Postavení první dámy v Česku je zvláštní. Eva Pavlová je velmi viditelnou součástí veřejného života, doprovází prezidenta Petra Pavla při řadě oficiálních příležitostí, účastní se společenských a protokolárních akcí a věnuje se také vlastním veřejným aktivitám. Přesto má její role jednu zvláštnost, která dlouho zůstávala stranou pozornosti.
Za výkon těchto povinností totiž nemá samostatně stanovenou finanční náhradu.
Právě to se ale může změnit.
Na konci září 2024 představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh novely zákona, který počítal s novým finančním nárokem pro manžela či partnerku českého prezidenta. Pokud by byl návrh přijat v podobě popsané v tehdejší zprávě, Eva Pavlová by si mohla výrazně polepšit.
A právě částka je tím, co okamžitě přitáhlo pozornost.
Nejde totiž o několik tisíc korun.
První dáma má řadu povinností, ale vlastní náhradu nemá
Role manželky prezidenta není v českém právním systému úplně jednoduchá. První dáma není volenou představitelkou státu a její funkce není klasickým pracovním místem.
Přesto se od ní očekává účast na řadě oficiálních událostí.
Doprovází prezidenta.
Účastní se zahraničních cest.
Setkává se s veřejností.
Vystupuje při různých společenských a protokolárních příležitostech.
A někdy má také vlastní program, který s prezidentovou činností přímo nesouvisí.
Právě na tuto skutečnost upozorňovalo odůvodnění připravované novely. Podle něj manžel nebo manželka prezidenta fakticky vykonává řadu protokolárních a veřejných úkolů, aniž by měl nebo měla právně zakotvený nárok na odpovídající náhradu výdajů.
Na první pohled to může působit jako detail.
Ve skutečnosti však jde o poměrně zásadní otázku.
Kdo totiž hradí výdaje spojené s veřejnou činností první dámy?
A proč by je měla platit ze svého?
Dosud byla situace jiná
V době zveřejnění návrhu neměla Eva Pavlová žádnou vlastní víceúčelovou paušální náhradu.
Pokud se tedy účastnila činnosti, při které vznikaly určité výdaje, nebyla k dispozici samostatná částka určená přímo pro její roli.
Právě tento stav chtěla novela změnit.
Podle návrhu by manželovi nebo partnerovi prezidenta republiky náležela víceúčelová paušální náhrada výdajů spojených s výkonem jeho či jejích povinností a veřejnou činností. Výše by se odvíjela od náhrady, kterou dostává samotný prezident.
A tady začíná být příběh opravdu zajímavý.
Protože prezidentova náhrada není malá.
Pro rok 2024 činila jeho víceúčelová paušální náhrada 317 500 korun.
Návrh počítal s tím, že partner či partnerka prezidenta by dostávali 30 procent této částky.
Výsledek?
95 250 korun měsíčně.
Téměř sto tisíc korun každý měsíc
Právě číslo 95 250 korun vyvolalo největší pozornost.
Pro běžnou domácnost jde o částku, která představuje velmi výrazný příjem.
V případě první dámy však podle předkladatelů nemělo jít jednoduše o „plat za to, že je manželkou prezidenta“.
Smyslem mělo být pokrytí nákladů spojených s její veřejnou činností.
To je důležitý rozdíl.
Návrh totiž pracoval s pojmem paušální náhrada výdajů.
Nešlo tedy podle popisu návrhu o klasickou mzdu ani o běžný pracovní příjem.
Peníze měly být spojeny s povinnostmi a veřejnou činností, které partner či partnerka hlavy státu vykonává.
Přesto je pochopitelné, že právě výše částky vyvolala otázky.
Protože 95 tisíc korun měsíčně je suma, která v českých poměrech okamžitě vzbudí pozornost.
Proč vůbec takovou změnu navrhovat?
Podle vysvětlení v důvodové zprávě je problém především v tom, že současná právní úprava neodpovídá realitě.
První dáma totiž není pouze člověkem, který se jednou za čas objeví vedle prezidenta na fotografii.
Její program může být poměrně rozsáhlý.
Účastní se společenských akcí, oficiálních návštěv a dalších aktivit. Může mít vlastní veřejné projekty a zastupovat Českou republiku při některých příležitostech.
Pokud jsou s takovou činností spojeny výdaje, vzniká otázka, kdo je má nést.
Bývalý hradní protokolář Miroslav Sklenář tehdy návrh označil za smysluplný. Vysvětloval, že pokud by například Eva Pavlová cestovala sama, zaměstnanci Kanceláře prezidenta republiky by měli potřebné náklady hrazené, zatímco ona sama by je dosud musela řešit jinak. Nově by podle něj měla vlastní rozpočet.
Tento argument ukazuje druhou stránku celé debaty.
Nejde pouze o peníze.
Jde také o to, aby byla jasně stanovena pravidla.
Eva Pavlová není první, koho se otázka týká
Návrh se navíc netýkal pouze současné první dámy.
Pravidlo mělo platit také pro budoucí manžele či partnerky prezidentů.
To znamená, že nejde jen o jednu osobu nebo o současnou prezidentskou dvojici.
Pokud by se změna stala součástí zákona, vytvořila by pravidlo pro další prezidentská období.
A právě proto byla otázka citlivější.
Rozhodnutí by totiž nezvýhodnilo pouze Evu Pavlovou.
Vytvořilo by nový právní rámec pro všechny budoucí partnery a partnerky českých prezidentů.
Částka nebyla náhodná
Zajímavé je také samotné nastavení výpočtu.
Návrh neříkal jednoduše: první dáma dostane pevně stanovených 95 tisíc korun.
Částka měla být odvozena od prezidentovy víceúčelové paušální náhrady.
Konkrétně šlo o 30 procent.
To znamená, že pokud by se v budoucnu měnila základní částka prezidentovy náhrady, mohla by se podle stejného mechanismu měnit také náhrada pro jeho partnera či partnerku.
Právě tento systém měl zajistit, aby pravidla nebyla navázána pouze na jednu konkrétní osobu.
Co se skrývá za číslem 95 250?
Na sociálních sítích nebo v běžné debatě by se snadno mohlo objevit zjednodušení:
„První dáma dostane skoro sto tisíc měsíčně.“
Jenže skutečnost je složitější.
Podle tehdejšího návrhu šlo o náhradu výdajů spojených s veřejnou činností, nikoli o klasický plat první dámy.
To je podstatné i proto, že Eva Pavlová nemá samostatný mandát od voličů.
Její veřejná role vychází z postavení jejího manžela jako prezidenta republiky.
Současně ale právě tato role znamená, že se od ní očekává určitá míra reprezentace.
A novela se pokoušela najít způsob, jak tuto realitu právně uchopit.
Debata se tak netýká jen jedné ženy
Celý případ otevírá širší otázku.
Jak má stát zacházet s rolí první dámy?
Má být její veřejná činnost považována pouze za součást rodinného života prezidenta?
Nebo jde o skutečnou reprezentativní funkci, která s sebou nese náklady?
A pokud ano, kdo by je měl platit?
Přesně na tuto mezeru upozorňovali zastánci změny.
Podle nich bylo zvláštní, že partner či partnerka prezidenta může plnit řadu veřejných povinností, ale právní systém přitom neřeší jeho či její vlastní výdaje odpovídajícím způsobem.
A právě tady přišlo číslo, které všechny překvapilo
Když se informace o připravované novele objevila, největší pozornost pochopitelně nevzbudila právnická formulace ani otázka protokolu.
Byla to částka.
95 250 korun měsíčně.
Právě tolik by podle tehdejšího výpočtu představovalo 30 procent z prezidentovy víceúčelové paušální náhrady ve výši 317 500 korun. V současné době přitom první dáma takovou samostatnou náhradu neměla.
A tím se dostáváme k nejdůležitějšímu bodu celého příběhu.
Nešlo o návrh, podle kterého by Eva Pavlová jednoduše dostala „plat 95 tisíc korun za to, že je první dámou“. Šlo o navrhovanou víceúčelovou paušální náhradu výdajů spojených s jejími povinnostmi a veřejnou činností. Návrh zároveň počítal s tím, že stejné pravidlo by platilo i pro budoucí manžele či partnerky českých prezidentů.
Právě tento detail může celý příběh postavit do úplně jiného světla.
Na první pohled to vypadá jako výrazné finanční přilepšení.
Ve skutečnosti ale návrh řešil především otázku, jakým způsobem má stát financovat veřejnou činnost člověka, který sice není prezidentem, ale při reprezentaci země často stojí přímo po jeho boku.
A právě proto se kolem částky 95 250 korun strhla taková pozornost.
