Hudba má zvláštní schopnost uchovávat vzpomínky. Někdy stačí zaslechnout několik známých tónů a člověk se okamžitě vrátí do okamžiků, které už dávno patří minulosti. Připomene si přátele, společné večery, radostné chvíle i lidi, kteří kdysi dokázali jedinou písní rozveselit celé okolí. Právě takovou stopu po sobě zanechal český hudebník Petr Čejka. Jeho jméno si mnozí posluchači spojovali především s písní, která měla neobvyklý humor, chytlavou melodii a dokázala člověku vykouzlit úsměv na tváři.
Petr Čejka nebyl pouze zpěvákem, který se postavil na pódium a zazpíval několik skladeb. Hudba byla důležitou součástí jeho života. Věnoval jí svůj čas, energii i tvůrčí schopnosti. Byl frontmanem skupiny Čejka Band, se kterou vystupoval a pro kterou také vytvářel vlastní písně. Lidé, kteří jeho tvorbu znali, si ho spojovali nejen s hudebním talentem, ale také s osobitým humorem a pozitivním přístupem k životu.
Jednou ze skladeb, které mu přinesly širší popularitu, byla píseň „Večerníček pro dospělé“, známá také pod názvem „Jednou je málo“. Právě tato skladba se dostala do povědomí mnoha posluchačů a stala se jedním z jeho nejvýraznějších hudebních počinů. Nebyla to obyčejná píseň, kterou člověk vyslechne a vzápětí zapomene. Její nápaditost a odlehčené pojetí jí pomohly získat vlastní místo v paměti publika.
Čejka měl schopnost přinášet do hudby lehkost. V době, kdy lidé často hledají důvody k úsměvu, dokázala podobná tvorba nabídnout příjemný únik od každodenních starostí. Jeho písně nebyly jen o melodii. Byly také o náladě, nadhledu a radosti ze života. A právě proto pro některé posluchače zůstávaly důležité i dlouho poté, co je poprvé uslyšeli.
Za veřejným obrazem muzikanta, kterého lidé znali z vystoupení a písní, se však odehrával také osobní příběh. Ten nebyl vždy jednoduchý. Hudební život přinášel radost, ale stejně jako u mnoha dalších umělců se i v jeho soukromí objevovaly chvíle, které vyžadovaly sílu, trpělivost a podporu nejbližších.
Pro Petra Čejku byla důležitá především rodina. Jeho manželka Marie patřila k lidem, kteří stáli v jeho životě velmi blízko. Když později přišla chvíle, kterou si nikdo z jejich okolí nepřál, právě její slova přinesla veřejnosti zprávu, která zasáhla nejen rodinu a přátele, ale také fanoušky jeho hudby.
Přibližně dva roky před jeho smrtí se totiž začal odehrávat boj, který měl zásadně změnit jeho život. Lékaři mu diagnostikovali leukémii. Zpráva o vážném onemocnění znamenala náročné období nejen pro samotného hudebníka, ale také pro jeho nejbližší. Nemoc postupně zasahovala do jeho každodenního života a komplikovala i činnost, která pro něj tolik znamenala – vystupování a setkávání s publikem.
Přesto se nevzdával. Léčba představovala dlouhou a obtížnou cestu, na které bylo nutné čelit nejistotě i fyzické náročnosti. Pro člověka, který byl zvyklý žít hudbou, muselo být obzvlášť bolestné, když mu zdravotní stav začal bránit v práci, kterou miloval.
Fanoušci si změny mohli všimnout také prostřednictvím oznámení skupiny. Na začátku léta 2019 se Čejka Band musel omluvit za plánovaná vystoupení v srpnu. Důvodem nebyla změna programu ani nedostatek zájmu o koncerty. Zpěvákův zdravotní stav mu jednoduše nedovoloval vystupovat.
Pro posluchače, kteří se těšili na další setkání s oblíbenou kapelou, to byla smutná zpráva. Málokdo si však mohl představit, jak vážná situace ve skutečnosti je. Naděje na návrat na pódium stále existovala, ale nemoc si vybírala svou daň.
Lékaři se pokusili využít také jednu z náročných možností léčby. V létě 2019 Petr Čejka podstoupil transplantaci kostní dřeně. Tento zákrok představoval důležitou naději v jeho boji s leukémií. Pro nemocného člověka i jeho rodinu je podobná léčba spojena s očekáváním, že by se situace mohla konečně obrátit k lepšímu.
Bohužel ani tento pokus nepřinesl výsledek, v který všichni doufali.
Zpráva o jeho smrti přišla v sobotu 17. srpna 2019. Bylo mu pouhých 55 let. Odešel člověk, který podle slov své manželky miloval život, rodinu, vlastní hudební studio a především svou kytaru. Právě tato slova se stala jedním z nejsilnějších svědectví o tom, jaký Petr Čejka byl mimo svět koncertů a hudebních vystoupení.
Marie Čejková oznámila smutnou zprávu prostřednictvím sociálních sítí. Její vyjádření nebylo pouze stručným oznámením úmrtí. Bylo především osobním rozloučením s člověkem, kterého milovala a jehož ztráta pro ni znamenala nepředstavitelnou bolest.
Popsala ho jako člověka, jehož energie, optimismus a neustále dobrá nálada těšily široké okolí. Z jejího vyjádření bylo patrné, že Petr nebyl někým, kdo by si radost ze života nechával pouze pro sebe. Dokázal ji předávat lidem kolem sebe a vytvářet okamžiky, na které se nezapomíná.
Zvláštní místo v jejích vzpomínkách měla také jeho láska ke kytaře. Hudební nástroj pro něj nebyl jen pracovním prostředkem. Byl součástí jeho osobnosti, každodenního života a světa, ve kterém se cítil přirozeně. Stejně důležité pro něj bylo vlastní studio, kde mohl tvořit a věnovat se tomu, co měl nejraději.
Jeho odchod proto nebyl jen ztrátou pro hudební scénu. Byl především ztrátou manžela, blízkého člověka, přítele a člověka, jehož přítomnost měla pro ostatní skutečnou hodnotu.
Petr Čejka po sobě zanechal písně, vzpomínky a také příběh, který připomíná, jak křehký může být lidský život. Jeho tvorba však nezmizela spolu s ním. Skladba „Večerníček pro dospělé (Jednou je málo)“ zůstala spojena s jeho jménem a dál připomíná hudebníka, který dokázal do obyčejných dnů přinášet humor a dobrou náladu.
A právě v tom spočívá nejdojemnější část celého příběhu. V posledním rozloučení jeho manželka napsala, že Petr bude vždy s nimi – v jejich srdcích, písních a společných zážitcích, které někdy končily až brzy ráno. Vyjádřila také svou lásku, která podle jejích slov nikdy neskončí.
Největší bolestnou pravdou tohoto příběhu tak není pouze skutečnost, že talentovaný muzikant zemřel ve věku pouhých 55 let. Je jí především kontrast mezi člověkem, který tolik miloval život, a nemocí, proti níž nakonec nedokázal zvítězit. Leukémie, diagnostikovaná dva roky před jeho smrtí, ani náročná transplantace kostní dřeně mu už bohužel další roky nepřinesly.
Petr Čejka odešel 17. srpna 2019 kolem 17. hodiny. Jeho hlas utichl, ale vzpomínky na něj zůstaly. A pro ty, kteří si někdy zazpívali jeho známou píseň, bude jeho hudba navždy připomínkou člověka, který měl rád svou rodinu, svou kytaru a především samotný život.
