V úterní ráno ožila pražská Lucerna jinak než obvykle. Do jejího velkého sálu proudily jedny z posledních tichých kroků, ale také nečekaně hluboké vzpomínky. Legendární herečka Jana Brejchová, která zemřela 6. února ve věku 86 let po dlouhé nemoci, se stala středobodem smuteční pietní akce, kterou si nenechaly ujít stovky lidí hledajících poslední možnost rozloučit se s ikonou českého filmu ve velkém stylu. Vstup byl otevřen už od osmé hodiny ranní a trval až do brzkých odpoledních třinácti hodin, jak staří i mladí přicházeli s květinami, kondolenčními lístky a tichými vzpomínkami.
Kino Lucerna na pražském Václavském náměstí se proměnilo v tiché pietní místo, kde se lidé posadili do řad a sledovali sestřih filmů, ve kterých Brejchová excelovala. Někteří přišli samotní, jiní v malých skupinkách, ale všichni měli stejný cíl: uctít památku ženy, která před více než sedmdesáti lety vstoupila na filmová plátna a utkvěla v srdcích diváků. Úcta a respekt byly cítit v každém doteku ruky, která skládala květinu k nejrůznějším věncům uspořádaným u pietního pultu.
Ačkoli rodina organizovala pietu výhradně podle svých přání, neobešlo se to bez snahy některých politických činitelů o větší veřejné uznání. Ministr kultury i ministr pro sport, prevenci a zdraví se snažili prosadit obřad se státními poctami, avšak rodina zůstala pevným obhájcem soukromějšího rozloučení, které Brejchová sama preferovala. To ještě umocnilo atmosféru osobního a pokorného setkání, kde se uctívala její stopa v českém umění bez přehnaného okázalého ceremoniálu.
Jana Brejchová, rodem z Prahy, se věnovala herectví více než pět desetiletí. Její filmografie čítá desítky celovečerních i televizních snímků, které se staly pilíři české kinematografie. Diváci si ji budou pamatovat z titulů jako Vlčí jáma, Vyšší princip nebo Zánik samoty Berhof, a její výkony byly oceněny i dvěma prestižními cenami Český lev – jednou za nejlepší ženský herecký výkon a jednou za celoživotní přínos českému filmu.
Poslední loučení bylo pro mnohé emocionálním okamžikem, který si diváci i kolegové nenechali ujít. Kromě obyčejných fanoušků přišli i herci, kteří s Brejchovou spolupracovali a kteří s úctou vzpomínali na její profesionalitu, laskavost a unikátní přítomnost, jež vždy dokázala proměnit jakoukoli scénu v nezapomenutelný zážitek. V Lucerně tak nezaznělo jen ticho, ale také nesmazatelný odkaz, který Jana Brejchová zanechává ve filmovém světě i v srdcích těch, kteří ji milovali.
