Když se v létě roku 2017 začali hosté sjíždět na Čapí hnízdo u Olbramovic, bylo jasné, že tentokrát nepůjde o obyčejnou svatbu. Andrej Babiš si měl po více než dvou desetiletích společného života vzít svou dlouholetou partnerku Moniku. Na místě mělo být přibližně dvě stě hostů a všechno bylo připravené tak, aby se z tohoto dne stala mimořádná událost.
A skutečně se o ní mluvilo ještě dlouho poté.
Příběh dvojice přitom nezačal v luxusním prostředí ani na nějaké velké společenské akci. Jejich cesta se začala psát už v roce 1992. Tehdy byl Andreji Babišovi sedmatřicet let a Monika pracovala jako osmnáctiletá sekretářka v Lovochemii. Podle jejích pozdějších vzpomínek si všimla, že ji Babiš začíná zvát na pracovní výjezdy, kam sekretářky běžně nejezdily.
Monika postupně pochopila, že se mu pravděpodobně líbí.
A pak přišel okamžik, který podle jejích vzpomínek jejich vztah skutečně odstartoval. Během jednoho pracovního výjezdu se ocitli na chvíli sami a Monika za ním přišla, sedla si k němu a začala se s ním bavit. Z nenápadného setkání tak vznikl vztah, který měl trvat dlouhá desetiletí.
Roky postupně přibývaly a společný život se rozrůstal. V roce 2000 se páru narodila dcera Vivien, o čtyři roky později syn Frederik. Přestože Andrej a Monika dlouho nebyli oddáni, rodina fungovala jako celek a Monika už tehdy používala příjmení Babišová.
Svatba ale stále nepřicházela.
Až po více než dvaceti letech.
Když se nakonec rozhodli říct si své „ano“, nevybrali si obyčejné místo. Obřad se uskutečnil 29. července 2017 přímo na Čapím hnízdě. Na svatbu dorazilo kolem dvou set hostů a nechyběla ani média. Jejich dospívající děti samozřejmě nemohly chybět. Dcera Vivien se dokonce podílela na výběru svatebního dortu.
Celý den ale měl ještě jednu stránku, kterou si novomanželé rozhodně nepřáli.
Zatímco hosté přijížděli na slavnostní obřad, v okolí Čapího hnízda se objevili lidé, kteří chtěli dát najevo svůj nesouhlas s Babišovou politikou. Přibližně kolem třetí hodiny projela kolem areálu kolona asi dvaceti automobilů. Z vozů zaznívaly kritické výkřiky namířené proti Babišovi.
Pro svatební den to mohl být velmi nepříjemný moment.
Babiš ale tehdy reagoval stručně. Dal najevo, že si tím svůj den nenechá pokazit.
A pozornost se tak mohla znovu vrátit k nevěstě.
Právě Monika Babišová totiž vzbudila mezi hosty velký zájem. Její svatební vzhled byl promyšlený do posledního detailu a největší pozornost pochopitelně přitahovaly šaty.
A právě tady čekalo jedno z největších překvapení.
Monika si totiž své svatební šaty vybrala přes internet. Nešlo však o žádnou běžnou objednávku. Autorkou modelu byla izraelská módní návrhářka Galia Lahav a šaty byly následně ušity nevěstě přímo na míru.
Róba byla zdobená propracovanými aplikacemi a krajkami a využívala luxusní materiály. Výrazným prvkem byl také hlubší výstřih na zádech. Celkový vzhled doplňovala diamantová čelenka, která měla nevěstě dodat ještě slavnostnější vzhled.
Nebyl to ovšem jediný detail, který přitahoval pozornost.
Promyšlené byly také svatební prsteny. Monika měla prsten s diamantem, zatímco Andrej zvolil jednodušší variantu. Uvnitř prstenů nechali vyrýt své iniciály a datum svatby.
Na první pohled tak šlo o klasický romantický detail. Ve skutečnosti ale právě tyto drobnosti ukazovaly, že svatba byla připravována s velkou péčí.
Po více než dvaceti letech společného života se totiž nevdávali jako mladý pár, který teprve začíná společnou cestu.
Byli už rodinou.
Měli dvě děti, za sebou roky společného života a také zkušenosti, které jejich vztah postupně formovaly. Svatba tak nebyla začátkem jejich příběhu, ale spíše jeho slavnostním potvrzením.
Zajímavé je také to, jak dlouho jejich svatba čekala.
Dva lidé spolu žili více než dvacet let, založili rodinu a přesto si na oficiální svatební obřad počkali až do roku 2017. Pro někoho může být tak dlouhé čekání překvapivé, pro jiného naopak důkazem toho, že svatba pro ně nebyla podmínkou společného života.
Když už ale přišla, byla nepřehlédnutelná.
Čapí hnízdo se na jeden den změnilo ve slavnostní kulisu, kam přijely desítky hostů. Nevěsta v luxusních šatech, ženich po jejím boku, děti v roli důležitých členů rodiny a svatební hostina vytvořily obraz, který připomínal scénu z pohádky.
Jenže mimo areál se zároveň odehrávala úplně jiná realita.
Protestující připomínali, že ženich nebyl jen soukromou osobou. Andrej Babiš byl už tehdy výraznou politickou osobností a jeho veřejné působení rozdělovalo společnost.
I proto se kolem svatby objevily nejen fotografie nevěsty a hostů, ale také záběry protestní kolony.
Přesto se zdálo, že pro dvojici byl tento den především jejich vlastním okamžikem.
Monika se po letech stala veřejně známou osobností sama o sobě. Její jméno se objevovalo v médiích po boku manžela, ale právě svatba umožnila veřejnosti nahlédnout i do osobnější části jejich společného života.
A fotografie z tohoto dne postupně ukázaly něco, co během běžného politického života Andreje Babiše nebylo tolik vidět.
Jejich rodinnou stránku.
Svatba zároveň připomněla, jak neobvyklý byl jejich společný příběh. Začal v době, kdy byla Monika teprve osmnáctiletou sekretářkou a Andrej už zkušeným mužem ve světě podnikání. Následovaly děti, více než dvě desetiletí společného života a nakonec velký svatební den.
A přesto všechno přišlo jedno překvapení až na samotném konci.
Nešlo totiž jen o to, jak nádherné byly Moničiny šaty.
Největším překvapením bylo, že žena, která vypadala jako nevěsta z luxusního módního katalogu, si svůj vysněný model nejprve vyhlédla jednoduše na internetu. Šaty vytvořila izraelská návrhářka Galia Lahav, následně byly ušity Monice na míru a doplnila je diamantová čelenka.
A ještě jedna věc dodává celé svatbě zvláštní nádech: Monika a Andrej už v den své svatby nebyli párem, který teprve hledá společnou cestu. Byli spolu přibližně třiadvacet let a vychovávali dvě děti. Svatba tak přišla až po více než dvou desetiletích společného života – a právě proto byla pro oba tak výjimečným okamžikem.
Z dnešního pohledu se tak na jejich svatbu dá dívat nejen jako na velkou společenskou událost, ale také jako na završení dlouhého příběhu dvou lidí, kteří spolu začali dávno předtím, než jejich život sledovala celá republika.
