Marek Eben patří k osobnostem, které si veřejnost spojuje především s klidem, inteligentním humorem a jistou dávkou nadhledu. O svém soukromí přitom příliš často nemluví. O to větší pozornost proto vzbudila jeho slova o manželce Markétě Fišerové a o tom, jak rozdílně oba vnímají jednu zdánlivě obyčejnou věc – změny v každodenním životě.
Jejich vztah trvá už desítky let a během společného života museli překonat mimořádně náročné období. Markéta Fišerová po vážném zdravotním problému zůstala upoutaná na invalidní vozík, přesto spolu s Markem Ebenem vytvořili pevné partnerské zázemí. Jejich vztah se v průběhu let stal jedním z příkladů dlouholetého manželství v českém showbyznysu.
Eben nyní promluvil způsobem, který možná mnohé překvapil. Nešlo přitom o velké romantické vyznání ani o vzpomínku na jejich svatbu. Hovořil o něčem mnohem obyčejnějším – o přestavování pokoje, změnách v domácnosti a o tom, jak těžko si na podobné novinky zvyká.
Zatímco Markéta podle něj změny ráda má, on je jejich pravým opakem.
Představa, že by se doma začalo něco přestavovat nebo měnit, v něm rozhodně nevyvolává nadšení. Naopak. Eben přiznal, že když něco funguje, nevidí důvod do toho zasahovat.
Jeho přístup působí téměř jako pravý opak toho, co bychom mohli očekávat od člověka, který se celý život pohybuje v prostředí televize, divadla a médií. Právě tam jsou změny každodenní součástí práce. V soukromí však dává přednost stabilitě.
A možná právě proto ho Markétin přístup tolik fascinuje.
Fišerová má podle něj ráda, když se něco buduje nebo vytváří. Nevadí jí změny a dokáže se na ně dívat pozitivně. Eben však přiznal, že on potřebuje spíše jistotu a známé prostředí.
Jejich rozdílnost tak může být jednou z věcí, která jejich vztah po desetiletí obohacuje.
Na první pohled by se mohlo zdát, že podobný detail není ničím zásadním. Ve skutečnosti ale právě takové maličkosti často ukazují, jak spolu dva lidé opravdu žijí. Nejde pouze o velká romantická gesta, ale o každodenní kompromisy, zvyky a respekt k tomu, že každý z partnerů může být úplně jiný.
Marek Eben se přitom netají tím, že technický pokrok pro něj není vždy vítaným pomocníkem. Potíže mu například působí i moderní technologie spojené s poslechem hudby v autě. Stále má doma množství CD, ale v automobilu už nemá klasický přehrávač. Hudbu proto musí převádět na flash disk, což ho podle jeho slov značně rozčiluje.
I v tomto případě je vidět jeho vztah ke změnám. Co bylo dříve jednoduché a fungovalo, se podle něj zbytečně komplikuje.
Jeho pohled na život tak působí velmi konzistentně.
Pokud něco funguje, není potřeba to měnit.
A stejný princip zřejmě platí také v jeho osobním životě. Po boku Markéty Fišerové zůstal po desetiletí a jejich vztah prošel těžkou zkouškou. Když se Markétě v roce 1986 zásadně změnil život kvůli zdravotním komplikacím, museli se oba vyrovnat s realitou, která jejich společný život obrátila vzhůru nohama.
Přesto spolu zůstali.
Právě proto má jejich příběh pro mnoho lidí zvláštní sílu. Nejde o vztah, který by byl postaven pouze na bezstarostných chvílích. Naopak, společně prošli obdobím, které by mohlo mnoho párů rozdělit.
Eben však o své ženě ani po letech nemluví jako o někom, kdo by mu byl vzdálený. Naopak z jeho slov vyplývá, že její přítomnost je pevnou součástí jeho života.
A možná právě proto dokáže mluvit i o jejich rozdílech s humorem.
Markéta má ráda změny, on nikoliv. Ona má podle něj chuť něco budovat a upravovat, zatímco on by byl nejraději, kdyby všechno zůstalo přesně tak, jak to je.
Takový rozdíl by mohl vést ke konfliktům. U nich však působí spíše jako součást jejich dlouhodobého soužití.
Eben navíc patří k lidem, kteří se snaží i složité situace popsat bez zbytečného patosu. Jeho humor často spočívá právě v tom, že dokáže zdánlivě obyčejnou situaci podat tak, že si ji člověk okamžitě zapamatuje.
Tentokrát tomu nebylo jinak.
Když se totiž zamyslel nad představou, že by Markéta chtěla doma všechno přestavět a změnit, jeho reakce byla naprosto jednoznačná.
Nebyla to však jen legrace. Jeho slova zároveň ukázala, jak dobře svou manželku zná. Ví, co má ráda, co jí dělá radost a jaké věci by naopak jemu samotnému způsobily pořádný stres.
Po desítkách let společného života je právě taková znalost partnera možná mnohem cennější než jakékoli velké vyznání.
Zajímavé také je, že Eben dokáže o jejich soužití mluvit bez toho, aby vytvářel obraz dokonalého páru. Přiznává rozdíly, rozdílné povahy i odlišný přístup k běžným věcem.
A právě tím jejich příběh působí uvěřitelně.
Největší překvapení však přišlo až v samotném závěru jeho vyjádření.
Marek Eben přiznal, že kdyby Markéta Fišerová neměla svůj zdravotní handicap, pravděpodobně by doma mnohem častěji něco měnila, budovala a přestavovala. Pro něj by však taková představa byla téměř nesnesitelná – otevřeně řekl, že by ho to „úplně zabilo“. Zároveň prozradil, že právě proto má nejraději věci, které fungují a není potřeba do nich zasahovat.
Za zdánlivě obyčejným vyprávěním o nábytku a domácích změnách se tak ukázalo něco mnohem osobnějšího. Marek Eben tím nepřímo prozradil, jak dobře svou manželku zná a jak rozdílné povahy spolu po desetiletí dokážou fungovat.
A právě v tom možná spočívá jejich dlouholetá síla – ne v tom, že by byli stejní, ale v tom, že se naučili společně žít i se svými rozdíly.
