Dnes ji diváci znají jako jednu z výrazných tváří českých seriálů a divadelních scén. Lucie Polišenská dokáže zahrát komediální i dramatické role a její přirozený projev si získal tisíce fanoušků. Málokdo by ale čekal, že její cesta ke slávě nezačala v umělecké rodině ani nebyla od dětství jasně naplánovaná. Naopak – herečka měla původně úplně jiný životní směr.
Než se stala hvězdou televizních obrazovek, připravovala se na profesi, která je od herectví vzdálená na první pohled úplně jinak.
Pomáhat lidem.
Pečovat o druhé.
Pracovat ve zdravotnictví.
Lucie Polišenská totiž vystudovala zdravotnickou školu a dlouho uvažovala o tom, že by se stala zdravotní sestrou nebo porodní asistentkou.
Jenže osud měl pro ni připravenou jinou cestu.
Lucie pochází ze Šumperka a už během dospívání v sobě objevovala dvě silné stránky. Jedna ji vedla k pomoci druhým lidem, druhá ke světu divadla. Nebyla však dcerou známých herců ani nevyrůstala v prostředí, kde by byla umělecká kariéra samozřejmostí.
Právě proto bylo její rozhodnutí později tak překvapivé.
Zatímco mnoho mladých lidí sní o herectví od dětství, Lucie si dlouho nebyla jistá, zda by se touto cestou mohla skutečně vydat.
Začátky byly úplně obyčejné.
Ochotnické divadlo.
Malé role.
První zkušenosti před publikem.
A postupně stále silnější pocit, že právě tady je její místo.
Přesto zdravotnictví z jejího života úplně nezmizelo.
Během studia na DAMU si dokonce našla práci, která spojovala oba její světy. Pracovala jako zdravotní sestra v lázních, kde si vydělávala a zároveň zůstávala blízko oboru, který kdysi studovala.
Nebyla to tedy herečka, která by čekala na první velkou roli a odmítala jakoukoliv jinou práci.
Naopak.
Lucie vždy zdůrazňovala, že práce se nebojí.
A právě tato vlastnost ji provázela i v dalších letech.
Když se později dostala do profesionálního divadelního světa, její kariéra začala nabírat rychlý směr. Po studiích získala angažmá v Divadle na Vinohradech a později se stala členkou Národního divadla.
Jenže ani tehdy nebyl život herečky pouze o potlesku a slavných rolích.
Přišel moment, kdy musela řešit běžné starosti jako každý jiný člověk.
Po odchodu z Vinohradského divadla potřebovala práci.
A tak přijala nabídku, kterou by od budoucí seriálové hvězdy možná nikdo nečekal.
Začala brigádničit v televizi.
Lucie se dostala přímo na Primu.
Ne před kameru.
Ale za počítač.
Její práce spočívala v popisování zpráv v archivu zpravodajství. Přes den seděla u počítače a večer ještě chodila hrát divadlo.
Pro někoho by možná taková změna znamenala zklamání.
Pro Lucii ale ne.
Brala ji jako součást života.
Věděla, že herecká cesta není vždy jednoduchá a že člověk někdy musí být flexibilní.
Právě díky tomu si zachovala pokoru, která ji podle mnoha kolegů charakterizuje dodnes.
Později přišly role, které ji dostaly do povědomí široké veřejnosti.
Diváci si ji oblíbili například v seriálu Slunečná, kde zaujala svou přirozeností a schopností vytvořit sympatickou postavu, se kterou se lidé dokázali ztotožnit.
Další velkou příležitostí se stal seriál ZOO, kde ztvárnila postavu ošetřovatelky žiraf. Sama přiznala, že kontakt se zvířaty pro ni byl velmi silným zážitkem a že si natáčení užívala.
Z nenápadné dívky ze zdravotnické školy se postupně stala známá herečka.
Ale některé věci se nezměnily.
Lucie Polišenská stále působí velmi civilně.
Nemá potřebu vytvářet kolem sebe obraz nedostupné celebrity.
Naopak.
Je známá tím, že má blízko k obyčejnému životu a přírodě. Ráda zahradničí a v posledních letech si užívá také venkovský způsob života.
Možná právě proto ji mají lidé tolik rádi.
Nejen kvůli hereckému talentu.
Ale také kvůli tomu, že působí opravdově.
Její cesta ukazuje, že úspěch někdy nepřijde přímou cestou.
Někdo přesně ví, čím chce být.
Jiný člověk hledá.
Zkouší různé možnosti.
A právě během toho objeví sám sebe.
Lucie Polišenská mohla být zdravotní sestrou.
Mohla celý život pracovat ve zdravotnictví.
A možná by byla stejně úspěšná i tam.
Protože schopnost pomáhat lidem si nese dodnes.
Jen ji místo nemocničního prostředí využívá před kamerami a na divadelním jevišti.
Největší překvapení ale přišlo až ve chvíli, kdy sama prozradila, jak daleko měla její cesta od slavné herečky.
Mnozí fanoušci ji dnes vidí pouze jako hvězdu seriálů a členku Národního divadla.
Jenže před tím vším byla studentkou zdravotnické školy, pracovala jako zdravotní sestra v lázních a dokonce seděla v televizním archivu u počítače, aby si vydělala peníze.
Právě tato minulost možná nejlépe vysvětluje, proč Lucie Polišenská zůstává i přes velký úspěch stále nohama pevně na zemi.
Protože než se stala známou herečkou, naučila se něco mnohem důležitějšího.
Nevzdávat se a nebát se žádné práce.
