Legendární herečka Jiřina Bohdalová, která je pro celý národ symbolem nezlomné energie a životního elánu, prochází jedním z nejtemnějších období svého života. Osud jí zasadil ránu do míst, kde to bolí nejvíce – do rodinného kruhu, který pro ni byl vždy svatý. Její milovaná sestra Jaroslava, které nikdo neřekl jinak než Jaruška, navždy odešla. Tato zpráva zasáhla herečku v hloubi duše, protože mezi oběma sestrami panovalo pouto, které bylo mnohem silnější než jen běžná sourozenecká láska. Byly si jedna druhé oporou, důvěrnicí a nejbližší přítelkyní v dobách dobrých i zlých, kterých rodina Bohdalových zažila v minulosti víc než dost.
Atmosféra smutku se nyní snáší nad domem slavné umělkyně, která se vždy snažila své soukromí a rodinné vazby chránit před nenechavými zraky veřejnosti. Jaruška žila dlouhá léta v zahraničí, konkrétně ve Švédsku, kam emigrovala, ale vzdálenost mezi nimi nikdy neznamenala odcizení. Naopak, každé jejich shledání bylo plné smíchu, vzpomínek na dětství a sdílení životních moudrostí. Jiřina na svou sestru nedala nikdy dopustit a jejich pravidelné telefonáty byly pro herečku zdrojem klidu a jistoty. Nyní je na druhém konci linky ticho, které rve srdce a připomíná krutou definitivnost lidského bytí.
Bolest ze ztráty sourozence je specifická v tom, že s odchodem sestry odchází i kus společné historie a vzpomínek, které znaly jen ony dvě. Jaruška byla svědkem hereččiných začátků, jejích největších triumfů i osobních pádů. Stála při ní, když bylo nejhůře, a radovala se z každého jejího úspěchu, jako by byl její vlastní. Pro Jiřinu Bohdalovou je tato ztráta o to těžší, že přichází v době, kdy si každý společný okamžik s blízkými uvědomovala mnohem intenzivněji. Prázdné místo u rodinného stolu už nikdy nikdo nezaplní a vzpomínky na společně strávené chvíle jsou nyní tím jediným a nejcennějším, co herečce zbylo.
I když je Jiřina Bohdalová známá svou neuvěřitelnou vnitřní silou a profesionalitou, kterou prokázala nesčetněkrát na divadelních prknech i před kamerou, v soukromí je to nyní především zraněná sestra, která truchlí. Celá rodina se semkla, aby jí byla v těchto náročných dnech oporou. Odchod Jarušky uzavírá jednu velkou a důležitou kapitolu života velké herečky. Přestože bolest v srdci jen tak nezmizí, Jiřina ví, že její sestra by si nepřála nic jiného, než aby šla dál se vztyčenou hlavou, přesně tak, jak to dělala celý život. Tato smutná událost připomíná všem, jak křehké jsou vazby s těmi nejbližšími a jak důležité je vážit si každého dne, kdy můžeme být spolu.
