Když Petr Nárožný podstupoval operaci kyčelního kloubu, určitě nečekal, že během několika následujících měsíců bude muset řešit ještě mnohem složitější zdravotní problémy. Oblíbený český herec měl za sebou zákrok, který měl být krokem k lepšímu pohybu a návratu k běžnému životu. Jenže místo klidného zotavování přišel nešťastný pád.
A ten všechno zkomplikoval.
Nárožný si po operaci stejné nohy zlomil stehenní kost. Najednou se tak musel vyrovnat nejen s následky původního zákroku, ale také s další vážnou komplikací, která si vyžádala další léčbu a dlouhou rehabilitaci.
Příběh se začal psát několik měsíců před zveřejněním rozhovoru. Herec tehdy podstoupil výměnu kyčelního kloubu. Samotný zákrok byl samozřejmě významným zásahem do jeho života, ale Nárožný se snažil spolupracovat s lékaři a udělat maximum pro to, aby se mohl co nejdříve vrátit do normálního režimu.
Jenže potom přišel pád.
A nebyl to obyčejný pád, po kterém člověk vstane, opráší se a pokračuje dál.
Nárožný si poškodil stehenní kost na stejné končetině, kterou lékaři předtím operovali. Situace se tím výrazně zkomplikovala. Herec musel znovu do nemocnice a podstoupit další náročný zákrok. Tentokrát už šlo o zlomeninu, která znamenala další dlouhé období zotavování.
Operace proběhla v nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. Podle tehdejších informací byl Nárožný po zákroku v péči lékařů a následně začal s rehabilitací.
Člověk by si mohl myslet, že právě teď už přichází klidnější část příběhu.
Jenže pro známého herce tím zdravotní trápení ještě zdaleka neskončilo.
Nárožný se totiž po operaci snažil svědomitě dodržovat doporučení zdravotníků. Blesk ho popsal jako vzorného pacienta, který poslouchal lékaře i sestřičky. Následovala rehabilitace v Berouně, kde měl postupně získávat zpět sílu a pohyblivost.
Jenže právě během této fáze se objevila další komplikace.
Infekce.
Místo očekávaného postupného návratu do běžného života se musel Nárožný znovu vrátit do nemocnice. Po všech předchozích problémech tak přišla další překážka, která jeho rekonvalescenci ještě více prodloužila.
Pro člověka, který byl celý život spojený s pohybem, divadlem a aktivním životem, to muselo znamenat obrovskou změnu každodenního rytmu.
Najednou nebylo hlavní otázkou, kdy se vrátí na jeviště.
Nejdůležitější bylo znovu získat dostatek sil.
A právě tady se ukázalo, jak dlouhá může cesta po podobném zranění být.
Od pádu uplynulo několik měsíců. Nárožný musel být trpělivý a postupně čekat, až mu zdravotní stav dovolí vracet se k aktivitám, které měl rád.
Jednou z nich bylo cvičení.
Ještě před zraněním byl známý tím, že chodil do posilovny. A právě možnost znovu se vrátit k tréninku pro něj znamenala důležitý okamžik. Po pěti měsících od nešťastné zlomeniny už mohl znovu zamířit do Fitness Slavie a vrátit se ke svým oblíbeným cvikům.
Na první pohled to může působit jako maličkost.
Ve skutečnosti to ale představovalo symbolický návrat.
Po operaci kyčle, zlomenině stehenní kosti, další operaci, rehabilitaci a infekci se konečně objevila možnost dělat něco, co měl rád ještě před zdravotními komplikacemi.
Nárožný se ale zároveň musel vyrovnávat s otázkou, která se týkala jeho budoucnosti na jevišti.
Už před zraněním totiž naznačoval, že by možná mohl s hraním skončit. Po zdravotních problémech se zdálo, že by takové rozhodnutí mohlo být definitivní. Přesto herec připustil, že si své rozhodnutí ještě musí promyslet.
A není těžké pochopit proč.
Divadlo pro něj nebylo jen zaměstnáním.
Bylo součástí jeho života.
Nárožný o jevišti mluvil jako o zvláštním prostoru, kde během představení dokáže člověk na bolest na chvíli zapomenout. Když se představení povede, divadlo podle něj člověka nabíjí energií. A právě tento pocit by mu mohl chybět.
To je možná jedna z nejzajímavějších částí jeho příběhu.
Na jedné straně tělo, které potřebovalo měsíce na zotavení.
Na druhé straně herec, který se ani po tak náročném období nedokázal jednoduše rozloučit s jevištěm.
Jeho zdravotní cesta přitom nebyla vůbec jednoduchá. Nejdříve výměna kyčelního kloubu, potom nešťastný pád a zlomenina stehenní kosti. Následovala operace a rehabilitace, která měla přinést postupný návrat k běžnému životu.
Jenže právě během rekonvalescence přišla komplikace, kterou nikdo nepotřeboval.
Objevila se zrádná infekce a Nárožný musel znovu do nemocnice.
Právě tento detail vysvětluje, proč se jeho návrat k běžnému životu tolik protáhl.
Pět měsíců po zlomenině se však situace konečně začala obracet. Herec se mohl znovu vrátit do posilovny a postupně obnovovat fyzickou aktivitu.
Jeho příběh ale ukazuje ještě něco jiného.
Někdy člověk udělá všechno správně, dodržuje doporučení lékařů a svědomitě rehabilituje, a přesto se objeví komplikace, které celý proces znovu vrátí o několik kroků zpět.
Petr Nárožný měl podle tehdejšího článku právě takovou zkušenost.
A možná proto pro něj návrat do posilovny nebyl pouze obyčejným cvičením.
Byl důkazem, že po měsících problémů se přece jen může objevit další kapitola.
Ještě nebylo jisté, co bude s jeho hereckou kariérou. Nárožný už dříve přemýšlel o konci hraní, ale zároveň přiznal, že představa úplného odchodu z jeviště pro něj není jednoduchá.
Protože právě tam, před diváky, se podle jeho vlastních slov děje něco, co člověku dokáže na chvíli dát zapomenout na všechno ostatní.
A tak příběh, který začal operací kyčle a pokračoval bolestivým pádem, zlomeninou a nečekanou infekcí, nakonec přinesl i malý důvod k optimismu.
Po pěti měsících od zlomeniny se Petr Nárožný mohl znovu vrátit ke cvičení.
A přestože jeho cesta zpět rozhodně nebyla jednoduchá, právě tento návrat ukázal, že ani po několika těžkých komplikacích ještě nemusel být konec.
