Její tvář znají tisíce televizních diváků. Na obrazovkách působila sebevědomě, energicky a jako žena, kterou jen tak něco nerozhodí. V oblíbeném seriálu Kriminálka Anděl ztvárnila kapitánku Janu Chládkovou a získala si pozornost nejen svým hereckým talentem, ale také výraznou osobností. Jenže za televizními rolemi se skrýval příběh, o kterém dlouho vědělo jen několik nejbližších lidí. Helena Dvořáková totiž před lety prožila jedno z nejtěžších období svého života. Lékaři jí oznámili diagnózu, která jí během okamžiku změnila všechny plány.
Herečka se několik let potýkala s vážnými zdravotními problémy, aniž by zpočátku tušila, jak závažná situace ve skutečnosti je. Únavu a bolesti břicha přičítala náročnému pracovnímu tempu. Měla divadelní povinnosti, natáčení a běžné rodinné starosti. Život pokračoval dál a ona se snažila zvládat všechno, co od ní okolí očekávalo.
Jenže její tělo začalo vysílat stále výraznější varovné signály. Jedním z okamžiků, na které dodnes nezapomene, byla situace před divadelním představením, kdy jí ochrnula část jazyka. Najednou bylo jasné, že nejde o obyčejnou únavu a že potřebuje okamžitou lékařskou pomoc.
V lednu 2017 skončila v nemocnici na jednotce intenzivní péče. Následovala vyšetření, která přinesla zdrcující zprávu. Lékaři jí diagnostikovali rakovinu lymfatického systému, a to již ve čtvrtém, tedy pokročilém stadiu. Pro mladou ženu, která měla před sebou rodinný život i další herecké plány, to byl obrovský šok.
V takové chvíli se člověku během několika okamžiků změní celý pohled na svět. Najednou přestávají být důležité pracovní termíny, nové role nebo každodenní drobnosti. Do popředí se dostává jediná otázka: Co bude dál?
Helena později přiznala, že v nejtěžších chvílích nemyslela nejvíce na sebe. Největší obavy měla o svého tehdy malého syna Jana. Byla matkou, která si uvědomovala, že její nemoc nezasáhne pouze ji, ale také dítě, které ji potřebuje.
„Samozřejmě jsem měla strach, ale spíš o syna a rodinu než o sebe. Nevěděla jsem, jak to všechno budou snášet,“ svěřila se v rozhovoru pro Blesk.
Právě tato slova odhalují velmi osobní stránku jejího příběhu. Zatímco ona sama čelila vážné diagnóze a náročné léčbě, zároveň přemýšlela o tom, jak celou situaci zvládne její rodina. Jak vysvětlit malému dítěti, co se děje? Jak mu dodat pocit bezpečí, když sama procházíte obdobím plným nejistoty?
Následovala operace a další léčba. Helena se zpočátku podrobila chemoterapii, ale postupem času začala mít pocit, že její tělo potřebuje jinou cestu. Rozhodla se proto další chemoterapii odmítnout. Toto rozhodnutí nebylo podle jejích slov jednoduché a její blízcí ani lékaři s ním nesouhlasili.
Sama později vysvětlovala, že v určité chvíli cítila, že už nechce pokračovat v dosavadním způsobu léčby. Rozhodla se zaměřit také na vlastní psychiku, životní styl a hledání vnitřního klidu.
Její příběh se tak začal ubírat směrem, který by mnozí nečekali. Herečka se vydala až do Indie, kde hledala alternativní přístup a také odstup od prostředí, ve kterém do té doby žila.
„Mě si cesta našla sama. Nabídla se jako alternativa současné medicíny,“ popsala později svou zkušenost.
Cesta do vzdálené země pro ni znamenala mnohem víc než pouhou změnu prostředí. Potřebovala vystoupit ze svého každodenního života, podívat se na všechno z jiné perspektivy a především znovu najít sama sebe.
V rozhovorech přiznávala, že během nemoci prožívala také velmi těžké psychické chvíle. Přicházel smutek, nejistota a období, kdy nedokázala věřit sama sobě. Navenek přitom mohla působit jako silná žena, která všechno zvládá. Uvnitř však prožívala úplně jiný příběh.
Postupně začala přemýšlet také o tom, jakým způsobem chce pokračovat ve svém životě. Nemoc jí podle jejích slov pomohla uvědomit si, že nechce dál žít ve stejném tempu a pod stejným tlakem jako předtím.
„Nejdůležitější pro mě bylo, že jsem vystoupila ze své bubliny, že jsem odcestovala a podívala se na vše trochu z dálky,“ vysvětlila.
Indie jí nabídla možnost začít znovu, zpomalit a přehodnotit priority. Herečka se rozhodla hledat větší klid a nadhled. Nechtěla se už vracet k životu, ve kterém byla neustále pod tlakem pracovních povinností.
Její rozhodnutí opustit další chemoterapii je však důležité vnímat jako osobní zkušenost, nikoli jako doporučení pro ostatní pacienty. Alternativní postupy nejsou prokázanou náhradou onkologické léčby a každý podobný krok by měl být konzultován s odborníky.
Zatímco bojovala se svou nemocí, musela na určitou dobu opustit také herecký svět. Odešla z divadla i filmu a na obrazovkách se přestala objevovat tak často, jak byli diváci zvyklí. Její kariéra se na dlouhou dobu přerušila.
Pro herečku, která měla práci vždy velmi blízko k srdci, to byla další velká životní změna. Herectví pro ni nebylo jen zaměstnáním, ale také způsobem, jak vyjadřovat emoce a setkávat se s lidmi. Přesto dala přednost vlastnímu zdraví a rodině.
Po téměř deseti letech se postupně začala vracet před kamery. Sama uvedla, že se více zaměřila na filmové a seriálové projekty, protože divadelní provoz je pro ni velmi náročný.
Na divadlo ale úplně nezanevřela. Rozhodla se pouze změnit způsob, jakým k práci přistupuje. Už nechtěla přijímat role, které by ji psychicky příliš zatěžovaly.
„Dělám jen komedie, už jsem se nechtěla trápit v dramatech,“ vysvětlila.
Diváci si ji mezitím stále spojovali především s Kriminálkou Anděl. Její postava kapitánky Jany Chládkové patřila k rolím, díky kterým se dostala do širšího povědomí televizního publika. Vedle televizní práce byla spojována také s Divadlem v Dlouhé, kde během své kariéry vytvořila řadu výrazných rolí.
A právě její návrat do veřejného života přinesl další překvapení.
V září 2026 se Helena Dvořáková objevila na premiéře romantické komedie Tango pro 3 v pražském kině Lucerna. Na fotografiích působila velmi elegantně, usmívala se a rozdávala dobrou náladu. Mnohé přítomné zaujala také svým vzhledem a sebevědomým vystupováním.
Ještě důležitější však bylo její vlastní vyjádření. Herečka řekla, že se cítí fantasticky a že je šťastná, že její tělo funguje.
Pro lidi, kteří si pamatovali zprávy o její vážné diagnóze z roku 2017, to byla mimořádně pozitivní zpráva. Žena, která kdysi musela přerušit svou kariéru a čelit pokročilému onemocnění, dnes znovu vystupuje před veřejností a mluví o životě s mnohem větším klidem.
Její příběh ale není pouze o návratu k herectví. Je také o mateřství, strachu a rozhodnutí změnit životní priority. Když se ohlíží za nejtěžším obdobím, nejvíce se vrací právě k obavám o svého syna Jana, kterému bylo v době její nemoci teprve malé dítě.
Dnes je Janovi deset let a herečka může s odstupem mluvit o tom, jak moc ji tehdejší události změnily.
Na otázku, co pro ni bylo během nemoci nejtěžší, tak její odpověď nebyla zaměřena na hereckou kariéru ani na ztracené pracovní příležitosti. Byla především o rodině a o strachu, jak její nejbližší zvládnou chvíle, které sama nedokázala předvídat.
A právě v tom spočívá nejsilnější část jejího příběhu. Helena Dvořáková se po letech vrátila před televizní kamery, ale na své nejtěžší období nezapomněla. Dnes říká, že se cítí dobře, je vděčná za své zdraví a chce žít klidněji než dříve.
Pro její fanoušky je to především důvod k radosti. Znovu mohou vídat herečku, kterou si oblíbili, a která po dlouhém přerušení našla cestu zpět ke své profesi. A sama Helena dnes nejvíce oceňuje něco, co dříve možná považovala za samozřejmost: možnost být se svým synem, věnovat se rodině a užívat si obyčejné dny bez neustálého spěchu.
