Když se na sociálních sítích objevila fotografie populárního bezdomovce Karima vedle kontroverzní heroinové Katky Bradáčové, spousta lidí si okamžitě říkala, že jde o jedinečnou příležitost vidět legendární osobnost dokumentu zblízka. Projekt Podsvětí Prahy totiž zveřejnil obrázek a text, který lákal účastníky na speciální noční procházku městem — a hlavním lákadlem měla být právě Katka. V okamžiku, kdy lístky za 450 korun mizely během několika minut, bylo jasné, že zájem je obrovský a očekávání vysoká.
Organizátoři události slibovali, že tentokrát půjde o něco víc než jen další prohlídku temných koutů Prahy. „Toto není jen nová prohlídka, tohle je Karimovo Podsvětí Prahy, tak jak ho znáte. A tentokrát s hostem, který do něj patří víc, než by si kdo přál,“ stálo v marketingovém textu, který návštěvníky přesvědčil zaplatit a přihlásit se.
Realita však byla podle reportérů a účastníků zcela jiná. Když se skupina lidí shromáždila na Senovážném náměstí, očekávala autentické příběhy, pravdu o životě bez domova a především osobní setkání s Katkou. Místo toho je přivítal Karim se seznamovacím papírem a hromadou informací o svých projektech, které s původním slibem neměly moc společného. Dlouhé minuty postávání bez jasného scénáře rychle vyvolaly u mnoha účastníků zklamání.
Další problém nastal, když hlavní hvězda večera — Katka Bradáčová — jednoduše nikde nebyla. Účastníci slyšeli, že přijde „za půl hodiny“, později „za hodinu“ a pak možná až kolem jedné ráno. Čas ubíhal, mráz sílil a lidé jednoho po druhém opouštěli prohlídku, kterou organizátoři slibovali jako jedinečný zážitek.
Místo očekávaných autentických svědectví o životě na ulici tak skupina třeba slyšela historky od jiné ženy, která otevřeně mluvila o své práci a minulosti spojené s drogami, prostitucí či přežíváním každodenního boje o pár korun. Opravdová Katka však nepřišla, a to i přesto, že její jméno bylo centrálním motivem celé události.
Podle očitých svědků byla prohlídka plná opakujících se informací a dlouhého čekání, často bez mikrofonu či jasného komentáře, což vedlo k postupnému odchodu části účastníků. Lidé, kteří zaplatili nemalé vstupné, tak nakonec strávili večer v mrazivém počasí a slyšeli jen opakující se historky bez hlubšího kontextu.
Názory těch, kteří tam byli, se různily od zklamání až po pocit, že šlo spíše o dobře naplánovaný marketingový trik než o reálnou akci s přítomností slibované osobnosti. Někteří návštěvníci dokonce uvedli, že by událost přejmenovali na „noční postávání a vyprávění bez Katky“.
A tak místo očekávaného autentického setkání s legendou dokumentu si účastníci odnesli zkušenost, která spíše vyvolala otázky o tom, kam až jsou organizátoři ochotni zajít ve snaze přilákat pozornost veřejnosti — a zda přece jen nešlo o plánovaný podvod na lidi, kteří zaplatili vstup a doufali v něco, co nikdy nepřišlo.
