Helena Fibingerová byla vždy symbolem síly, odhodlání a nezdolné vůle. Legendární česká koulařka, která během své sportovní kariéry dokázala dosáhnout na nejvyšší příčky, ani ve svých sedmasedmdesáti letech nezůstávala v klidu. Pravidelně běhala, věnovala se práci a stále byla aktivní součástí české atletiky. Její život měl svůj rytmus a ona rozhodně nepatřila k lidem, kteří by se snadno vzdávali oblíbených činností.
Pak ale přišla nehoda, která všechno změnila. Během běhání v lese se dostala do situace, kterou si nikdo nepřeje zažít. Zranění bylo vážné, pomoc nepřicházela okamžitě a někdejší sportovní šampionka musela čekat na záchranáře. Následky pádu ji omezují ještě po několika týdnech a zasáhly nejen její každodenní život, ale také plány, na které se velmi těšila.
Aktivní život, který nechtěla opustit
Helena Fibingerová patří k nejvýraznějším osobnostem české atletiky. Její jméno si fanoušci spojují především s vrhem koulí, disciplínou, ve které dosáhla mimořádných úspěchů. V roce 1983 se stala mistryní světa a během své kariéry získala také osm titulů halové mistryně Evropy.
Její výkony se zapsaly do historie světové atletiky. Dodnes je držitelkou mimořádně významného halového výkonu, který patří k nejdéle trvajícím rekordům této disciplíny. Pro mnoho sportovních fanoušků zůstává symbolem generace, která československou atletiku proslavila po celém světě.
Ani po skončení aktivní závodní kariéry se od sportu nevzdálila. Dál spolupracovala s českou atletikou, podílela se na organizaci ankety Atlet roku a věnovala se také podnikání. Provozovala pekárnu v Uherském Ostrohu a zůstávala pracovně aktivní.
A právě její energie a láska k pohybu byly důvodem, proč i ve věku 77 let pravidelně vyrážela běhat. Jenže jeden z takových výběhů skončil nešťastně.
Pád v lese a tři hodiny čekání na pomoc
K nehodě došlo v odlehlé části lesa. Fibingerová nešťastně upadla a vážně si poranila levou ruku. Situaci ještě zkomplikovalo to, že jí při pádu odletěl mobilní telefon. Když se k němu snažila dostat, dostala se až do strže.
Následovalo několik velmi těžkých okamžiků. Bývalá atletka se podle svého vyprávění plazila přibližně třicet metrů, aby se dostala k telefonu. Záchranáři ji nakonec našli až po třech hodinách.
Vyšetření ukázalo, že utrpěla dvojitou zlomeninu v oblasti ramenního kloubu. Nešlo tedy o obyčejné zranění, které by se zahojilo během několika dnů. Rameno je složitá část těla a podobné poranění může výrazně omezit i běžné každodenní činnosti.
Fibingerová navíc popsala, že se jí vytvořil rozsáhlý hematom a že bolest byla velmi silná. „Jsem pozitivní člověk, ale trpím jak zvíře,“ přiznala v rozhovoru pro iSport.cz.
Její slova ukázala, jak náročné období právě prožívá. Člověk, který byl zvyklý spoléhat na svou fyzickou sílu a aktivitu, se najednou musí vyrovnávat s omezením, které nemůže jednoduše překonat vlastní vůlí.
Partner Jan je jí nyní největší oporou
Po nehodě se Helena Fibingerová léčí doma. V tomto období jí pomáhá především partner Jan, kterému s láskou říká Honýsek. Právě on se o ni nyní stará a pomáhá jí zvládat každodenní situace, které jsou kvůli poraněné ruce mnohem složitější.
Bývalá atletka přiznala, že jí není lehko. Lékaři sledují, jak se zranění hojí, a další vývoj zatím nelze uspěchat. Sama by se nejraději co nejrychleji vrátila ke svému běžnému životu, ale tělo potřebuje čas.
„Teď se čeká, jestli si to sedne, za což se modlím. Prosím Boha, abych se z toho dostala,“ svěřila se.
Přestože je známá svou bojovností, tentokrát musí přijmout, že některé věci jednoduše nemůže ovlivnit. Sama s nadsázkou poznamenala, že je netrpělivá a že jí lékaři připomínají, aby se tolik nehnala dopředu. „Silná Helena je na kolenou,“ popsala svůj současný stav.
Pro člověka, který celý život spojoval s pohybem a aktivitou, je podobné období psychicky i fyzicky náročné. Návrat k běhání a dalším oblíbeným činnostem bude záviset na tom, jak se bude zranění hojit.
Největší zklamání se týká osobního života
Nehoda však nezasáhla pouze její sportovní a pracovní plány. Fibingerová se totiž těšila také na důležitou osobní událost. Se svým partnerem Janem plánovala svatbu, která se měla konat 9. listopadu.
Přípravy už byly v plném proudu. Bývalá atletka měla dokonce připravené svatební šaty a na svůj velký den se těšila. Kvůli zdravotnímu stavu ale musela původní plán změnit. Svatba se odkládá a pár bude muset počkat, až jí to zdravotní stav dovolí.
„Šaty už jsem měla připravené,“ povzdechla si.
Pro Helenu Fibingerovou je to jistě bolestivé zklamání. Po všech komplikacích, které přinesla nehoda, musela odložit i událost, na kterou se těšila v osobním životě. Zároveň ale nejde o zrušení společné budoucnosti. Obřad bude muset počkat na příznivější chvíli.
O vztahu s Janem mluvila už dříve velmi vřele. Přiznala, že potkala člověka, u kterého dlouho nevěřila, že by mohl existovat někdo takový, kdo v ní najde zalíbení. Označila se za velmi šťastnou ženu. Nyní se její partner stal také důležitou oporou během zdravotních potíží.
Poprvé bude chybět na Atleta roku

Další změna se týká tradiční ankety Atlet roku, jejíž organizaci se Fibingerová dlouhodobě věnuje. Letos se slavnostního vyhlášení nebude moci zúčastnit. Podle svých slov to bude poprvé po mnoha letech, kdy na této události nebude osobně přítomna.
Ani zdravotní komplikace ji však nepřiměly přestat sledovat dění v atletice. Zůstává s lidmi ze sportovního prostředí v kontaktu a zajímá se o současnou generaci závodníků. Dokonce uvedla, že chce finančně pomoci ukrajinskému kladiváři Myslyvčukovi.
Je tak zřejmé, že i během rekonvalescence myslí na sport, který byl po desetiletí důležitou součástí jejího života.
Teď musí být nejdůležitější jediné: uzdravit se
Helena Fibingerová je zvyklá bojovat. Na atletických stadionech dokázala překonávat hranice, které se ostatním zdály nedosažitelné. Tentokrát však stojí před jiným druhem výzvy. Nemůže spěchat, nemůže se vrátit do běžného tempa jen silou vůle a musí dát tělu dostatek času.
Její nejbližší plány se proto změnily. Místo slavnostního večera, sportovních aktivit a svatebního dne ji nyní čeká další rekonvalescence a postupné zotavování. Přesný termín návratu k běžnému životu zatím není jistý.
Jedno přání ale zůstává stejné: znovu se postavit na nohy, získat zpět sílu a vrátit se k tomu, co má ráda. A až jí to zdravotní stav dovolí, snad přijde i den, kdy si s partnerem Janem konečně řeknou své ano.