Rudolf Hrušínský mladší patří k hercům, jejichž tvář si české publikum spojuje s desítkami filmů, seriálů a divadelních představení. Letos měl přijít především důvod k oslavě. Herec slaví významné životní jubileum a jeho kolegové mu připravili překvapení, které mělo být příjemným připomenutím osmdesátých narozenin.
Jenže za dortem, úsměvy a gratulacemi se skrývá úplně jiný příběh.
Hrušínský se totiž v posledních letech potýká s řadou zdravotních problémů. A právě ve chvíli, kdy by si mohl užívat klidnější období života, přišla další diagnóza, která mu výrazně komplikuje každodenní život.
Přesto se herec práce vzdát nechce.
Naopak. Právě práce mu podle jeho okolí dodává největší sílu.
Jeho kolegové ze seriálu Ulice, kde už více než dvě desetiletí ztvárňuje oblíbeného domovníka Vlastimila Peška, pro něj připravili tajnou oslavu. Hrušínský dostal velký dort a dárkový koš s knihou. Podobné překvapení na něj čekalo také v Divadle Bez zábradlí, kde od loňského roku působí v angažmá.
Oslava ale nebyla tím jediným, co se kolem jeho jubilea řešilo.
Pozornost se stále více soustředila na jeho zdravotní stav.
A ten rozhodně není jednoduchý.
Před několika lety lékaři objevili Hrušínskému nádor na plíci. Následovala léčba gama nožem a podle zveřejněných informací nález během několika dnů zmizel. Později se objevil nádor také na ledvině, který byl rovněž léčen ozařováním.
Jenže tím zdravotní problémy neskončily.
Plíce se později ozvaly znovu. Herec prodělal několik zánětů a poslední z nich ho postihl přibližně před rokem. Pro člověka ve věku kolem osmdesáti let představuje taková série zdravotních komplikací značnou zátěž.
Hrušínský se však dlouho snažil pokračovat v životě tak, jak byl zvyklý.
Natáčel Ulici. Hrál v divadle. A především se odmítal vzdát práce.
Pro něj totiž herectví nikdy nebylo pouze povoláním.
Je to způsob života.
Právě proto má jeho současná situace tak zvláštní kontrast. Na jedné straně zdravotní omezení, na druhé straně obrovská chuť pokračovat před kamerou i na jevišti.
A pak přišla další diagnóza.
Tentokrát jde o sarkoidózu – vzácné zánětlivé onemocnění, jehož přesná příčina není známá. Při této nemoci se v různých orgánech mohou vytvářet drobná zánětlivá ložiska, takzvané granulomy.
Pro Hrušínského má nemoc velmi konkrétní následky.
Podle jeho partnerky Heleny užívá léky, po kterých výrazně otéká. A právě otoky mu nyní komplikují pohyb natolik, že podle jejího vyjádření téměř nemůže chodit.
To je možná jeden z největších paradoxů jeho současného života.
Herec, který je stále aktivní, který se chce objevovat na scéně a který i ve svých osmdesáti letech pokračuje v natáčení, má zároveň problém s něčím tak základním, jako je chůze.
Přesto o sobě nemluví jako o člověku, který by se měl vzdát.
Naopak.
Když mluvil o svých osmdesátých narozeninách, dokázal si zachovat svůj typický nadhled. Dokonce zavtipkoval o tom, že osmdesátka je dobrý věk, a s úsměvem poznamenal, že se v životě drží hole, aby neupadl.
Jeho život se však kvůli zdravotním problémům změnil i v dalších oblastech.
Hrušínský byl dlouhá léta vášnivým rybářem. Jenže letos v létě přišel o veškeré své rybářské vybavení, které si shromažďoval po celý život. Zloději mu ho ukradli a herec nyní stojí před rozhodnutím, zda si pořídí všechno znovu, nebo s rybařením definitivně skončí.
Další problém představují jeho plíce.
Lékaři mu kvůli dýchacím potížím nedoporučili muškaření, protože by pro něj bylo příliš fyzicky náročné. Zmizela tak další aktivita, která mu dříve přinášela radost.
Omezil také své další zájmy.
Hrušínský se v minulosti věnoval malování a provozoval galerii v Plané nad Lužnicí. Dnes už galerie není v provozu a k malování se dlouhá léta nevrátil. Malířské potřeby však stále má.
Navzdory tomu všemu se jedné věci nechce vzdát.
Herectví.
Jeho kolegové potvrzují, že právě práce je pro něj důležitou součástí života. Hrušínský stále natáčí Ulici, byť v omezeném množství, které odpovídá jeho věku a zdravotnímu stavu. A sám herec dal jasně najevo, že ho seriál stále baví.
Jeho postava Vlastimila Peška je přitom s Ulicí spojena už od roku 2005. Za tu dobu se stal jednou z tváří, které diváci poznají prakticky okamžitě.
Ani současné zdravotní potíže tedy podle dostupných informací neznamenají definitivní konec jeho působení v seriálu.
A právě tady se příběh jeho osmdesátých narozenin dostává k nejdůležitějšímu bodu.
Oslava, dort a gratulace mohou působit jako symbol klidného životního jubilea. Ve skutečnosti však Rudolf Hrušínský vstupuje do osmdesátky v období, kdy jeho tělo dostává jednu ránu za druhou.
Sarkoidóza mu způsobuje otoky a výrazně omezuje pohyb. Podle jeho partnerky téměř nemůže chodit.
K tomu se přidává historie nádorů na plíci a ledvině, opakované problémy s plícemi a další zdravotní omezení.
Přesto má jednu věc, která mu podle všeho pomáhá pokračovat.
Tou je divadlo.
Jeho partnerka Helena právě o práci mluví jako o něčem, co ho drží nad vodou. V divadle je podle ní šťastný a herectví se nechce vzdát.
A tak zatímco kolem něj lidé slaví osmdesátku, Rudolf Hrušínský stále myslí na další představení, další natáčení a další setkání s diváky.
Jeho život se možná zpomalil. Některé věci už dělat nemůže a některé musel opustit.
Ale na jevišti se zatím vzdát nechce.
A právě to je možná nejpřesnější obraz jeho současného života: tělo ho stále více omezuje, ale chuť hrát zůstává.
