Když herečka Jana Brejchová ve věku 86 let nedávno zemřela, celé Česko se ponořilo do ticha a smutku nad odchodem jedné z největších ikon našeho filmu 20. století. Málokdo ale čekal, že po jejím skonu promluví někdo, kdo ji znal opravdu zblízka – herec Jaromír Hanzlík, s nímž prožila dvanáct let intenzivního vztahu a lásky, která přetrvala dlouhá desetiletí i poté, co jejich cesty někdy v 80. letech rozdělilo osudové rozhodnutí.
Hanzlík, dnes sedmasedmdesátiletý, byl jedním z prvních, kdo se po oznámení Brejchové smrti veřejně ozval. Když ho kontaktoval bulvární web, jeho odpověď byla plná emocí, nostalgie a hlubokého respektu k ženě, která byla kdysi jeho partnerkou ve filmu i v životě. „Jana, naše královna, zůstává nadále v lidských srdcích,“ uvedl s lehkým chvěním hlasu a přidal, že je nesmírně vděčný za těch „krásných dvanáct let, které jsme spolu prožili“.
Jeho slova nezněla nijak odtažitě či strojeně – naopak, vyzařovala opravdová láska a vzpomínka, která se nesmazatelně zapsala do jeho života. V krátkém rozhovoru se Hanzlík nebál přiznat, že i když se jejich vztah nakonec neudržel a rozešli se během společné cesty po Americe a Kanadě v roce 1985, zůstala v něm hluboká úcta a nostalgie po společných chvílích, které oba sdíleli nejen na filmovém plátně, ale i v soukromí.
Připomeňme, že jejich milostný příběh začal během natáčení legendárního filmu Noc na Karlštejně v roce 1973. V té době byla Jana Brejchová vdaná za herce Vlastimila Brodského, nicméně právě s Hanzlíkem našla jiný druh spojení, který později přerostl v hluboký osobní vztah. Během let spolu tvořili jeden z nejvíce připomínaných párů českého hereckého světa a často se zmiňovalo, jak jejich energie a vzájemná chemie ovlivnila jejich přátele i kolegy.
Ačkoliv od jejich rozchodu uplynulo mnoho let a každý se vydal svou vlastní cestou, Hanzlík nezapomněl. Slova, která nyní pronikl do veřejného prostoru, jsou vzpomínkou nejen na milostný příběh, ale i na respekt a uznání, které k Brejchové stále chová. Jeho vyjádření rezonuje především proto, že vychází z osobní zkušenosti a upřímného citu, ne z povinnosti či mediální strategie.
V české filmové historii tak jejich společný příběh zůstává jedním z nejpamátnějších – a nyní, když Jana Brejchová svou pozemskou cestu zakončila, Jaromír Hanzlík připomíná, že některé vazby a vzpomínky nikdy nezestárnou. Jeho první slova po jejím odchodu potvrzují, že i po letech lze mluvit o lásce, která přesahuje hranice času a najde si cestu i mezi veřejným vzpomínáním.
