Ještě před několika lety ji televizní diváci znali úplně jinak. Charlotte Štiková se objevila v reality show Štiky a její vzhled tehdy přitahoval značnou pozornost. Dnes by ji ale na první pohled poznal málokdo. Během dvou let dokázala výrazně změnit svou postavu a zároveň tvrdí, že největší proměnou nakonec nebylo to, co se stalo s jejím tělem.
Byla to její hlava.
Charlotte totiž otevřeně přiznala, že v určitém období svého života nebyla spokojená sama se sebou. Nešlo pouze o číslo na váze. Postupně se měnil její vztah k vlastnímu vzhledu, zdraví i lidem kolem ní. A v jednu chvíli už měla pocit, že takhle dál pokračovat nechce.
Její cesta přitom nezačala žádnou touhou stát se přes noc úplně jiným člověkem. Spíš šlo o postupné uvědomění, že přichází o něco, co už nechce ztratit – vlastní mládí.
Charlotte se podle svých slov několikrát viděla v televizi a začala si mnohem výrazněji uvědomovat, jak se její váha postupně zvyšuje. Čím více kilogramů přibývalo, tím hůře se ve svém těle cítila. A nebyl to pouze estetický problém.
Začaly se objevovat také zdravotní potíže.
Mluvila například o bolestech zad a kloubů. Její tělo jí začínalo dávat najevo, že současný způsob života není dlouhodobě udržitelný. Právě tehdy se v její hlavě začala rodit myšlenka na zásadní změnu.
Nejtěžší ale podle všeho nebylo rozhodnout se zhubnout.
Nejtěžší bylo přiznat si, jak moc ji tehdejší situace ovlivňuje.
Charlotte popsala období, kdy se nechtěla ukazovat mezi lidmi. Dokonce si obarvila vlasy na tmavo, protože chtěla působit méně výrazně. Jako by se snažila zmizet z pozornosti okolí.
A právě tato část jejího příběhu je možná mnohem důležitější než samotné číslo 60.
Šedesát kilogramů totiž není jen údaj. Za takovou změnou stojí dlouhé období rozhodování, odříkání a především psychického nastavení. Charlotte dnes říká, že společně s proměnou vzhledu přišlo také výrazné zlepšení její psychiky. Sama období před proměnou označila za dobu, kdy byla „zničená“.
Najednou se ale začala dívat na svůj život jinak.
A změna nebyla pouze v tom, jak vypadala v zrcadle.
Začala se znovu cítit lépe.
To jí podle jejích slov umožnilo také přestat se tolik schovávat. Pokud se člověk necítí dobře ve vlastním těle, může být i obyčejné setkání s lidmi nepříjemnou povinností. Charlotte se s tím podle svého vyjádření potýkala natolik, že už se jí někdy ani nechtělo mezi lidi.
Pak přišel okamžik, kdy si řekla, že takhle už nechce žít.
A od té chvíle začala její proměna.
Dnes o ní mluví otevřeně a nechce svou zkušenost prezentovat jako příběh dokonalosti. Naopak. Zajímá ji, jak svou zkušenost využít dál, a v rozhovoru zmínila také vlastní projekt zaměřený na hubnutí a cestu, kterou sama prošla.
Zajímavé přitom je, že Charlotte neměla potřebu tvrdit, že za její změnou stojí pouze cvičení. Její proměna byla spojena s celkovou změnou života a také s tím, že se začala cítit klidnější.
Velkou roli podle ní sehrálo právě psychické uvolnění.
V době rozhovoru už nebyla ve vztahu s bývalým partnerem Ivkem. Přiznala, že díky tomu získala více klidu a mohla si organizovat život podle sebe. Lepší zdravotní forma pak podle ní pozitivně ovlivnila také její psychiku.
To je možná jeden z nejzajímavějších aspektů celé proměny.
Někdy totiž člověk čeká, že změna těla automaticky vyřeší všechny problémy. Charlotte ale popisovala něco složitějšího. Lepší fyzická forma jí pomohla cítit se psychicky lépe, ale zároveň potřebovala také klid a možnost žít podle vlastních představ.
Proměna tedy nebyla pouze o váze.
Byla o celém životním nastavení.
A spolu s tím se změnil také její pohled na krásu.
Charlotte například přiznala, že nemá příliš ráda dokonale upravené fotografie ze sociálních sítí, na kterých vypadají všechny ženy téměř stejně. Umělé fotografie ji nezajímají tolik jako skutečné vzpomínky. Dokonce uvedla, že jí nevadí ani strie a že podle ní mohou mít svou vlastní krásu.
To je překvapivě důležité přiznání od ženy, která sama prošla tak výraznou proměnou vzhledu.
Mohlo by se zdát, že po zhubnutí bude chtít svůj nový vzhled neustále zdůrazňovat. Místo toho ale mluví o přirozenosti a o tom, že člověk nemusí vypadat jako dokonale upravená fotografie z internetu.
Její proměna proto není jen příběhem o štíhlejší postavě.
Je také příběhem o sebevědomí.
Charlotte se v minulosti podle svých slov snažila být méně nápadná. Dnes už se nechce skrývat v oblečení, které zakryje celé tělo. Znovu objevila radost z toho, že může svůj vzhled vnímat jinak.
A právě zde se vracíme k otázce, která její příběh provází od začátku.
Co vlastně způsobilo tak zásadní obrat?
Nebyla to jediná událost.
Nebyla to jedna fotografie.
Ani jediný den, kdy se rozhodla něco změnit.
Bylo to postupné hromadění nespokojenosti, zdravotních problémů a pocitu, že svůj život tráví v těle, ve kterém se necítí dobře. K tomu se přidala zkušenost z televizní obrazovky, kde svůj vzhled viděla zvenčí. Postupně si uvědomila, že nechce své mládí strávit schovaná před světem.
A potom se rozhodla jednat.
Výsledek byl obrovský.
Za dva roky zhubla přibližně 60 kilogramů.
Jenže paradoxně právě toto číslo není tou nejdůležitější informací. Mnohem zajímavější je to, co přišlo potom.
Charlotte dnes popisuje život jako mnohem klidnější. Má více energie věnovat se vlastním plánům, chce rozvíjet projekt spojený s hubnutím a především si chce užívat věci, které dříve možná odkládala.
Dokonce mluvila o cestování a dovolených.
Jako by po letech, kdy se snažila před světem schovat, konečně chtěla svět znovu objevovat.
A právě to je možná největší změna ze všech.
Nejde o to, že se z člověka stane někdo jiný.
Jde o to, že se člověk konečně začne cítit jako sám sebou.
Charlotte se přitom nijak netají ani tím, že její rodinné vztahy nejsou jednoduché. S matkou Monikou Binias, která žije v Německu, v době rozhovoru příliš v kontaktu nebyla. S otcem se naopak podle svých slov bavila a vztah se měl zlepšit. Ani vztah se sestrou se podle ní zásadně nezměnil.
Rozhodla se ale, že nebude všechny problémy řešit za ostatní.
Nechtěla být rodinným prostředníkem.
Řekla, že už nechce svou energii vyčerpávat snahou napravovat vztahy jiných lidí. Každý si podle ní musí své vztahy vyřešit sám.
I to může souviset s její celkovou proměnou.
Charlotte se začala více soustředit na vlastní život.
Na své zdraví.
Na svůj vzhled.
Na svou psychiku.
A hlavně na to, co chce sama.
Možná právě proto její příběh působí jinak než běžné příběhy o hubnutí. Číslo 60 kilogramů sice přitahuje pozornost, ale za ním se skrývá mnohem osobnější příběh ženy, která se kdysi začala před světem schovávat a později se rozhodla udělat pravý opak.
Přestat se skrývat.
Znovu chodit mezi lidi.
Přijmout svůj vzhled.
A začít si užívat život.
Až úplně na konci jejího vyprávění tak vyšlo najevo, co stálo za největší změnou. Charlotte Štiková za dva roky zhubla neuvěřitelných 60 kilogramů, ale samotná váha nebyla hlavním důvodem její proměny. Trápily ji bolesti zad a kloubů, stále více se uzavírala před okolím a dokonce si obarvila vlasy na tmavo, aby byla méně nápadná. V jednu chvíli si uvědomila, že nechce promarnit mládí v těle, ve kterém se necítí dobře. Právě tehdy se rozhodla, že už se nebude skrývat. Podle jejích vlastních slov se spolu s lepší fyzickou kondicí výrazně zlepšila i její psychika – a právě to dnes považuje za jednu z největších změn svého života.
