V českém divadelním a alternativním podsvětí to pořádně vře. Na světlo světa se dostaly naprosto šokující detaily o fungování radikálního uměleckého uskupení House of Garbage, které svými kontroverzními kousky posouvá hranice lidského chápání. Tento umělecký klan, který se pohybuje na hraně naprostého šílenství a geniality, vnáší do českého prostředí estetiku, jakou zdejší diváci dosud nespatřili. Atmosféra na jejich představeních je od samého počátku prosycena těžko definovatelným napětím, bizarností a syrovými emocemi, které v mnohých návštěvnících zanechávají hluboký neklid a úzkost ještě dlouho po odchodu z divadelního sálu.
Samotní aktéři z House of Garbage se netají tím, že jejich performativní výstupy záměrně působí jako divné, vyšší formy šílenství či přímo psychotické stavy. Divadelní pojetí dragu v jejich podání totiž naprosto odmítá klasickou nablýskanou krásu, eleganci a estrádní humor, na které jsou lidé zvyklí z komerčních travesti show. Místo toho divákům servírují drsnou realitu plnou špíny, chaosu, politické provokace a hlubokých vnitřních démonů. Každé jejich vystoupení je pro přítomné obrovským šokem, protože nikdo dopředu netuší, kam až jsou umělci schopni zajít a jaké osobní hranice v zápalu表演 překročí.
V zákulisí se šeptá o tom, že přípravy na tyto psychotické show jsou nesmírně psychicky i fyzicky vyčerpávající. Umělci se během proměny v šatnách dostávají do absolutního transu, odhazují své civilní identity a stávají se zrůdnými i fascinujícími karikaturami lidské společnosti. Tento radikální přístup k umění vyvolává v české kulturní sféře obrovské debaty. Zatímco jedna skupina kritiky i diváků je jejich odvahou naprosto paralyzována a fascinována, druhá část veřejnosti mluví o naprostém vkusu za hranou zákona a zdravého rozumu.
Zástupci House of Garbage ve své otevřené obhajobě divadelního dragu jasně vzkazují, že jim nejde o to se zalíbit, ale vyvolat v lidech okamžitou, klidně i negativní reakci. Nechtějí být pouhou pasivní dekorací v malém českém rybníčku, ale touží bourat zažité stereotypy o tom, jak by se měl muž či žena na jevišti chovat. Tento nekompromisní boj s průměrností a odvaha prezentovat na veřejnosti stavy blízké šílenství tak dál dráždí českou společnost a diskuse o tom, zda jde ještě o umění, nebo už o čistou provokaci, dosahují po těchto odhaleních absolutního vrcholu.
