Některé vzpomínky se časem neztrácejí. Naopak. Čím více měsíců a let od určitého okamžiku uplyne, tím silněji se člověku vracejí. Přesně tak dnes Felix Slováček vzpomíná na svou dceru Annu Julii Slováčkovou. Talentovaná zpěvačka a herečka odešla v dubnu 2025 ve věku pouhých 29 let po dlouhém boji s rakovinou. Její příběh ale pokračuje dál – prostřednictvím hudby, vzpomínek, fotografií a nyní také knihy, kterou o ní její otec napsal.
Kniha s názvem Anička přináší mnoho osobních detailů z jejího života. Felix Slováček se v ní nevrací pouze k její kariéře a úspěchům, ale také k okamžikům, které byly pro celou rodinu nesmírně těžké. Některé z nich přitom popsal s odstupem, který mu dříve chyběl.
Příběh začal mnohem dříve, než si dnes většina lidí uvědomuje. V létě roku 2013 byla Anna ještě velmi mladá. Krátce po svých osmnáctých narozeninách si během oblékání plavek všimla bulky v prsu. Pro mladou dívku a její rodiče musel být takový nález obrovským vyděšením.
První zpráva však přinesla úlevu. Vyšetření ukázalo, že se jednalo o nezhoubný nádor. Rodina si mohla na chvíli oddechnout. Jenže několik let nato přišel telefonát, na který Felix Slováček dodnes nezapomněl.
V létě 2019 si Anna nahmatala další bulku, tentokrát v druhém prsu. Bylo jí tehdy pouhých třiadvacet let. Vyšetření přineslo diagnózu, která změnila život nejen jí, ale celé její rodině. Lékaři tentokrát potvrdili zhoubný nádor.
Pro otce to byl podle jeho vlastních vzpomínek obrovský šok. Najednou se všechno začalo točit kolem vyšetření, léčby a naděje, že mladá žena nemoc zvládne. Slováček tehdy věřil především klasické medicíně a odmítal spoléhat na nejrůznější nabídky alternativních léčitelů.
Anna se přesto snažila žít dál. A právě to na ní její blízcí obdivovali možná nejvíc. Místo aby se úplně stáhla do ústraní, chtěla být mezi lidmi. Chtěla zpívat, vystupovat a pokračovat v práci. Zpočátku si přála, aby se o její nemoci veřejně nemluvilo. Nechtěla, aby ji lidé vnímali pouze jako nemocnou mladou ženu.
Postupně ale sama pochopila, že její příběh může pomoci i ostatním. O své zkušenosti začala mluvit veřejně a stala se pro mnoho lidí symbolem odvahy. Ani období, kdy kvůli léčbě přišla o vlasy, ji nezastavilo. Naopak se rozhodla ukázat veřejnosti taková, jaká skutečně byla.
Léčba byla dlouhá a náročná. V dubnu 2020 Anna podstoupila operaci, při níž jí lékaři odstranili nádor z prsu společně s uzlinami v podpaží. Už předtím podstoupila ozařování, které jí způsobilo bolestivé poškození kůže. Přesto pokračovala.
A potom přišel okamžik, na který její rodiče nikdy nezapomenou.
V prosinci 2020 jim Anna dala pod stromeček zprávu, která pro ně znamenala obrovskou úlevu: léčba zabrala a podle tehdejších výsledků byla z nejhoršího venku. Po měsících strachu se rodina konečně mohla nadechnout.
Anna se vrátila k práci, koncertovala a věnovala se hudbě. Vydala také album Osudová. Zdálo se, že nejhorší období už má za sebou.
Jenže život měl připravený další zlom.
Na jaře 2023 začala Anna trpět kašlem. Nějakou dobu se její potíže vysvětlovaly jako reflux. Sama ale měla pocit, že se děje něco jiného. Podle vzpomínek jejího otce se jí dokonce zdál sen, ve kterém měla pocit, že má něco s plícemi. Druhý den mu zavolala a doporučila mu, aby se nechal vyšetřit.
Felix tak skutečně učinil. Vyšetření u něj nic neodhalilo. Lékařka se však následně podívala také na Annu – a právě tehdy se ukázalo, že její problémy mají mnohem vážnější příčinu.
V září 2023 Anna veřejně oznámila, že se rakovina vrátila. Tentokrát šlo o rozšíření původního onemocnění do plic. Pro rodinu začala další nesmírně náročná etapa.
Felix Slováček se v té době snažil dělat všechno, co bylo v jeho silách. Nebyl už jen otcem, který čeká na výsledky vyšetření. Snažil se být Anně oporou při léčbě, pomáhal jí prakticky a podle svého pozdějšího vyprávění také finančně.
Anna přitom pokračovala v tom, co pro ni bylo důležité. Hudba pro ni nebyla jen práce. Byla způsobem, jak si udržet kontakt s normálním životem a lidmi, které měla ráda. Zároveň se snažila podporovat další nemocné a prostřednictvím veřejného působení připomínala, že člověk se svou nemocí nemusí ztratit vlastní identitu.
V posledních měsících už ale bylo stále těžší pokračovat jako dříve. Od začátku roku 2025 ještě zvládala část pracovních povinností, hospitalizace však postupně přibývaly. Rodina věděla, že situace je velmi vážná.
A pak přišel 6. duben 2025.
Anna Julie Slováčková zemřela ve věku 29 let. Pro své rodiče, bratra, přátele i fanoušky to znamenalo ztrátu mladé ženy, která se během svého krátkého života dokázala dotknout obrovského množství lidí.
Teprve po jejím odchodu začal Felix Slováček otevřeněji mluvit o věcech, které si během jejího života možná nedokázal připustit. Přiznal také, že dnes některé okamžiky z minulosti vidí jinak.
Nejvíce se přitom vrací k tomu, jak moc chtěl své dceři během jejího druhého boje pomoci. Snažil se jí ulehčit život, aby se mohla soustředit především na léčbu. A právě tady přichází nejsilnější část jeho vzpomínky.
Felix Slováček podle knihy převzal část Anniných finančních závazků a pomáhal jí také finančně, aby se během léčby nemusela tolik zabývat penězi. Společně s Dagmar Patrasovou a synem Felixem se snažili být své dceři oporou, jak jen to bylo možné.
Dnes už její otec ví, že žádná pomoc nemohla změnit všechno. Přesto chce, aby na Annu lidé nevzpomínali pouze v souvislosti s nemocí. V březnu 2026 pokřtil knihu Anička, která má podle něj být především oslavou jejího života, práce a odkazu. Kniha obsahuje fotografie z jejího dětství, kariéry i období léčby a také její vlastní vzpomínky a rozhovory.
A právě v tom možná spočívá nejsilnější odkaz Anny Slováčkové. Ne v tom, jak těžký byl její osud, ale v tom, co dokázala navzdory všemu, co jí život postavil do cesty. Zpívala, pracovala, pomáhala druhým a snažila se rozdávat pozitivní energii i ve chvílích, kdy jí samotné ubývaly síly.
Pro jejího otce zůstává především dcerou, na kterou byl a stále je nesmírně hrdý. A některé jeho vzpomínky dnes ukazují, že za veřejným příběhem statečné zpěvačky existoval ještě jeden – mnohem osobnější příběh otce, který se snažil udělat maximum pro své dítě.
