Když se dnes mluví o mimořádně vysokých lidech, většině z nás se okamžitě vybaví moderní doba, fotografie, televize a internet. Jenže jeden z nejpozoruhodnějších příběhů tohoto druhu se odehrál v českých zemích už v 19. století. Tehdy žil muž, jehož postava budila úžas všude, kam přišel.
Jmenoval se Josef Drásal.
Narodil se 4. července 1841 v Chromči na Šumpersku jako třetí ze šesti dětí v rodině chudého brusiče jehel Johanna Drásala a jeho manželky Magdalény. Vyrůstal tedy v prostředí, které mělo k přepychu nebo slávě velmi daleko. Nic nenasvědčovalo tomu, že se z obyčejného chlapce jednou stane člověk, o kterém se bude vyprávět ještě více než sto let po jeho smrti.
Už samotná jeho postava však byla natolik neobvyklá, že si jí okolí nemohlo nevšimnout.
Drásal postupně vyrostl do výšky, která byla v tehdejší době naprosto mimořádná. Podle dochovaných poznatků měřil přibližně 242 centimetrů. Přesný údaj ale není možné s absolutní jistotou potvrdit, protože spolehlivý dobový záznam jeho výšky se nedochoval. Jeho tělesné pozůstatky však umožnily jeho výšku poměrně přesně odhadnout.
A právě tady začíná příběh, který je mnohem zajímavější než pouhé číslo uvedené v centimetrech.
V době, kdy neexistovala televize ani sociální sítě a kdy lidé cestovali mnohem méně než dnes, mohl člověk s takovou postavou vyvolat obrovský zájem. Drásal se proto postupně stal atrakcí, která přitahovala pozornost veřejnosti.
Jeho život se začal měnit.
Po škole, kterou podle dostupných informací dokončil už ve dvanácti letech, pracoval jako pacholek a nádeník. Později sloužil také na panství hraběte Žerotína v Bludově. Z člověka, který původně žil obyčejným životem, se ale postupně stala známá postava.
A nebyla to pouze jeho výška, co lidi fascinovalo.
Drásal měl být také mimořádně silný. O jeho síle a fyzických schopnostech se tradovala řada historek. Jeho postava tak působila téměř jako z jiné doby. Vysoký, silný muž, kterého si lidé všímali na první pohled.
Jenže za jeho neobvyklým růstem nestála žádná záhada ani legenda.
Příčinou byla porucha podvěsku mozkového spojená s nadměrnou produkcí růstového hormonu. V tehdejší době samozřejmě neexistovaly možnosti moderní medicíny, které by podobný stav dokázaly účinně řešit. Pro Drásala se tak jeho mimořádná výška stala součástí každodenního života.
A právě jeho výška mu nakonec otevřela dveře do světa, který by jinak pravděpodobně nikdy nepoznal.
Drásal začal cestovat se svým impresáriem, holešovským hostinským Janochem. Společně se vydali na cesty a muž, který byl pro své okolí naprostou raritou, začal vystupovat jako atrakce.
A tentokrát už nešlo jen o české země.
Procestoval téměř celou Evropu.
Pro člověka narozeného v chudé rodině v malé obci to musela být obrovská změna. Z prostředí, kde byl známý především jako neobyčejně vysoký člověk, se dostal do míst, která si většina tehdejších lidí dokázala představit jen velmi obtížně.
Jeho cesta ho dokonce zavedla až do Turecka.
A pak přišel okamžik, který zní téměř jako scéna z historického filmu.
Josef Drásal se totiž dostal také před francouzského císaře Napoleona III. Muž z českého venkova, který kdysi pracoval jako pacholek a nádeník, se tak díky své neobvyklé postavě ocitl v přítomnosti jednoho z nejvýznamnějších evropských panovníků své doby.
Přesto se z něj nestal člověk, který by se úplně změnil.
Podle dochovaných vyprávění měl Drásal mírnou a dobrosrdečnou povahu. Nezůstal pouze „obrem“, kterého lidé obdivovali kvůli jeho výšce. Měl své vlastní záliby, radosti i slabosti.
Jednou z nich bylo jídlo.
Jeho chuť k jídlu měla být podle dobových historek stejně pozoruhodná jako jeho tělesná velikost. A když přišel volný čas, dokázal si užívat věci, které byly pro tehdejší společnost zcela obyčejné.
Rád hrál karty.
A také si rád dal něco k pití.
Právě tady se jeho příběh dostává k detailu, který možná nejvíce překvapí ty, kteří si představují obrovského muže jako vážnou a nedostupnou postavu.
Josef Drásal měl rád pivo a rum.
Jeho život ale nakonec netrval tak dlouho, jak by se podle jeho mimořádné fyzické síly mohlo zdát.
Zemřel 16. prosince 1886 ve svém domě v Holešově.
Bylo mu pouhých 45 let.
Příčinou smrti byly souchotiny, tedy označení používané v minulosti pro tuberkulózu. Muž, který během života cestoval po Evropě, objevil se před francouzským císařem a stal se známou atrakcí, tak zemřel ještě v poměrně mladém věku.
Jeho příběh však smrtí neskončil.
Naopak.
Josef Drásal zůstal v české paměti jako jeden z nejpozoruhodnějších lidí, kteří kdy na českém území žili. Kopie jeho kostry je vystavena v brněnském Anatomickém ústavu a jeho jméno dodnes připomíná také soutěž o nejvyššího člověka v Česku nazvaná Obr Drásal.
A právě poslední detail dává celému příběhu další rozměr.
Číslo 242 centimetrů, které se s Josefem Drásalem nejčastěji spojuje, není přesným dobovým měřením. Věrohodný záznam jeho skutečné výšky se totiž nedochoval. Odborníci ji proto odhadovali na základě jeho kostí.
Přesto je Josef Drásal považován za nejvyššího Čecha v historii, o němž máme ověřené informace.
A možná právě proto je jeho příběh dodnes tak fascinující.
Nebyl jen mužem, který měřil více než dva metry čtyřicet. Byl člověkem, který se narodil do chudých poměrů, pracoval jako nádeník, později procestoval téměř celou Evropu a dostal se až před Napoleona III. Přitom si zachoval pověst dobrosrdečného člověka, který měl rád jídlo, karty, pivo i rum.
Člověk, kterého si lidé všímali kvůli jeho obrovské postavě, tak nakonec zanechal stopu, která byla mnohem větší než jeho samotná výška.
