Milan Peroutka a jeho manžel Dominik patří k párům, které si dokázaly vybudovat vlastní svět navzdory pozornosti veřejnosti. Když se v létě roku 2023 vzali, jejich svatba byla tajná, ale zároveň hrozilo, že se o ní média dozvědí dříve, než si oba přáli. Dnes, když se ohlížejí za společnými začátky, mluví nejen o lásce, ale také o obavách, rodinných reakcích, každodenních rituálech a snech, které ještě chtějí uskutečnit.
V rozhovoru pro iDNES.cz, zveřejněném v říjnu 2025, se Milan a Dominik Peroutkovi vrátili k okamžikům, které pro ně byly zásadní. Z jejich vyprávění vyplývá, že jejich vztah nestojí na velkých romantických gestech, ale především na vzájemné podpoře, humoru a schopnosti přijímat jeden druhého takového, jaký je.
Začátek, na který nezapomínají
Milan Peroutka si podle svých slov pamatuje mnoho okamžiků z počátků vztahu. Když se o jejich partnerství postupně dozvídali nejbližší lidé, začali se jich ptát, jak se vlastně poznali a jak jejich vztah vznikal. Občas se jejich vzpomínky v některých detailech lišily.
Milan proto Dominikovi věnoval neobvyklý dárek: knihu obsahující první měsíc jejich online konverzace. Všechny zprávy tak měli zachované na jednom místě a mohli se k nim kdykoliv vrátit. Pro Milana to byl způsob, jak připomenout začátky, které pro oba znamenaly tolik.
Dominik si zase vybavil procházku parkem v Průhonicích. Milan mu chtěl ukázat chaloupku spojenou s natáčením černobílé pohádky o Popelce. Dominik tehdy přemýšlel, zda za pozváním není něco dalšího. Nakonec se ukázalo, že šlo skutečně o procházku za oblíbenou pohádkovou lokací.
Právě podobné vzpomínky ukazují, že jejich společný příběh nevznikl během jediného okamžiku. Postupně se poznávali, sbližovali a budovali vztah, který se nakonec rozhodli stvrdit manželstvím.
Svatba, kterou chtěli prožít především sami pro sebe
Když se blížil jejich svatební den, nad plánovanou událostí visela nejistota. Oba si přáli, aby jejich soukromí zůstalo zachováno, ale zároveň se obávali, že se informace dostanou do médií.
Nakonec se odehrálo něco, s čím nepočítali: oddáni byli už den před původně plánovaným termínem. Milan se rozhodl, že si tento okamžik nenechá ničím pokazit. Vypnul telefon a chtěl se soustředit pouze na přítomnost.
Později přiznal, že právě odložení telefonu mu pomohlo prožít svatbu naplno. Po několika dnech se mu dokonce nechtělo vypnout režim letadlo a vrátit se do běžného světa.
Dominik vzpomínal na svatbu jednoduše: byl to nejšťastnější kluk pod sluncem.
Z jejich vyprávění je patrné, že pro ně nebylo nejdůležitější, jak bude jejich svatba vypadat zvenčí nebo kolik lidí se o ní dozví. Chtěli především společný den, který bude patřit jim dvěma.
Reakce rodiny nebyly všude stejné
Jedním z nejcitlivějších témat rozhovoru byla reakce jejich nejbližších. Milan přiznal, že doma nikdy neudělal klasický coming out, tedy samostatné oznámení své sexuální orientace. Věci podle něj postupně vyplynuly přirozeně a dlouho sám hledal cestu k tomu, aby porozuměl svým pocitům.
Za zásadní okamžik nakonec považuje právě svatbu. S Dominikem navštěvovali příbuzné, aby je pozvali na obřad. Milan si přitom s humorem představoval, že jim ukáže, že jeho nevěsta bude mít vousy.
Dominik popsal reakce okolí jako cestu od počátečního zděšení přes smíření až k nadšení. Jeho poznámka byla podaná s nadsázkou, ale oba dali najevo, že přijetí nemuselo být od začátku samozřejmé.
Milan dnes oceňuje, že se rodinné vztahy postupně zlepšily. Zmínil také, že jeho tchyně o něm mluví s uznáním a přeje si, aby si jeho švagrová našla někoho podobného. Pro něj je to příjemné zadostiučinění po obtížnějším začátku.
Jejich zkušenost připomíná, že rodiny někdy potřebují čas, aby přijaly změny, které nečekaly. Důležité je, že se jejich vztahy mohly postupně posunout k většímu porozumění a vzájemné podpoře.
Proč se téměř nehádají?
Milan a Dominik tvrdí, že velké hádky nejsou běžnou součástí jejich soužití. Milan přiznal, že někdy mluví důrazněji, než by chtěl, ale oba si dokážou situaci vysvětlit a rychle se uklidnit.
Dominik na otázku o jejich poslední hádce odpověděl s úsměvem, že se nehádají, ale diskutují.
Za jejich klidem může stát také to, že se vzájemně doplňují. Milan obdivuje na Dominikovi schopnost rychle řešit problémy, jeho přehled, sečtělost a praktický přístup. Oceňuje, že se na něj může spolehnout a že do všeho, co dělá, vkládá velké úsilí.
Dominik zase obdivuje Milanovu práci a nasazení. Přiznal, že sám by takové tempo pravděpodobně nezvládl.
Ani v běžném životě se však nevyhýbají drobným neshodám. Milan například s humorem upozorňuje na rozházené boty v předsíni nebo na vanu, kterou Dominik po koupeli někdy nevypláchne. Sám ale dodává, že jde o maličkosti, které jejich vztah nijak zásadně neovlivňují.
Láska, práce a společné sny
Oba muži mají své vlastní pracovní povinnosti a zájmy. Milan se věnuje hudbě, připravuje nové nahrávky a vydává singly. Dominik pracuje v oblasti influencer marketingu na televizi Nova a zároveň se zapojuje do kreativních projektů svého manžela.
Při přípravě videoklipu a fotografií k hudebnímu albu si Dominik vyzkoušel také styling. Pro něj to byla nová zkušenost, která spojila jeho profesní schopnosti s Milanovou hudební tvorbou.
Přestože mají každý svůj svět, snaží se najít si čas na společné chvíle. Rádi spolu cestují, procházejí se Londýnem, povídají si a objevují nová místa. Milan má sice rád cestování, ale po pracovních cestách si rád odpočine doma. Dominik by naopak nejraději vyrážel do světa ještě častěji.
Důležitou součástí jejich každodenního života jsou i malé rituály. Střídají se v přípravě snídaně, doma si pouštějí jazz a snaží se společně usínat i vstávat, pokud Milan zrovna není několik dní pracovně pryč.
Právě tyto obyčejné okamžiky podle jejich vyprávění pomáhají vytvářet pocit domova. Nemusí jít o velké události ani drahé dárky. Někdy stačí společná snídaně, otevřené dveře na terasu a hudba, která zpříjemní začátek nového dne.
Co jim zatím chybí ke splnění největšího snu?
Přestože mají za sebou několik společných let a svatbu, která pro ně byla zásadním životním okamžikem, stále mají sny, které by chtěli naplnit.
Milan v rozhovoru zmínil založení vlastní rodiny. Dominik zase touží po rekonstrukci historického domku. Jejich přání se tedy liší, ale obě směřují k budoucnosti, kterou chtějí budovat společně.
Milan zároveň zdůraznil, že si přeje, aby měli všichni lidé stejná práva bez ohledu na sexuální orientaci. Podle něj je pro dítě nejdůležitější vyrůstat v láskyplném prostředí. Dominik dodal, že společnost už ušla dlouhou cestu k rovnoprávnosti, ale další kroky jsou stále potřeba.
Na otázku, kde se vidí za deset let, Milan odpověděl, že spolu a kdekoliv. Dominik si přeje především to, aby byli šťastní a zůstali spolu.
A právě v tom se skrývá nejvýraznější poselství jejich příběhu. Za veřejným zájmem, pracovními povinnostmi a občasnými obavami z médií se snaží chránit to, co považují za nejdůležitější: svůj vztah, společný domov a možnost rozhodovat o vlastním životě.
Jejich svatba možná měla zůstat tajemstvím, ale dnes o ní mluví otevřeněji. A když Milan vzpomíná na společné začátky nebo Dominik popisuje jejich každodenní život, je zřejmé, že jejich největší jistotou není dokonalý příběh bez komplikací. Je jí vědomí, že se mohou jeden o druhého opřít.
Dominik na závěr připomněl část svého svatebního slibu: „Miluju tě a chci s tebou žít.“ Jednoduchá slova, která pro oba vystihují víc než dlouhé vysvětlování. Jejich společný příběh pokračuje a jejich největší přání zůstává stejné — být spolu, šťastní a připravení na všechno, co jim život přinese.
