slova své babičky, která jí ve čtrnácti letech řekla, že není hezká, ale že je milá. Lucie si z toho vytvořila vlastní vztah k vzhledu. Nechtěla stavět svou hodnotu pouze na tom, jak vypadá.
Možná právě proto dnes působí její starší fotografie tak zajímavě.
Mladá Lucie Bílá byla výrazná, odvážná a někdy až provokativní. Později se její styl změnil a začala volit elegantnější šaty, upravenější účesy a jemnější kombinace. Přesto však nikdy úplně nezmizela její původní energie.
Její proměna se ostatně netýkala jen vzhledu.
Během desetiletí se změnil také její profesní život. Zpěvačka se prosadila v populární hudbě, získala výrazné muzikálové role a vybudovala si jednu z nejdelších kariér na české scéně.
Obrovskou část jejího života navíc ovlivnila rodina a vztahy. Má jediného syna Filipa, jehož otcem je producent Petr Kratochvíl. V minulosti byla dvakrát vdaná a její partnerský život prošel několika zásadními změnami.
Také její současný život ukazuje, že pro ni není nejdůležitější pouze to, jak vypadá na fotografiích.
V jednom z rozhovorů například vyprávěla, že se v určitém období svého života cítila spokojenější než kdy dříve. Přestala tolik řešit minulost a naučila se více prožívat přítomný okamžik.
A právě to možná vysvětluje, proč dnes působí jinak než před desítkami let.
Nejde jen o jiný účes nebo jiné oblečení.
Lucie Bílá se podle vlastních slov naučila být sama se sebou smířenější.
Její staré fotografie tak dnes ukazují nejen proměnu módního stylu, ale také jednotlivé etapy jejího života. Jednou je na nich mladá rockerka, jindy výrazná muzikálová hvězda a později elegantní žena, která už nemusí nikomu dokazovat, že má na české scéně své místo.
A právě úplně na konci jejího vyprávění přichází myšlenka, která dává celé proměně jiný význam.
Lucie Bílá kdysi dostala od své babičky jednoduché hodnocení: možná nebyla podle ní nejhezčí, ale byla milá.
A zpěvačka si z něj udělala vlastní životní filozofii.
Nejdůležitější pro ni nakonec nebylo zůstat navždy mladá ani vypadat dokonale. Důležitější bylo, aby se ve svém životě cítila dobře.
Proto dnes mohou fanoušci porovnávat její staré a nové fotografie a vidět obrovskou změnu. Jenže samotná Lucie by možná řekla, že největší proměna se neodehrála na jejím obličeji.
Odehrála se uvnitř.
A právě díky tomu dnes její staré fotografie nepůsobí jen jako vzpomínka na mladší vzhled. Připomínají také cestu ženy, která se postupně naučila přijímat sama sebe.
