«Vánoce nebudou. Zrušili jsme je». Jiří Adamec už téměř nemluví. Jeho manželka Jana popsala, jak vážná nemoc změnila jejich život

Některá slova dokážou vyjádřit mnohem více než dlouhé vyprávění. Když se Jany Adamcové zeptali, jak bude její rodina letos slavit Vánoce, odpověděla krátce: „Vánoce nebudou. Zrušili jsme je.“ Za touto větou se skrývá bolestná realita, se kterou se musí vyrovnávat nejen ona, ale také její děti a jejich blízcí. Její manžel, známý český televizní režisér Jiří Adamec, už téměř nemluví. Vážná nemoc postupně zasahuje do jeho každodenního života a rodina se musela přizpůsobit situaci, kterou si dříve jen těžko dokázala představit.

Jiří Adamec patří k výrazným osobnostem české televizní tvorby. Jeho jméno je spojeno s řadou oblíbených seriálů a pořadů, které si získaly velké množství diváků. Režíroval například seriály Sanitka, Pojišťovna štěstí nebo Cesty domů. Po mnoho let byl zvyklý pracovat, rozhodovat, komunikovat s herci a řídit natáčení. Jeho profesní život byl spojen s lidmi, příběhy a neustálým pohybem. Dnes je však jeho každodennost úplně jiná.

Režisér trpí frontotemporální demencí, závažným onemocněním mozku, které může postupně ovlivňovat řeč, chování, osobnost i schopnost zvládat běžné činnosti. Nejde pouze o zapomínání, jak si lidé někdy demenci představují. U této formy onemocnění bývají zasaženy oblasti mozku odpovědné mimo jiné za komunikaci a chování. Právě změny v řeči a osobnosti mohou být pro rodinu mimořádně těžké.

Jiří Adamec už druhým rokem pobývá v soukromém sanatoriu Šarlota v Prosečnici. Nachází se na oddělení se zvláštním režimem, kde má k dispozici nepřetržitou odbornou péči. Jeho zdravotní stav vyžaduje dohled a pomoc, kterou by nebylo jednoduché zajistit pouze v domácím prostředí. Rozhodnutí o takové péči přitom pro rodinu nikdy nebývá snadné. Znamená totiž zásadní změnu v životě nemocného člověka i jeho nejbližších.

Nejdůležitější osobou, která při něm zůstává, je jeho manželka Jana Adamcová. Do sanatoria za ním jezdí téměř každý den. Její návštěvy se staly součástí každodenního rytmu a ona sama v nich nachází způsob, jak mu být stále nablízku. Přestože nemoc postupně omezuje jejich možnosti společně komunikovat, Jana se nevzdává. Ví, že její přítomnost pro něj něco znamená.

V rozhovoru pro Prima Ženy otevřeně popsala, jak se Jiřího stav projevuje. Podle jejích slov se jeho zdravotní stav v poslední době nijak výrazně nezhoršil, ale postupné změny odpovídají průběhu nemoci. Režisér už dlouho téměř nemluví. Když odpovídá, většinou používá jen jedno slovo a někdy je nutné na jeho reakci chvíli počkat.

Pro člověka, který s ním strávil mnoho let, musí být taková proměna nesmírně těžká. Jana ale vysvětlila, že protože ho navštěvuje často, jednotlivé změny nevnímá vždy tak výrazně. Všímá si však něčeho, co je pro ni důležité: Jiří má radost, když za ním přijde. A právě vědomí, že mu její návštěvy přinášejí potěšení, jí dává důvod pokračovat.

Jejich společný příběh začal dávno před svatbou. Jiří a Jana spolu chodili jedenáct let, než se v roce 2006 rozhodli vzít. Svatba se konala v Řecku a svědky jim byli Karel Gott a Dalibor Gondík. Jejich vztah tedy nebyl krátkým románkem, ale dlouhým partnerstvím, během něhož spolu vybudovali rodinu a prožili řadu důležitých životních okamžiků.

Mají spolu dvě děti, syna Daniela a dceru Jasmine Annu. Dnes už jsou téměř dospělé. Pro rodinu musí být současná situace o to složitější, že člověk, který byl po dlouhá léta součástí každodenního rodinného života, nyní potřebuje nepřetržitou péči. Nemoc se nedotýká pouze jeho samotného. Zasahuje také do plánů, vztahů a společných tradic.

Jana se snaží, aby měl její manžel co nejlepší podmínky. Zdůraznila, že v sanatoriu dostává veškerou péči na vysoké úrovni, kterou potřebuje. Zároveň připomněla, že Jiří o možnosti podobné situace přemýšlel už dávno. Celý život podle ní mluvil o tom, že pokud někdy bude potřebovat intenzivní péči, přeje si, aby o něj bylo dobře postaráno. A také si na tuto možnost celý život šetřil.

Jeho manželka dnes bere tento slib velmi vážně. Ujistila, že udělá všechno pro to, aby měl co nejlepší péči. Její slova ukazují, že ani v tak těžké situaci neztrácí pocit odpovědnosti a snahu zajistit mu důstojné podmínky.

Ještě před několika lety si přitom jen málokdo dokázal představit, že by se život známého režiséra mohl tak zásadně změnit. Jeho práce byla spojena s televizními projekty, které sledovaly celé rodiny. Diváci si pamatují příběhy, které pomáhal přenést na obrazovky, i dobu, kdy byl aktivní součástí českého televizního prostředí. Dnes se o něm mluví především v souvislosti s nemocí a náročnou péčí.

A právě blížící se Vánoce jsou připomínkou toho, jak moc se rodinný život změnil. Pro mnoho lidí jsou svátky obdobím setkávání, společného jídla, vzpomínek a tradic. V rodině Adamcových však letos nebude prostor pro obvyklé oslavy. Jana na otázku, jak budou Vánoce probíhat, nechtěla dlouze odpovídat. Nakonec pronesla jen dvě věty: „Vánoce nebudou. Zrušili jsme je.“

Její odpověď neznamená, že by na rodinu nebo společné chvíle zanevřela. Spíše ukazuje, jak obtížné je plánovat svátky v situaci, kdy se každodenní život točí kolem vážné nemoci a péče o blízkého člověka. Rodina se musí soustředit na to, co je právě teď důležité, a přijmout, že letošní Vánoce budou jiné než všechny předchozí.

Jana zároveň nechce, aby její manžel zůstal bez pozornosti a blízkosti. Navštěvuje ho téměř každý den a těší ji, že ji poznává a že na její příchod reaguje radostí. I když už spolu nemohou vést dlouhé rozhovory jako dříve, jejich vztah se neomezuje pouze na slova.

Příběh Jiřího Adamce a jeho manželky Jany je tak především příběhem rodiny, která se snaží zvládnout těžkou životní zkoušku. Nemoc změnila jejich společné plány, každodenní návyky i podobu blížících se svátků. A zatímco režisér potřebuje odbornou péči, jeho žena mu dál zůstává nablízku. Někdy totiž i obyčejná návštěva, přítomnost milovaného člověka a několik společných okamžiků znamenají víc než dlouhá slova.