Bylo klidné odpoledne, když jsem si u auta udělala nezávaznou fotku, abych ji poslala manželovi. Ale když odpověděl a zeptal se na odraz v zadním okně, zasáhla mě vlna zmatku. V odrazu se objevila slabá postava – muž s kloboukem, který vypadal nápadně jako klobouk mého bývalého přítele. Byla jsem si jistá, že jsem tam byla sama, ale obraz nelhal.
Snažila jsem se manželovy obavy zmírnit, ale jeho podezření jen sílilo, když trval na tom, že postava připomíná mého bývalého. Čím víc jsem se na fotku dívala, tím víc jsem si říkala, jestli se nějak nacházel poblíž, nebo jestli to byla jen podivná náhoda. Manželova důvěra začala slábnout a ať jsem se snažila to vysvětlit sebevíc, ten odraz nás oba pronásledoval.
Co mělo být obyčejnou fotografií, se proměnilo v záhadu, vyvolalo mezi námi pochybnosti a napětí a znovu vyneslo na povrch minulost, o které jsem si myslel, že ji mám za sebou.
