Veronika Žilková je ženou mnoha tváří, ale tou nejvýraznější zůstává role matky, která své děti brání s nasazením lvice. V nejnovějším ohlédnutí za svým životem se tato energická herečka rozhodla poodhalit soukromí a promluvit o vztazích se svými dcerami, které jsou stejně výrazné osobnosti jako ona sama. Atmosféra v rodině Žilkových byla vždy bouřlivá a plná emocí, což Veronika přiznává s odzbrojující upřímností. Výchova dcer pod neustálým drobnohledem veřejnosti a v prostředí showbyznysu s sebou nesla momenty, na které dnes vzpomíná s dojetím, ale i s jistou dávkou rodičovské pokory a sebereflexe.
Podle jejích slov nebyla cesta k vzájemnému porozumění vždy zalitá sluncem. Veronika přiznává, že na své dcery kladla vysoké nároky, což občas vedlo ke střetům, které se neobešly bez pláče a hlasitých výměn názorů. Každá z jejích dcer je jiná, přesto v nich koluje stejná krev plná temperamentu. Herečka otevřeně popisuje scény z jejich společného soužití, kdy se snažila skloubit náročnou kariéru s péčí o velkou rodinu, a ne vždy měla pocit, že v této disciplíně vítězí. Pocit viny, že dcerám nevěnovala tolik času, kolik by si zasloužily, v ní zůstává dodnes, přestože jejich pouto je dnes silnější než kdy dřív.
Výraznou postavou v tomto rodinném propletenci je samozřejmě Agáta Hanychová, jejíž život plní titulní strany novin stejně spolehlivě jako ten Veroničin. Žilková naznačuje, že vidět svou dceru opakovat některé své vlastní chyby je pro ni jako pro matku nesmírně bolestivé. Emoce, které doprovázejí každou novou rodinnou krizi, jsou vyčerpávající, ale Veronika zdůrazňuje, že za svými dcerami bude stát vždy, bez ohledu na to, jak kontroverzní rozhodnutí udělají. Její vyprávění je syrovou sondou do duše ženy, která musela naučit své dcery přežít ve světě, kde se neodpouští žádné zaváhání, a zároveň jim zachovat bezpečný přístav domova.
Dnes se Veronika Žilková dívá na své dospělé dcery s hrdostí, i když přiznává, že jejich osudy jsou někdy dramatičtější, než by si jako matka přála. Každý společný okamžik vnímá jako vzácný dar a snaží se být spíše přítelkyní než přísnou mentorkou. V jejím hlase je znát smíření s tím, že každá z dcer si musí svou cestu prošlapat sama, i kdyby to mělo být skrze další jizvy na srdci. Tato rodinná kronika Žilkových, psaná krví, potem a mnoha slzami, zůstává jedním z nejvíce fascinujících příběhů českého showbyznysu, kde se láska a konflikt prolínají v nekonečném kruhu, který dokáže pochopit jen máma.
