Světový i domácí filmový průmysl právě získal jednu z nejodvážnějších a nejkontroverznějších premiér v poslední době. Režisér a autor scénáře Ondřej Provazník uvedl svůj nový snímek Broken Voices (česky Sbormistr) v hlavní soutěži Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary 2025, a okamžitě se stal jedním z nejdiskutovanějších děl sezóny.
Tento film není jen dalším dramatem o dospívání nebo uměleckém růstu. Provazník do něj vložil hlubokou a citlivou reflexi temného kapitolu české kulturní historie, která se dlouho snažila zůstat skrytá. Film je volně inspirovaný skutečným sexuálním skandálem v dívčím sboru Bambini di Praga, jehož bývalý sbormistr byl obviněn a odsouzen za zneužívání nezletilých členek.
Hlavní děj se točí kolem třináctileté Karolíny, talentované zpěvačky, která se dostává do prestižního dívčího sboru po boku své starší sestry. Zpočátku to vypadá jako splněný sen – výjimečný talent, obdiv dirigenta a naděje na zahraniční turné. Později se ale začínají odkrývat prvky manipulace, které naznačují, že moc může mít i temnou stránku. Vztah mezi autoritativním sbormistrem a dívkami postupně odhaluje bolestné paradoxy loajality a zneužití.
Provazník v rozhovorech přiznal, že inspirací pro film byl bizarní moment, který zažil krátce poté, co byl skutečný sbormistr zatčen – skupina žen zpívala jeho krásné polyfonní písně do mobilního telefonu přímo ve vězení. Ten okamžik jej tak silně zasáhl, že se rozhodl zpracovat tyto rozpory ve formě dramatického filmu, který se zaměřuje nejen na zneužití, ale i na složité psychologické vazby mezi dětmi a autoritami.
Scénář vznikal řadu let a Provazník spolupracoval s bývalými členkami sborů, aby pochopil, jak mohla vzniknout loajalita vůči člověku, který byl později obviněn z vážných zločinů. Ve filmu se tak prolínají dvě roviny – triumf talentu a postupné odhalování zneužívání, které ale není explicitně zobrazováno, nýbrž naznačováno ve stínech a mezích mezi postavami.
Hlavní role Karolíny ztvárnila herečka Kateřina Falbrová, která přinesla do svého debutu neuvěřitelnou přirozenost a živý talent. Výběr hereček probíhal mezi skutečnými sbory a na place zpívaly bez playbacku, což podle Provazníka dodalo snímku autentickou atmosféru a intenzitu.
Téma filmu narazilo i na určitou kritiku. Někteří filmoví odborníci poukazují na to, že vyvolává vzpomínky na skutečné události a postavy a může znovu otevřít staré rány u těch, kteří skandál osobně prožili. Provazník trvá na tom, že „Broken Voices“ není doslovná rekonstrukce událostí, ale spíše širší umělecké zpracování, které zkoumá hranice moci, viny a identity v rámci společenských institucí.
Premiéra filmu na mezinárodních festivalech včetně Karlových Varů a další úspěchy, kterých snímek dosáhl, odrážejí nejen jeho uměleckou kvalitu, ale i sílu tématu, které vybízí k hlubšímu zamyšlení nad tím, jak společnost čelí svým vlastním temným stránkám a jak se s nimi vyrovnávat.
