Ještě na jaře věřil, že se mu podařilo překonat nejhorší období. Doufal, že léčba přináší výsledky a že se jeho život bude postupně vracet do normálních kolejí. Jenže potom přišla zpráva, která všechno změnila. Mirek Topolánek, bývalý český premiér, otevřeně přiznal, že jeho boj s rakovinou je mnohem komplikovanější, než si původně představoval. Nemoc se rozšířila a lékaři nyní řeší další možnosti léčby.
Jeho slova vyvolala mezi veřejností velkou pozornost. Nejen proto, že jde o známou osobnost českého veřejného života, ale především kvůli tomu, jak otevřeně o své situaci hovoří. Topolánek se nesnaží vytvářet dojem, že je všechno v pořádku. Naopak popisuje realitu bez přikrášlování, včetně nejistoty, kterou mu současná situace přináší.
Přesto je na jeho přístupu něco, co mnohé překvapuje. I v době, kdy podstupuje náročnou léčbu, se snaží zůstat aktivní. Nechce trávit všechny dny pouze doma a čekat, co přinesou další lékařské výsledky. Pohyb, sport a běžné každodenní činnosti pro něj zůstávají důležitou součástí života.
O svém zdravotním stavu promluvil v podcastu Studio N, kde popsal, jak se situace vyvíjela během posledních měsíců. Připustil, že na jaře měl pocit, že se jeho stav zlepšil a že by mohl mít to nejhorší za sebou. Jenže následně se ukázalo, že nemoc postupuje jiným směrem, než doufal.
„Myslel jsem si někdy na jaře, že už jsem v pořádku. Mám metastázy na plicích,“ uvedl otevřeně.
Tato věta patřila k nejvážnějším částem jeho rozhovoru. Metastázy znamenají, že se nádorové onemocnění rozšířilo z původního místa do dalších částí těla. V Topolánkově případě jde o plíce, což výrazně komplikuje jeho další léčbu.
Přesto se nevzdává. Nadále dochází na chemoterapie a čeká na možnost zapojit se do výzkumného programu, který by mohl přinést další léčebnou možnost. Právě na tuto příležitost nyní upíná část svých nadějí.
Jeho situace je o to složitější, že rakovina slinivky patří mezi velmi závažná nádorová onemocnění. Často se totiž podaří odhalit ji až ve chvíli, kdy už je léčba komplikovanější. Topolánek o tom mluvil také v souvislosti s potřebou zlepšit možnosti včasného záchytu.
Veřejnost se o jeho diagnóze poprvé dozvěděla v říjnu 2025. Tehdy bývalý předseda vlády oznámil, že trpí rakovinou slinivky a čeká ho chemoterapie. Zpráva tehdy překvapila mnoho lidí, protože Topolánek do té doby působil aktivně a nadále se účastnil veřejného života.
Místo toho, aby se stáhl do ústraní a o své nemoci mlčel, rozhodl se o ní mluvit. Vysvětloval, že nechce, aby rakovina slinivky zůstávala tabu. Upozorňoval také na problémy spojené s včasnou diagnostikou a na skutečnost, že pacienti někdy nemají dostatek času na zachycení nemoci v okamžiku, kdy je ještě možné účinně zasáhnout.
V listopadu 2025 proto založil nadační fond Štěstí nestačí. Jeho cílem je podporovat výzkum a zlepšování možností screeningu rakoviny slinivky. Topolánek tím chtěl upozornit na problém, který se netýká pouze jeho osobně, ale také mnoha dalších pacientů a jejich rodin.
Podle jeho vyjádření přežívá rakovinu slinivky dlouhodobě jen relativně malé procento pacientů. Právě proto považuje včasné odhalení nemoci za mimořádně důležité. Věří, že lepší diagnostika by mohla v budoucnu zachránit mnoho životů.
Mezitím však musí bojovat především s vlastní nemocí. Chemoterapie pro něj nejsou jednoduché. V minulosti popsal, že některá kola léčby byla mimořádně náročná a jejich vedlejší účinky výrazně ovlivňovaly jeho každodenní fungování.
Po několika cyklech léčby se například potýkal s neuropatií a dalšími nepříjemnými projevy. Přesto se snažil pracovat a pokračovat ve svých aktivitách. Nechtěl, aby jeho zdravotní stav negativně ovlivňoval také lidi v jeho nejbližším okolí.
Zvláštní pozornost vzbudila také jeho reakce na možné vypadávání vlasů během chemoterapie. V létě 2026 zveřejnil fotografii svého nového vzhledu a s typickým humorem poznamenal, že při další léčbě už možná nebude co ztratit. I v takové situaci se snažil zachovat si nadhled.
V červenci navíc hovořil o náročných jedenáctém a dvanáctém kole chemoterapie. Přiznal, že některé zkušenosti byly velmi intenzivní a že ho vedlejší účinky léčby dokázaly pořádně potrápit. Přesto se snažil fungovat co nejběžněji.
A právě jeho každodenní aktivita je jednou z věcí, které na jeho příběhu přitahují největší pozornost. Když se ho moderátor v podcastu ptal, jak se v současnosti cítí, Topolánek odpověděl způsobem, který mnohé překvapil.
„Včera jsem byl v gymu, odpoledne jsem hrál tenis, dneska na fyzio a v sobotu jsem hrál golf. Dobrý,“ popsal svůj program.
Jeho slova ukázala, že i přes vážnou diagnózu se snaží udržovat v pohybu. Neznamená to samozřejmě, že by jeho zdravotní stav nebyl závažný nebo že by sport mohl nahradit léčbu. Pro Topolánka je však aktivita způsobem, jak si zachovat určitou kontrolu nad každodenním životem.
Zároveň si uvědomuje, že budoucnost je nejistá. V rozhovoru neskrýval ani své obavy a připustil, že pokud se nepodaří najít další účinnou možnost léčby, nemusí mít před sebou mnoho času.
„Když se nic nestane a když něco nezkusíme, tak to není na dlouho, ale nějaký rok to možná ještě vydrží,“ řekl.
Tato slova byla mimořádně otevřeným přiznáním člověka, který si uvědomuje vážnost své situace. Přesto v nich nebyla pouze beznaděj. Topolánek stále čeká na výzkumný program a pokračuje v chemoterapii. Nechce se vzdát možnosti, že se objeví další cesta, která by mu mohla pomoci.
Jeho příběh má také osobní rozměr. Za veřejně známým politikem stojí člověk, který se musí vyrovnávat se strachem, náročnou léčbou a nejistotou. Přesto se snaží zachovat si humor a pokračovat v činnostech, které ho baví.
Dnes je tak jeho největším cílem nejen zvládnout další léčbu, ale také získat čas a možnost pokračovat v životě, který má rád. Zatímco čeká na zapojení do výzkumného programu, dál dochází na chemoterapie a snaží se zůstat aktivní.
Nejdojemnější částí jeho příběhu je právě kontrast mezi závažností diagnózy a jeho každodenním přístupem. Muž, který ještě nedávno doufal, že má nemoc pod kontrolou, nyní čelí metastázám v plicích. Přesto se nevzdává tenisu, golfu ani návštěv posilovny.
Mirek Topolánek tak svým otevřeným vystupováním připomíná, že za každou vážnou diagnózou stojí skutečný člověk, jeho naděje, obavy a každodenní rozhodnutí pokračovat dál. A přestože sám přiznává, že jeho vyhlídky nejsou jednoduché, stále hledá další možnost, jak svůj boj nevzdat.
Посмотреть эту публикацию в Instagram
