Lucie Vondráčková tehdy přijela do Česka jen na několik dní, ale rozhodně ne proto, aby si odpočinula. Čekal ji program, který by byl náročný i pro člověka, který není těhotný. Fotografování, rozhovory, cestování vlakem mezi Prahou a Ostravou, televizní vysílání, další setkání s novináři, rozhlasové pořady a nakonec ještě autogramiáda.
Jenže v jejím případě byla situace ještě náročnější. Byla těhotná a čekala druhé dítě.
Přesto se rozhodla pracovní povinnosti zvládnout v tempu, které připomínalo spíš několikadenní pracovní maraton než krátkou návštěvu České republiky. A zatímco na začátku se snažila všechno zvládat s úsměvem, postupně se na ní začala podepisovat únava.
Celý příběh se odehrál v únoru 2015, kdy bylo Lucii Vondráčkové 34 let. Tehdy byla na začátku šestého měsíce svého druhého těhotenství a žila v Kanadě se svým manželem Tomášem Plekancem a jejich synem Matyášem. Do Prahy přiletěla kvůli pracovním povinnostem, které měla naplánované téměř minutu po minutě.
Už samotná cesta nebyla jednoduchá. Z Kanady do Prahy letěla přibližně deset hodin a po příletu neměla příliš prostoru na odpočinek. Sotva se ubytovala, čekala ji první pracovní schůzka.
A tím začal první den, který měl být předzvěstí ještě náročnějších hodin.
Ve středu ráno se Lucie pustila do focení nové kolekce šperků. Fotografování probíhalo na venkovní terase pražského hotelu, přestože venku panovalo mrazivé počasí. Práce trvala od deváté hodiny ranní až do půl šesté odpoledne. Po focení navíc následovalo několik rozhovorů.
Pro těhotnou ženu už samotný několikahodinový program představoval pořádnou porci práce. Lucie však tímto okamžikem ještě zdaleka nekončila.
Večer se převlékla z elegantního oblečení do pohodlnějších džínů a volného trička a vydala se na pražské hlavní nádraží. Čekala ji cesta vlakem do Ostravy, protože hned následující ráno měla vystoupit v televizním pořadu.
Sama tehdy fanouškům popsala svůj den velmi výmluvně. Po dlouhém dni plném focení, médií, převlékání, cestování a nedostatku spánku se cítila vyčerpaná. Přesto nastoupila do vlaku a pokračovala dál.
A právě noc, která by jinému člověku posloužila k odpočinku, byla pro Lucii jen krátkou zastávkou před další pracovní směnou.
Ve čtvrtek ráno už totiž musela být připravená na živé vysílání České televize z Ostravy. Pořad Dobré ráno začínal krátce před šestou hodinou ranní. Lucie se proto musela probudit ještě mnohem dříve, aby stihla přípravu a vizážisty.
Po televizním vystoupení se přitom program nezastavil. Následovala cesta zpět do Prahy. Po příjezdu poskytla další rozhovory, rychle se vrátila do hotelu, převlékla se a vyrazila znovu ven.
Večer ji čekala obnovená premiéra muzikálu Tajemství v Divadle Kalich. Právě v tomto muzikálu přitom před deseti lety sama hrála hlavní roli Elišky. Tentokrát se přišla podívat na svou nástupkyni Markétu Procházkovou.
Čtvrtek tak skončil stejně rychle, jako začal. Na pořádný spánek znovu nezbylo mnoho času.
A přišel poslední den.
V pátek ráno už Lucie seděla před mikrofonem ve studiu rádia Impuls. Bylo teprve sedm hodin. Po předchozích dnech plných cestování, focení a vystupování se na ní podle tehdejšího Blesku začínala únava výrazně projevovat.
Jenže ani tentokrát nebyl program u konce.
O dvě a půl hodiny později už byla v dalším rádiu. Tentokrát ji zpovídali Miloš Pokorný a Roman Ondráček z Těžkého Pokondru ve Frekvenci 1. A v jedenáct hodin dopoledne následoval ještě třetí rozhovor v živém vysílání, tentokrát pro Český rozhlas.
Tři dny, během nichž se téměř nezastavila, se blížily ke konci. Zbývala ještě jedna důležitá povinnost.
Lucie se měla setkat se svými fanoušky na velké autogramiádě na Pankráci. Pro mnoho známých osobností by šlo o příjemnou tečku za návštěvou České republiky. Pro ni však znamenala další hodiny mezi lidmi a další část programu před cestou zpět do Kanady.
A právě tady se celý příběh dostává k nejzajímavější části.
Lucie tehdy nebyla pouze vytíženou herečkou a zpěvačkou. Byla nastávající maminkou, která byla v šestém měsíci těhotenství. Přesto během pouhých tří dnů zvládla program, který zahrnoval dlouhou leteckou cestu, celodenní fotografování v zimním počasí, několik rozhovorů, cestu vlakem do Ostravy, ranní televizní vysílání, další přesun do Prahy, večerní divadelní premiéru a několik pátečních rozhlasových vystoupení.
Na začátku přitom její těhotenství nebylo jednoduché. Podle tehdejšího článku se jí během prvních měsíců dělalo natolik špatně, že měla problém vůbec vstát z podlahy. Přesto se později vrhla do pracovního programu s nečekanou energií.
Největším překvapením proto nebylo množství práce, které během návštěvy Česka zvládla. Bylo jím to, že se ani přes očividnou únavu nechtěla vzdát posledního bodu programu.
Teprve na samém konci tohoto třídenního maratonu bylo jasné, kam její cesta povede dál: po autogramiádě ji čekal ještě několika hodinový let zpět do Kanady, kde na ni čekali manžel Tomáš Plekanec a tehdy tříletý syn Matyáš.
Její krátká návštěva Česka tak skončila stejně intenzivně, jako začala. Místo klidného odpočinku následoval další let a návrat za rodinou. A právě tehdy bylo nejlépe vidět, jak moc byla Lucie Vondráčková ochotná podřídit svůj program práci – dokonce i v období, kdy už čekala další dítě.
Dnes už tento příběh působí jako připomínka jedné velmi rušné etapy jejího života. Tehdy však šlo o pouhé tři dny, během nichž se Lucie prakticky nezastavila. A až úplný závěr ukázal, že po všech povinnostech ji stále čekala ještě jedna poslední cesta – zpět přes oceán za svou rodinou.
