Hlas, který milovaly miliony diváků, se mění v bolestný šepot a každé polknutí je pro něj jako bodnutí tisíců jehel. Jiří Pomeje, kdysi suverénní producent a herecký bouřlivák, prožívá v těchto dnech své nejtěžší životní období. Poté, co mu lékaři diagnostikovali zhoubný nádor na hrtanu, se jeho svět smrskl na nemocniční chodby, čekárny a nekonečný strach z toho, co přinese příští hodina. Atmosféra v hercově soukromí je prosycena čirým zoufalstvím, které vyvrcholilo v šokující zpověď o jeho aktuálním zdravotním stavu. Jiří se totiž nachází v bodě, kdy už nepomáhá ani silná vůle, ani snaha vypadat před fanoušky statečně.
„Nevím, jestli neumřu. Zvracím krev a je mi strašně,“ svěřil se Pomeje se slzami v očích, zatímco jeho tělo drtí následky agresivní léčby a postupující nemoci. Napětí, které provází každý jeho nádech, je téměř hmatatelné. Herec, který byl zvyklý být středem pozornosti a ovládat každou situaci, se nyní cítí naprosto bezmocný. Pohled na něj je drásavý – z urostlého muže se stínem minulosti stává křehká bytost, která se každé ráno budí s otázkou, zda je to jeho poslední svítání. Krvácení, které se objevilo, je pro něj i pro jeho blízké tím nejhorším signálem, že souboj s rakovinou hrtanu nabírá na své děsivé intenzitě.
Strach o budoucnost své malé dcery Aničky a manželky Andrey je pro Jiřího tou největší motivací, ale i největším zdrojem bolesti. Scéna, kdy se snaží mluvit se svými nejbližšími, zatímco mu hrdlo vypovídá službu, vhání slzy do očí i otrlým zdravotníkům. Pomeje přiznal, že psychicky je na dně a temné myšlenky ho pohlcují stále častěji. Každý další den v nemocnici pro něj znamená další kolo ozařování a další dávky léků, které sice mají zabíjet nádor, ale zároveň vyčerpávají poslední zbytky jeho životní energie. Je to neúprosný závod s časem, ve kterém se hraje o nejvyšší sázku.
Celý český showbyznys sleduje toto drama s pohnutím a lidé posílají vzkazy plné naděje, přestože zprávy z hercova okolí jsou čím dál více znepokojující. Jiří Pomeje se stahuje do sebe a bojuje s démony, které si s sebou nese z minulosti, zatímco čelí této kruté biologické realitě. Jeho upřímné přiznání o zvracení krve a nejistotě o vlastním přežití je mrazivým mementem pro všechny, kdo věří v nesmrtelnost celebrit. V těchto chvílích už nejde o slávu, peníze ani úspěch, ale o prostou lidskou naději na další nádech bez bolesti. Český filmový svět v tichosti doufá, že se Jiřímu podaří odrazit ode dna a najít sílu k dalšímu boji, i když naděje se zdá být v tuto chvíli tenčí než kdy dřív.
