Yvetta Simonová patří k osobnostem, které se z české hudební historie jednoduše nedají vymazat. Její hlas znají celé generace a písně, které zpívala před desítkami let, stále nezmizely z paměti posluchačů. Když proto letos oslavila své 97. narozeniny, její kolegové se rozhodli, že tentokrát rozhodně nezůstane jen u obyčejného blahopřání.
Připravili pro ni překvapení.
A Simonová vůbec netušila, co se chystá.
Oslava se uskutečnila v Domově pro seniory v pražských Hájích, kde legendární zpěvačka v současnosti žije. Moderátor Aleš Cibulka, který má ke zdejšímu domovu osobní vztah, totiž tajně sezval řadu známých umělců. Dorazili například Monika Absolonová, Leona Machálková, Karel Vágner, Vladimír Hron, Jan Smigmátor, Milan Drobný, Uršula Kluková, Eva Hrušková nebo Jan Přeučil.
Simonová přitom původně věděla pouze to, že přijde rodina a narozeniny budou trochu větší. Nikdo jí ale neprozradil, kolik známých tváří se skutečně objeví.
A právě reakce oslavenkyně ukázala, že překvapení vyšlo dokonale.
Pro Yvettu nebyla oslava pouze připomínkou věku. Byla také návratem do světa, který byl po většinu jejího života její přirozenou součástí – mezi zpěváky, hudebníky, přátele a publikum.
Její život byl totiž s hudbou spojený neuvěřitelně dlouho.
Zpívá už osm desetiletí. Během kariéry nazpívala stovky písní a stala se jednou z výrazných tváří české populární hudby. Dlouhá léta tvořila slavnou pěveckou dvojici s Milanem Chladilem a její jméno se stalo symbolem elegantní české popové éry.
Není proto překvapivé, že se její kolegové rozhodli připravit oslavu právě ve znamení hudby.
Jenže narozeninové setkání nebylo pouze o vzpomínkách.
V sále domova seniorů se zpívalo, gratulovalo a podle svědectví nechyběla ani dobrá nálada a tanec. Program, který připravil Aleš Cibulka, byl koncipován tak, aby potěšil nejen samotnou oslavenkyni, ale také ostatní obyvatele domova.
Yvetta se ochotně fotografovala s hosty a kolem ní byla její rodina. Pomáhaly jí vnučka Iveta, pravnučka Eliška a nechyběla ani nejmladší generace – prapravnučka Andulka. Dorazil také její jediný syn Tomáš Spurný, ředitel pražského Divadla U Hasičů.
Na jednom místě se tak během chvíle sešly hned několik generací její rodiny.
A potom přišli umělci.
Pro Simonovou to musel být zvláštní pocit. Lidé, se kterými se v průběhu desetiletí potkávala na pódiích, v televizních pořadech a při koncertech, najednou přišli za ní.
Nečekali, že ona přijde za nimi.
Tentokrát přišli oni za ní.
Právě to dodalo celé oslavě mimořádně osobní atmosféru.
Yvetta se navíc ani ve svých 97 letech nevzdala svého typického humoru. Když jí hosté lichotili, jak dobře na svůj věk vypadá, dokázala jejich kompliment obrátit v žert. Sama na sebe totiž bývá velmi přísná a rozhodně se nešetří.
Její smysl pro humor tak zůstal stejný jako v době, kdy pravidelně vystupovala před tisíci diváků.
Jenže za úsměvem se skrývá i jiná stránka jejího současného života.
Yvetta se v posledních letech musela vyrovnat s tím, že tělo už jí nedovoluje všechno, na co byla celý život zvyklá. Ještě před několika lety žila sama ve svém bytě na pražské Hadovce. Postupně však zjistila, že péči o sebe už nedokáže zvládat tak snadno jako dříve. Přiznala například, že si někdy nemohla vzpomenout, jaké léky má užívat, a měla obavy i z běžných činností bez pomoci. Proto se nakonec rozhodla pro domov seniorů.
Toto rozhodnutí pro ni přitom nebylo jednoduché.
Dlouho se mu bránila.
Ještě v roce 2024 otevřeně hovořila o tom, že jí vadí především skutečnost, že už nemůže pracovat a být pravidelně před publikem. Právě kontakt s lidmi a vystupování jí velmi chyběly.
Možná proto pro ni měla narozeninová oslava takový význam.
Najednou měla kolem sebe přesně to, co jí tolik chybělo.
Lidi.
Hudbu.
Známé tváře.
A především mikrofon.
Protože právě tehdy přišel moment, který možná nikdo z přítomných nečekal.
Přestože už není schopná vystupovat jako dříve, její hlas stále nezmizel. Simonová si během oslavy skutečně zazpívala. Společně s Milanem Drobným zazněla její známá píseň Růže růžová. Podle dalších záběrů z oslavy si dokonce zazpívala také svůj slavný hit Sladké hlouposti.
A v tu chvíli bylo jasné, že věk pro ni stále není důvodem zapomenout na to, kým celý život byla.
Zpěvačkou.
Její okolí navíc tvrdí, že o svůj hlas stále pečuje. Když už nemůže tolik cvičit tělo, soustředí se alespoň na hlasivky. Je zvyklá se ráno rozezpívat a udržovat hlas v kondici.
To je možná jeden z nejpozoruhodnějších detailů jejího současného života.
Člověk by mohl očekávat, že ve 97 letech už bude legendární zpěvačka pouze vzpomínat na dobu své největší slávy.
Yvetta však stále zpívá.
A nejen doma pro sebe.
Když dostane mikrofon do ruky, dokáže se vrátit do role, kterou zná celý život.
Její přátelé přitom doufají, že jí zdraví dovolí pokračovat ještě dlouho. Rodinný přítel a hudební skladatel Zdeněk Barták uvedl, že se podle jeho slov Yvetta v domově seniorů cítí dobře, má vlastní pokoj a je tam obdivovaná. Stále občas zpívá a ráda vyráží také na obědy do své oblíbené čínské restaurace.
A právě Barták vyslovil přání, které možná nejlépe vystihuje, jak moc ji lidé kolem sebe stále chtějí mít.
Přejí si, aby se dožila stovky.
Tři roky už nejsou v životě člověka v tomto věku samozřejmostí. Pro Simonovou ale narozeninová oslava ukázala, že stále existují důvody, proč se těšit na další dny.
Její rodina se rozrůstá.
Kolem ní zůstávají přátelé.
Kolegové na ni nezapomínají.
A její hlas je stále slyšet.
Právě poslední detail je přitom možná nejhezčí.
V 97 letech dostala od svých kolegů dárek, který pro ni znamenal mnohem víc než květiny nebo narozeninový dort. Dali jí možnost znovu stát v centru pozornosti, znovu slyšet potlesk a především znovu zpívat.
Oslava, která měla být původně tajným překvapením, se tak proměnila v připomínku celé její životní cesty.
Od mladé zpěvačky přes jednu z nejvýraznějších hvězd české populární hudby až po legendu, které dnes její kolegové přijíždějí popřát přímo do domova seniorů.
A teprve úplný závěr celé oslavy přinesl nejhezčí překvapení.
Yvetta Simonová totiž ve svých 97 letech znovu vzala mikrofon do ruky a zazpívala před svými přáteli. Společně s Milanem Drobným si zazpívala píseň Růže růžová a podle zveřejněných záběrů se pustila také do svého známého hitu Sladké hlouposti.
A tak zatímco její nohy už podle jejích vlastních slov neposlouchají jako dříve, její hlas stále připomíná ženu, kterou české publikum milovalo po celé generace.
Možná právě proto její 97. narozeniny nebyly oslavou čísla.
Byly oslavou života.
A především důkazem, že některé hlasy čas opravdu umlčet nedokáže.
