Jiřina Bohdalová patří k osobnostem, jejichž narozeniny rozhodně nejsou obyčejnou událostí. Když slaví herečka, která se po desetiletí pohybuje mezi nejvýraznějšími tvářemi české kultury, přirozeně se nabízí otázka, jak takový den vlastně vypadá. Tentokrát se však všechno odehrálo poněkud jinak. Oslava jejích 94. narozenin nebyla velkou veřejnou společenskou akcí. Naopak. Odehrála se v úzkém kruhu rodiny, přátel a lidí, kteří mají k legendární herečce opravdu blízko.
A přestože měla být oslava spíše soukromou záležitostí, postupně se ukázalo, že rozhodně nebyla nudná ani obyčejná.
Bohdalová později přiznala, že si narozeniny skutečně užila. Dokonce natolik, že něco podobného podle vlastních slov dlouho nezažila. Nešlo přitom o luxus, okázalost ani množství hostů. Mnohem důležitější pro ni bylo něco úplně jiného – lidé, kteří se kolem ní v ten den sešli.
Právě v tom spočívala atmosféra celého večera.
Herečka si totiž stále více uvědomuje hodnotu chvílí, kdy může být rodina společně, bez spěchu a bez zbytečného rozruchu. A přesně taková byla i její narozeninová oslava. Klidná, osobní a především plná lidí, kteří jí chtěli udělat radost.
Na první pohled by se mohlo zdát, že podobná oslava bude spíše komorní záležitostí. Jenže seznam hostů nakonec ukázal něco jiného. Mezi příchozími byli lidé z hereckého prostředí, přátelé i členové rodiny.
Nechyběla její dcera Simona Stašová. Dorazil také vnuk Vojta se svou manželkou Helenou. A hosté nepřicházeli s prázdnýma rukama. Někteří přinesli květiny, jiní dárky a další přišli především proto, aby s Jiřinou Bohdalovou strávili několik příjemných hodin.
Celou oslavu navíc organizoval hereččin blízký přítel Ľubomír Focko. Právě on se později podělil o některé detaily, které ukázaly, že večer měl mnohem uvolněnější atmosféru, než by se podle věku oslavenkyně mohlo zdát.
Mezi hosty se objevil také profesor Petr Neužil, který má k Bohdalové dlouhodobě blízko a kterého Blesk označil za jejího zdravotního strážného anděla. Přijeli také Michael Kocáb, režisér Jiří Strach a herec Miroslav Donutil.
A tím seznam známých tváří zdaleka nekončil.
Na oslavu dorazil také Libor Bouček společně s Jakubem Prachařem. S sebou měli i děti. Právě kvůli nim ale museli z večírku odejít o něco dříve. Přesto bylo zřejmé, že narozeninové setkání nebylo pouze setkáním několika známých osobností. Mělo charakter skutečně rodinného a přátelského večera.
Jiřina Bohdalová navíc nebyla v den svých narozenin obklopena pouze lidmi z Prahy. Doma měla v té době také svou mladší sestru Jarušku, která žije ve Švédsku a přijela za ní právě u příležitosti tohoto období. Sestra měla u Bohdalové ještě nějaký čas zůstat a poté plánovala odjet do lázní v Poděbradech.
I tento detail ukazuje, proč byla pro herečku oslava tak důležitá. Nebyla totiž jen další položkou v kalendáři. Byla příležitostí být spolu.
A pak přišel moment, který celou atmosféru změnil.
O hudební program se postaral Jožka Šmukař se svým cimbálem. Nešlo o formální vystoupení, při kterém by hosté pouze seděli a poslouchali. Bohdalová se sama přidala ke zpěvu. Zazněla mimo jiné píseň Vysoký jalovec a další skladby, které má herečka ráda.
Právě hudba podle jejích slov vytvořila atmosféru, na kterou se jen tak nezapomíná.
V jednu chvíli už tak narozeniny nepůsobily jako oslava slavné herečky, ale jako obyčejné setkání lidí, kteří se mají rádi. A možná právě to bylo na celém večeru nejdůležitější.
Jiřina Bohdalová následně popsala, že si narozeniny opravdu užila. Zaujalo ji především to, jak často jí hosté říkali, že oslava byla příjemná a pohodová. Sama přitom zdůraznila, že právě takový klid v dnešním životě často chybí.
A právě tady se skrývá největší překvapení celého příběhu.
Nebyly to drahé dárky. Nebyla to velká společenská událost. Nebyla to přehlídka celebrit. Pro Bohdalovou mělo v danou chvíli mnohem větší cenu to, že byla rodina pohromadě a že se lidé kolem ní cítili dobře.
Teprve z vyjádření samotné oslavenkyně tak vyplynulo, proč pro ni byla tato oslava výjimečná.
„Načala jsem 95. rok, tak ještě ho dotáhnout do konce!“ řekla druhý den s úsměvem.
A tím vlastně odhalila i svůj pohled na celý večer. Čtyřiadevadesáté narozeniny pro ni nebyly připomínkou čísla, ale začátkem dalšího roku života.
A úplně na konci přišlo ještě jedno malé odhalení, které dokreslilo náladu celé oslavy. Miroslav Donutil totiž přinesl speciální koňak. Po hudbě, zpěvu a povídání tak večer pokračoval ještě u dobrého pití a jídla. Jak prozradil Ľubomír Focko, zpívalo se a hodovalo.
Právě v tom tedy spočívalo tajemství utajené oslavy Jiřiny Bohdalové.
Za dveřmi nebyla žádná velká show. Čekalo tam něco mnohem osobnějšího – rodina, přátelé, hudba, zpěv, smích, dárky a společné chvíle. A pro ženu, která během života zažila nespočet velkých premiér, televizních vystoupení a společenských událostí, se nakonec jako nejcennější ukázalo něco mnohem jednoduššího.
Být mezi svými.
A právě proto mohla Jiřina Bohdalová po svých 94. narozeninách říct, že si tak krásnou a pohodovou oslavu snad ani nepamatuje.
