Stačila jediná nešťastná chvíle a obyčejná zimní procházka se změnila v bolestivý zážitek, na který Daniel Krejčík jen tak nezapomene. Oblíbený český herec se vydal se svým manželem Jiřím na výlet do Zlínského kraje. Chtěli si užít chvíle společně a navštívit místo, které Daniel dobře znal z dřívějšího natáčení. Jenže zimní počasí mělo jiné plány. Zmrzlý povrch ukrýval nebezpečí, které se ukázalo během jediného okamžiku. Herec uklouzl, spadl na kámen a vzápětí zjistil, že jeho výlet skončí úplně jinak, než si představoval.
Daniel Krejčík patří mezi výrazné tváře českého herectví. Diváci ho znají z televizních seriálů i divadelních představení, kde dokáže zaujmout nejen svým talentem, ale také osobitým humorem. Právě ten mu pomohl i ve chvíli, kdy se ocitl v nepříjemné situaci. Jeho zranění totiž nebylo jen drobným škrábnutím, které by se dalo přejít mávnutím ruky. Krejčík utrpěl poranění nosu, které si vyžádalo lékařské ošetření a několik stehů.
Všechno přitom začalo poměrně nevinně. Herec se během pracovního pobytu ve Zlínském kraji rozhodl vyrazit na procházku se svým partnerem Jiřím. V oblasti se natáčel kriminální seriál Místo zločinu Zlín, na němž se Daniel podílel. Volný čas tak chtěli využít k návštěvě známého poutního místa Svatý Hostýn.
Hostýn má své kouzlo v každém ročním období. V létě návštěvníky přitahuje okolní příroda, zelené svahy a drobné potůčky. Zimní krajina však může být úplně jiná. Voda zamrzá, cesty se pokrývají ledem a i zdánlivě bezpečný úsek se může během několika sekund proměnit v nebezpečnou past.
Daniel si rozdíl mezi letní a zimní podobou místa uvědomil až příliš bolestivým způsobem. Na zledovatělé cestě uklouzl a spadl obličejem na kámen. Náraz byl tak nešťastný, že si poranil nos a začal silně krvácet. Z příjemného výletu se náhle stala situace, ve které bylo potřeba rychle jednat.
Herec později popsal nehodu svým typickým způsobem, s nadsázkou, která pro něj byla charakteristická i v mnohem méně dramatických okamžicích. Přiznal, že krve z něj vyteklo tolik, kolik by jí podle jeho slov nestačilo ani na celou kriminálku, v níž právě pracoval. Právě tato poznámka ukázala, že se i přes bolest snažil zachovat si smysl pro humor.
Za jeho lehkým tónem se však skrývala velmi nepříjemná zkušenost. Poranění obličeje dokáže člověka vyděsit nejen kvůli bolesti, ale také kvůli množství krve, které může způsobit i zdánlivě omezené zranění. V Danielově případě navíc situaci komplikovalo místo, kde k pádu došlo.
Na odlehlejší cestě totiž nebylo snadné zajistit okamžitou pomoc. Sanitka by se na zledovatělý kopec dostávala jen obtížně, a proto se Daniel s Jiřím museli pokusit dostat zpět k autu vlastními silami. Nebyla to cesta, kterou by si po takovém pádu kdokoli přál absolvovat. Herec měl poraněný nos a jeho partner se snažil pomoci mu zvládnout první chvíle po nehodě.
Jiří mu přikládal na obličej sníh, aby se pokusil krvácení omezit. Současně ho povzbuzoval a vysvětloval mu, jak by měl při pádu správně reagovat. Zpětně může taková situace působit téměř absurdně, ale v daném okamžiku šlo především o to dostat se bezpečně z místa nehody a zajistit odbornou pomoc.
K autu se museli vrátit přibližně kilometr a půl. Každý krok byl po takovém zážitku náročnější než běžná procházka. Výlet, který měl být příjemným odpočinkem, se proměnil v cestu za lékařským ošetřením. Nakonec zamířili na pohotovost do nemocnice v Přerově.
Tam zdravotníci Daniela vyšetřili a poslali ho na rentgen. Následovalo ošetření poraněného nosu a několik stehů. Pro herce, který byl zvyklý zvládat náročné pracovní povinnosti, to znamenalo nečekané přerušení běžného dne. Zároveň ale mohl být rád, že se mu podařilo dostat k lékařům a že jeho zranění bylo odborně ošetřeno.
Ani nemocniční prostředí mu však nevzalo schopnost dívat se na situaci s humorem. Zdravotníci se k němu chovali vstřícně a jedna ze zaměstnankyň mu dokonce připomněla, že ho zná z televizní obrazovky a má ráda jeho hereckou práci. S úsměvem ale dodala, že tentokrát jí bude místo společné fotografie stačit rentgen.
Taková drobná příhoda mohla Danielovi alespoň na chvíli zlepšit náladu. Po krvavém pádu a náročném návratu k autu se konečně dostal do prostředí, kde se o jeho zranění mohli postarat odborníci. Herec později ocenil přístup nemocničního personálu a dal najevo, že na jejich jednání bude vzpomínat v dobrém.
Problém však nekončil okamžikem, kdy opustil nemocnici. Daniel měl před sebou další pracovní povinnosti a jeho divadelní program byl nabitý. Poranění nosu se přitom nedalo jednoduše zakrýt. Make-up mohl některé stopy zmírnit, ale nedokázal odstranit všechny viditelné následky pádu.
Herec se proto rozhodl obrátit přímo na své diváky. S humorem jim naznačil, že ho v následujících představeních uvidí s poraněným obličejem, a požádal je, aby se pokusili nevšímat si změn. Nechtěl rušit pracovní program jen kvůli tomu, že jeho vzhled nebude odpovídat tomu, na co jsou diváci zvyklí.
Ani tentokrát si neodpustil ironickou poznámku na vlastní účet. Prohlásil, že hezký byl do třiceti let a potom už to stejně začalo být složitější. Teď se prý musí smířit s tím, že bude tím legračním mužem s křivým nosem. Místo dramatických stížností tak nabídl svým fanouškům přesně ten druh humoru, který k němu patří.
Dokonce zavtipkoval o možnosti zahrát si Voldemorta, známého protivníka z příběhů o Harrym Potterovi. Pokud by se prý připravoval nový film, mohl by se o roli ucházet. Taková poznámka byla typickou ukázkou toho, jak se snažil nepříjemnou zkušenost obrátit v něco, čemu se lze alespoň trochu zasmát.
Jeho přístup však neznamená, že by zranění nebylo bolestivé nebo že by takový pád nemohl mít vážnější následky. Na zledovatělém povrchu může člověk snadno ztratit rovnováhu a při pádu na kámen hrozí poranění hlavy i obličeje. Danielův případ tak připomíná, že opatrnost v zimě není zbytečná ani při krátké procházce na známém místě.
Příběh zároveň ukázal, jak důležitá je v podobných chvílích pomoc blízkého člověka. Jiří byl s Danielem přímo na místě a pomáhal mu zvládnout první okamžiky po nehodě i cestu zpět k autu. V situaci, kdy se člověk ocitne daleko od snadno dostupné pomoci, může být přítomnost někoho blízkého nesmírně důležitá.
Daniel Krejčík se tak během jediného výletu ocitl v situaci, kterou si před odchodem zřejmě vůbec nepředstavoval. Místo poklidné procházky následoval pád, krev, cesta k autu, nemocniční vyšetření a několik stehů. Přesto se rozhodl, že si nenechá vzít svůj typický nadhled a že bude pokračovat v práci, jakmile mu to zdravotní stav dovolí.
A právě poslední detail celé události vystihuje jeho přístup nejlépe. Po pádu na ledě, při němž si poranil nos a skončil na pohotovosti, se Daniel nechtěl vzdát plánovaných divadelních představení. Rozhodl se vystupovat dál, i když zranění nešlo snadno zamaskovat, a požádal diváky, aby mu jeho nový vzhled odpustili.
Krvavá nehoda tak skončila nejen lékařským ošetřením, ale i příběhem, ve kterém vedle bolesti sehrály důležitou roli podpora partnera a schopnost zachovat si humor. Danielův zážitek zároveň připomíná jednoduché pravidlo pro zimní měsíce: na ledu může rozhodovat jediný krok, a proto je lepší nepodceňovat ani cestu, kterou dobře známe.
