Pro Alenu Schillerovou měl být červen 2021 obdobím velké rodinné radosti. Její rodina očekávala narození dalšího dítěte a sama Schillerová se těšila, že se podruhé stane babičkou. Na příchod vnuka čekala několik měsíců a věděla, že tentokrát půjde o chlapce.
Když se malý Jaroušek konečně narodil, přišel okamžik, na který se v rodině dlouho čekalo. Jenže radost z nového člena rodiny netrvala tak dlouho, jak by si novopečená babička přála. Události následujících hodin totiž přinesly úplně jiný druh emocí.
Příchod vnuka na svět navíc nebyl úplně bez komplikací.
Schillerová tehdy prozradila, že porod její snachy musel být ukončen císařským řezem. Právě proto chtěla veřejně poděkovat lékařům z gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Brno, kteří se o matku i dítě postarali.
Pro rodinu tak šlo nejprve o chvíle napětí. Nakonec ale všechno dopadlo dobře a Schillerová se mohla se svým druhým vnukem osobně setkat.
A první setkání si pochopitelně nenechala ujít.
Vyrazila do brněnské nemocnice, kde si malého chlapečka mohla pochovat. Po měsících očekávání měla konečně svého vnuka v náručí.
Jeho jméno bylo Jaroslav, rodina mu ale říkala jednoduše Jaroušek.
Schillerová tehdy popsala narození vnuka velmi emotivně. Pro babičku totiž nebyly nejdůležitější žádné politické povinnosti ani pracovní schůzky, ale právě okamžik, kdy držela dítě v náručí.
Malý Jaroušek se narodil 23. června 2021 v 19 hodin. Po narození vážil přesně 3240 gramů a měřil 48 centimetrů. Údaje byly zaznamenány také na porodní kartě, na které měl chlapeček otisk své nožičky.
Pro Schillerovou šlo o mimořádně šťastný okamžik.
Na druhou roli babičky se přitom těšila už dlouho. O tom, že její syn čeká první dítě, se dozvěděla několik měsíců před porodem. Podle svých slov dostala tuto zprávu jako vánoční překvapení.
„Strašně krásné překvapení,“ vzpomínala tehdy na okamžik, kdy jí děti oznámily, že se rodina rozroste. Termín porodu byl stanoven na červen a nakonec se skutečně podařilo jej téměř přesně dodržet.
Schillerová už tehdy nebyla babičkou poprvé. Její starší vnuk František měl pět let a v rodině se podle jejích slov těšil na další dítě.
Dokonce si přál, aby měl sourozence.
Jenže jeho maminka, Schillerové dcera Petra Rusňáková, se do dalšího dítěte v té době příliš nehrnula. Chtěla se soustředit na Františka, který měl nastoupit do školy. Schillerová zároveň naznačovala, že její dcera rozhodně neplánuje zůstat pouze u jednoho dítěte, jen na další rozšíření rodiny ještě nebyl správný čas.
Mezitím ale přišla na svět další generace rodiny.
Jaroušek byl zdravý a všichni se mohli soustředit na radostnou událost. Schillerová si ho pochovala a mohla se těšit z toho, že má doma dalšího vnuka.
Jenže právě v tomto okamžiku přichází zlom celého příběhu.
Malý Jaroslav se totiž narodil jen přibližně 24 hodin před ničivým tornádem, které zasáhlo jižní Moravu.
Pro Alenu Schillerovou šlo o mimořádně silný kontrast. Na jedné straně rodinné štěstí, narození dítěte a první setkání s novým vnukem. Na straně druhé katastrofa, která během několika hodin zasáhla část kraje, k němuž měla Schillerová velmi osobní vztah.
Právě proto později řekla, že tornádo narození Jarouška úplně upozadilo.
Najednou nebyl čas pouze na rodinné oslavy.
Schillerová se musela věnovat také následkům katastrofy, která zasáhla jižní Moravu. Její radost z narození vnuka tak téměř okamžitě dostala úplně jiný kontext.
Je to zvláštní životní okamžik: zatímco jedna rodina právě vítá na svět nový život, v nedalekém regionu lidé během několika minut přicházejí o domovy a majetek.
A právě tento kontrast tehdy výrazně ovlivnil i Schillerovou.
Přesto se podle jejích slov snažila nezapomenout na to nejdůležitější. V rodině se narodil nový člověk a všichni byli šťastní, že je na světě.
Jarouškovo narození tak zůstalo navzdory všemu velmi osobní vzpomínkou.
Schillerová se o svou roli babičky přitom nikdy netajila a rodinné okamžiky pro ni byly důležitou součástí života. Už narození prvního vnuka Františka prožívala s velkým nadšením. Druhé vnouče proto pro ni znamenalo další důležitý okamžik.
Zajímavé je, že o několik let později se rodina rozrostla ještě jednou.
V roce 2023 Schillerová oznámila, že se stane potřetí babičkou. Tentokrát měla do rodiny přibýt holčička.
Zpětně tak narození Jarouška představovalo pouze jednu kapitolu v příběhu rodiny, která se postupně dál rozrůstala.
V červnu 2021 ale nikdo nemohl vědět, jak silně se toto datum zapíše do vzpomínek Aleny Schillerové.
Nejen kvůli narození druhého vnuka.
Ale také kvůli tomu, co se stalo bezprostředně poté.
Její první chvíle s Jarouškem měly být především oslavou nového života. Místo dlouhého slavení však přišla povinnost zabývat se následky ničivé přírodní katastrofy.
Přesto si Schillerová z onoho dne odnesla jeden obraz, který zřejmě zůstal v paměti nejsilnější: malého chlapce, kterého po komplikovaném porodu mohla konečně držet v náručí.
A právě proto měla její tehdejší slova tak silný význam.
Jaroušek vážil 3240 gramů, měřil 48 centimetrů a pro svou babičku představoval „tři kila ryzího štěstí“. Narodil se jen den předtím, než jižní Moravu zasáhlo ničivé tornádo. Radost z jeho narození tak byla téměř okamžitě zastíněna událostí, která změnila život tisíců lidí.
