Jednoho dne jsem si všiml, že můj soused, který byl vždycky trochu výstřední, nevyhodil svůj starý dřez, jako by to udělal kdokoli jiný.
Naopak, začal s tím něco dělat. To upoutalo mou pozornost. Vždycky jsem věděl, že má talent na kreativní projekty, ale tentokrát jsem byl upřímně zvědavý, co chystá. Rozhodl jsem se přiblížit a zjistit, co se děje.
Když jsem se blížil k jeho dvorku, viděl jsem ho, jak opatrně pokládá cihly a navrch umístil starý dřez. Nejdřív jsem si myslel, že ho jen zařizuje pro nějaké praktické využití, ale čím víc jsem se díval, tím méně jsem chápal, co plánuje.
Když si mě všiml, soused se usmál a pozval mě, abych se podíval. Vysvětlil mi, že plánuje postavit gril.
Pokračoval v práci a brzy jsem si uvědomil, že si ve skutečnosti staví pořádný gril! Umístil navrch gril, aby se maso dokonale uvařilo.
Po chvíli byl gril hotový. Rozdělali jsme oheň a brzy se vzduchem linula vůně čerstvě upečeného kebabu.
Za zmínku ale stojí, že kov dřezu nebyl moc silný a, jak jsem si všiml, se rychle začal propalovat. Ale i tak na pár neformálních setkání s přáteli nebo rychlou večeři to bylo víc než dost.
Až příště budu mít staré vybavení nebo spotřebiče, určitě to budu vědět: než je vyhodím, měla bych si to dvakrát rozmyslet – třeba z nich můžu udělat něco zajímavého!
