Jan Kanyza se chystá na zlatou svatbu, jeho život se ale dávno změnil: dcera žije v USA a herec udělal zásadní rozhodnutí
Jan Kanyza patří k hercům, jejichž hlas i tvář si české publikum pamatuje desítky let. Během své dlouhé kariéry ztvárnil řadu výrazných postav, věnoval se dabingu a objevil se ve filmech i seriálech, které se dodnes pravidelně vracejí na televizní obrazovky. Přestože byl po dlouhá desetiletí součástí světa filmu a televize, v posledních letech se jeho život začal ubírat úplně jiným směrem.
Veřejnost ho dnes vídá mnohem méně.
A není to náhoda.
Kanyza totiž jednu důležitou životní kapitolu definitivně uzavřel. Herectví, které ho provázelo většinu života, už pro něj není hlavní náplní. Místo televizních studií a filmových natáčení se stále častěji věnuje tomu, co mu podle vlastních slov přináší radost – malování.
Zatímco jeho profesní život se změnil, v soukromí má jeden důvod k velké radosti. Po boku své manželky Žofie prožil téměř půl století a jejich vztah patří mezi ty, které se v českém showbyznysu jen tak nevidí.
Jejich příběh přitom začal už před mnoha desetiletími.
Jan Kanyza se s Žofií oženil v roce 1977. Ona je o dva roky mladší a stejně jako její manžel má umělecké kořeny – věnovala se loutkoherectví a výtvarné tvorbě. Společně vytvořili rodinu a postupně si vybudovali život, který se dnes může pochlubit jedním mimořádným číslem.
Padesáti lety manželství.
Na první pohled se může zdát, že pro dvojici, která spolu strávila tak dlouhou dobu, už nemůže být mnoho věcí překvapivých. Jenže jejich rodina se během let několikrát změnila a jedna z největších změn přišla prostřednictvím jejich dcery Barbory.
Ta se vydala vlastní cestou.
A nebyla to cesta, která by ji držela blízko rodičovského domu.
Barbora se provdala za příslušníka americké námořní pěchoty a společně se usadili ve Spojených státech. Jejím novým domovem se stala Severní Karolína, tisíce kilometrů od České republiky.
Pro rodiče to samozřejmě znamenalo velkou změnu.
Dcera, která byla součástí jejich každodenního života, najednou žila na druhé straně Atlantiku. Vzdálenost ale podle všeho jejich vztah nezpřetrhala. Naopak. Rodina zůstává v kontaktu a pokud je to možné, také se navštěvuje.
Jan Kanyza má navíc díky dceři ještě jeden důvod k radosti.
Je dědečkem.
A dokonce dvojnásobným.
Jeho vnuci Jack a James vyrůstají v USA, ale podle dostupných informací mluví nejen anglicky, ale také česky. Pro Kanyzu tak rodinné vazby pokračují i přes obrovskou vzdálenost.
Možná právě díky rodině dnes na svůj život pohlíží trochu jinak než v době, kdy byl pravidelně před kamerami.
Čas se totiž nedá zastavit.
Herec, který kdysi patřil k výrazným tvářím české obrazovky, dnes žije mnohem klidněji. Společenské akce nevyhledává tak často a většinu času tráví v soukromí.
Přesto se úplně nestáhl.
Když jde o jeho obrazy, dokáže se stále objevit na veřejnosti. Malování se věnuje téměř každý den a jeho tvorba je pro něj způsobem, jak zachytit vlastní myšlenky, nálady i emoce.
Jeho obrazy jsou podle popisu plné barev, emocí a jemného humoru. Pohybují se na hranici realismu a abstrakce a Kanyza je v minulosti vystavoval nejen v České republice, ale také v zahraničí.
Umění tak zůstalo součástí jeho života.
Jen se změnila podoba.
Kdysi ho lidé znali především jako herce. Dnes se stále častěji připomíná jako malíř.
A právě v tom je možná největší překvapení jeho současného života.
Kanyza navíc v minulosti našel inspiraci také ve Francii. Po revoluci začal pravidelně jezdit do Provence, kde měl možnost pracovat v ateliéru svého přítele. Později si pronajal menší byt vhodný k malování. Nebyl to však žádný luxusní dům, jak se občas psalo.
Sám tuto představu odmítal.
Ve Francii měl podle svých slov jednoduché zázemí – jednu místnost ke spaní a druhou pro tvorbu. Právě tam mohl několik měsíců v roce nerušeně malovat.
Dnes už tam jezdí méně často, protože cesta je pro něj přece jen dlouhá.
Jeho život se mezitím soustředil především na Českou republiku, rodinu a vlastní tvorbu.
Když se ale ohlédne zpět, má za sebou pozoruhodnou kariéru. Před kamerou vytvořil desítky rolí a objevil se například ve filmech Mravenci nesou smrt, Noc klavíristy nebo Chobotnice z II. patra. Výraznou stopu zanechal také v seriálech a v dabingu.
Pro mnoho diváků ale zůstává nejdůležitější právě jeho nezaměnitelný hlas.
A přestože by si ho někteří fanoušci stále přáli vidět v nové herecké roli, Kanyza už se rozhodl jinak.
Hereckou profesi podle vlastních slov definitivně uzavřel.
Neznamená to ale, že by přestal tvořit. Naopak. Jen si vybral jiný způsob, jak vyjádřit to, co má uvnitř.
A zatímco veřejnost postupně sleduje tuto novou etapu jeho života, v soukromí se blíží ještě jedna mimořádná událost.
Zlatá svatba.
Jan Kanyza a Žofie se totiž v roce 2027 dostanou k neuvěřitelnému milníku – padesáti letům manželství. Je to číslo, které dnes působí téměř neuvěřitelně, zvlášť ve světě showbyznysu, kde vztahy často nevydrží ani několik let.
Jejich manželství však přežilo desetiletí změn, kariérní vzestupy i pády, stěhování, vzdálenost a proměny celé společnosti.
A možná právě proto je jejich příběh mnohem zajímavější než jakákoli titulní stránka.
Protože zatímco veřejnost zná Jana Kanyzu především jako známého herce, jeho nejdůležitější životní role se odehrály mimo televizní obrazovky.
Byl manželem.
Je otcem.
A dnes je také dědečkem.
A právě rodina se pro něj postupně stala jedním z nejdůležitějších míst života.
Jeho dcera Barbora sice žije tisíce kilometrů daleko, ale vztah mezi nimi zůstal podle dostupných informací blízký. Pravidelně spolu komunikují a pokud to okolnosti dovolí, navštěvují se.
Pro Kanyzu tak Amerika není jen vzdálená země.
Je to místo, kde žije část jeho rodiny.
A jeho dva vnuci jsou důkazem, že rodinný příběh pokračuje další generací.
Možná právě proto dnes Jan Kanyza působí klidněji než dříve. Už nemusí dokazovat, že patří mezi nejvýraznější české herce. Tuto část svého života má dávno za sebou.
Nyní má čas malovat, fotografovat, být s manželkou a těšit se z rodiny.
A pak je tu ještě jedno datum.
Rok 2027.
Tehdy Jan a Žofie oslaví padesát let od své svatby. Milník, který se v životě podaří jen málokomu.
A právě to je možná nejkrásnější pointa celého příběhu. Muž, kterého si miliony diváků spojují s televizními obrazovkami, se dnes mnohem více než o další hereckou roli zajímá o plátno, barvy, rodinu a chvíle strávené s nejbližšími.
Po téměř půl století manželství tak Jan Kanyza nevstupuje do nové životní kapitoly jako televizní hvězda.
Ale jako manžel, otec, dědeček a především člověk, který si konečně může svůj čas rozdělit podle sebe.
