Jiří Bartoška patřil k lidem, bez kterých si Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech jen málokdo dokázal představit. Po desetiletí byl jeho tváří, hlasem i člověkem, který dokázal zahraniční hvězdy přivítat způsobem, jenž měl osobitý šarm a eleganci. Když se v Karlových Varech objevila některá z největších jmen světové kinematografie, Bartoška byl často právě tím, kdo stál v centru dění.
Ještě v posledních týdnech svého života přitom festival sledoval. Přestože už mu nebylo dobře, zajímalo ho, kdo přijede, jak bude letošní ročník vypadat a jak se bude festival vyvíjet bez něj. Nikdo tehdy nemohl tušit, jak silně budou jeho poslední rozhovory s lidmi z festivalu působit s odstupem času.
Letošní ročník měl být v mnoha ohledech jiný. Poprvé po dlouhých letech se měl uskutečnit bez muže, který byl s Karlovými Vary prakticky neodmyslitelně spojen. A přesto se v programu objevilo jméno, které mělo s Bartoškovou minulostí zvláštní spojení.
Michael Douglas.
Hollywoodský herec měl do Karlových Varů přijet jako jedna z největších zahraničních hvězd festivalu. Jeho účast byla potvrzena už v dubnu. Pro vedení festivalu šlo o mimořádnou zprávu. Pro Bartošku ale měla ještě jiný význam.
Právě Douglas totiž patřil mezi hvězdy, které Bartoška v minulosti osobně přivítal. Jejich setkání se uskutečnilo už v roce 1998. Tehdy byl Bartoška nejen prezidentem festivalu, ale také jednou z nejvýraznějších osobností celé akce.
O více než dvě desetiletí později se jejich cesty měly znovu symbolicky spojit.
Tentokrát už ale za úplně jiných okolností.
Festivalový výkonný ředitel Kryštof Mucha později popsal, jak Bartoškovi zprávu o Douglasově účasti oznámil. Už v dubnu bylo téměř jisté, že hollywoodská hvězda do Varů dorazí. Mucha proto Bartoškovi zavolal. A protože mu herec řekl, že se necítí dobře, rozhodl se za ním přijet osobně.
Byl to jeden z těch zdánlivě obyčejných okamžiků, kterým člověk v dané chvíli nepřikládá zvláštní význam. Několik lidí, krátký rozhovor a jedna zpráva o festivalu. Jenže zpětně získává celé setkání úplně jinou atmosféru.
Mucha přišel s novinkou, která by za normálních okolností Bartošku pravděpodobně potěšila. Michael Douglas je potvrzený. Jedna z největších hollywoodských hvězd znovu přijede do Karlových Varů.
A Bartoškova reakce?
Podle Muchy jednoduše řekl, že je to skvělé.
Možná v tu chvíli ještě nikdo z přítomných netušil, že právě tato zpráva bude jednou z posledních velkých festivalových informací, které Bartoška osobně vyslechne.
Ještě zajímavější je, že se Bartoška zajímal o festival až do poslední chvíle. Přestože už nemohl být přítomen na tiskové konferenci a jeho zdravotní stav mu nedovoloval pokračovat v běžném pracovním tempu, festival pro něj nepřestal existovat.
Byl to jeho svět.
Karlovy Vary pro něj nebyly jen pracovní povinností nebo prestižní funkcí. Za roky, kdy festival vedl, se stal jeho součástí stejně jako filmy, herci, večírky, červený koberec a slavnostní zahájení. Bartoška dokázal vytvořit atmosféru, která byla pro festival charakteristická.
Proto bylo tak těžké představit si první ročník bez něj.
Změny byly patrné téměř okamžitě. Už nebylo možné čekat na tradiční zahajovací projev, který byl po mnoho let Bartoškovou doménou. Nebude stát před publikem, nebude osobně vítat zahraniční hosty a nebude přebírat jednu z rolí, která mu byla vlastní.
Přesto jeho přítomnost z festivalu nezmizela.
Organizátoři se rozhodli připomenout ho způsobem, který k němu měl blízko. Součástí programu měl být film, v němž Bartoška vzpomíná na svou kariéru a vypráví historky spojené s festivalem. Promítnuta měla být také Teorie tygra, film, o kterém v tomto vzpomínkovém materiálu hodně mluvil.
A právě tady se celý příběh začíná uzavírat.
Na jedné straně festival, který pokračuje dál. Na druhé straně muž, který ho po desetiletí pomáhal utvářet. A mezi nimi Michael Douglas, hollywoodská legenda, která přijela do Karlových Varů v roce, kdy už Bartoška nemohl být osobně u toho.
Ještě předtím ale přišla další významná jména. Festival oznámil také Dakotu Johnsonovou, Vicky Kriepsovou, Petera Sarsgaarda a Stellana Skarsgårda. Pro návštěvníky šlo o mimořádně atraktivní sestavu. Pro Bartošku však byla nejdůležitější především zpráva o Douglasovi.
U Dakoty Johnsonové se Mucha dokonce zmínil, že Bartoška o její účasti nevěděl. Nejspíš by podle něj stejně nebylo jisté, zda by ji znal. To však nic neměnilo na tom, že o celkový program festivalu se zajímal dál.
Jeho myšlenky zůstávaly u Varů.
A právě to je možná na celém příběhu nejsilnější.
V době, kdy už jeho vlastní síly slábly, se stále zajímal o akci, která pro něj znamenala tolik. Neřešil jen svou minulost. Díval se dopředu. Zajímalo ho, kdo přijede a co se bude dít.
Až později vyšlo najevo, jak symbolický význam měl jeho poslední rozhovor o Michaelu Douglasovi.
Hollywoodská hvězda, kterou Bartoška kdysi osobně přivítal v Karlových Varech, se měla do města vrátit znovu. Bartoška už ale její příjezd neuvidí.
V květnu 2025 Jiří Bartoška zemřel ve věku 78 let. První festival bez něj se tak stal realitou. Muž, který desítky let vítal zahraniční hvězdy před Grandhotelem Pupp, už nemohl stát na místě, které tak dobře znal.
A přesto se zdálo, jako by tam jeho stopa byla stále přítomná.
Michael Douglas přijel do Karlových Varů jako jeden z nejvýznamnějších hostů ročníku. Převzal roli, která měla patřit k tradici festivalu. Jenže tentokrát už ocenění nemohl předat Bartoška osobně.
Právě v tom spočívá největší paradox celého příběhu.
Bartoška se ještě krátce před svou smrtí dozvěděl, že Michael Douglas přijede. Ještě stačil slyšet zprávu, která by ho jako prezidenta festivalu nepochybně potěšila. Ještě se zajímal o festival a jeho budoucnost.
Netušil však, že tentokrát už půjde o festival, který se bude konat bez něj.
A možná právě proto dnes působí jeho jednoduchá reakce na zprávu o Douglasově příjezdu tak silně: „Tak to je skvělý.“
Byla to krátká věta. Ale zpětně v ní zůstává něco mnohem většího – poslední spojení Jiřího Bartošky s hollywoodským hostem, který se do Karlových Varů vrátil v době, kdy už jeho dlouholetý hostitel nemohl být u toho.
