Českou veřejnost zasáhla smutná zpráva o smrti oblíbeného herce Oty Jiráka. Diváci si ho pamatují nejen z televizních seriálů a filmů, ale také díky jeho nezaměnitelnému hlasu, kterým po desítky let promlouvala legendární postavička Hele ze Studia Kamarád. Herec zemřel ve věku 77 let a jeho odchod zanechal prázdné místo v srdcích fanoušků i kolegů.
Za jeho úsměvem a pověstným smyslem pro humor se však skrýval příběh člověka, který musel dlouhá léta bojovat s vážnými zdravotními problémy. Prodělal několik infarktů, postihla ho mrtvice a potýkal se také s astmatem i spánkovou apnoí. Přesto se dokázal vracet k práci a snažil se žít tak, aby jeho život neurčovaly pouze nemoci.
O svém zdravotním stavu mluvil s typickým nadhledem, někdy dokonce s černým humorem. Jeho rodina však dobře věděla, jak náročné chvíle má za sebou. Největší oporou mu byla milovaná manželka Drahomíra, se kterou prožil téměř půl století.
Když nyní jeho žena promluvila o okolnostech jeho odchodu, mnozí si znovu uvědomili, kolik toho oblíbený herec během svého života překonal.
První infarkt přišel už ve čtyřiceti letech
Ota Jirák se narodil 12. dubna 1949 a během své dlouhé kariéry se stal jednou z výrazných osobností českého herectví a dabingu. Jeho život ale nebyl pouze o úspěchu, práci a zábavě. Už v relativně mladém věku se musel vypořádat se zdravotními potížemi, které mohly mít mnohem vážnější následky.
První infarkt prodělal kolem čtyřicátých narozenin. Sám o této zkušenosti v minulosti vyprávěl s humorem, který byl pro něj typický. Vzpomínal, že se s kolegy Oldřichem Navrátilem a Mojdou Maděričem vsadil, že celý rok vydrží bez cigaret.
Odvykání pro něj podle vlastních slov nebylo vůbec jednoduché. Nakonec však skončil v nemocnici právě v době, kdy slavil čtyřicáté narozeniny.
Ani tato zkušenost ho ale nepřiměla změnit všechny své návyky tak, jak by si jeho okolí možná přálo. O svém vztahu ke kouření mluvil s ironickým nadhledem a rád přidával historky, které dokázaly pobavit posluchače.
Za humornými vzpomínkami se však skrývala skutečnost, že jeho srdce už tehdy potřebovalo zvýšenou pozornost.
Infarkt a mrtvice přišly téměř současně
Další vážná zdravotní zkouška přišla v roce 2019, krátce po jeho sedmdesátých narozeninách. Jiráka postihl infarkt a zároveň mrtvice. Jeho stav vyžadoval hospitalizaci v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny.
Následovalo náročné období léčby a rehabilitace. Herec se musel znovu učit zvládat některé běžné činnosti a postupně se vracet do života, který předtím považoval za samozřejmost.
V takových chvílích se ukázalo, jak zásadní roli v jeho životě hrála rodina. Jirák později opakovaně zdůrazňoval, že bez manželky Drahomíry by jeho návrat do běžného života byl mnohem obtížnější.
„Dostal jsem se z toho díky mé ženě Drahomíře,“ přiznal v minulosti. Dodával, že i za to, jak po mrtvici znovu mluvil a dokázal se dorozumět, vděčí především její podpoře.
Jeho slova nebyla jen obyčejným poděkováním. Ukazovala, jak velký význam pro něj měla žena, která při něm stála i v okamžicích, kdy jeho budoucnost nebyla jistá.
Přestože se musel vyrovnat s vážnými následky zdravotních komplikací, nevzdal se své profese. Postupně se vracel k herectví a znovu rozdával radost divákům.
Každé ráno jedenáct tablet. Přesto neztrácel humor
Zdravotní komplikace se postupně podepsaly na jeho každodenním životě. K infarktům a mrtvici se přidalo astma, problémy s plícemi a spánková apnoe.
Při spánkové apnoi dochází k opakovaným přerušením dýchání. U Jiráka se podle jeho dřívějších vyjádření objevovaly desítky takových zástav za hodinu, přičemž některé trvaly téměř minutu. Proto musel při spánku používat speciální masku, která mu pomáhala s dýcháním.
Léčba znamenala také pravidelné užívání většího množství léků. Herec o tom mluvil otevřeně, ale opět si neodpustil svůj charakteristický humor.
„Snídám jedenáct prášků a večeřím čtyři. Na astma, na plíce… Ale manželka nemá ráda, když o tom mluvím,“ svěřil se v minulosti.
Tato věta dokonale vystihovala jeho povahu. Dokázal mluvit o vážných problémech bez zbytečného patosu a hledal způsob, jak si i v obtížných chvílích zachovat nadhled.
Pro jeho blízké však muselo být náročné sledovat, kolik zdravotních komplikací musí překonávat. Zatímco on se snažil věci odlehčovat, rodina dobře věděla, že jeho stav vyžaduje dlouhodobou péči a pozornost.
Manželka Drahomíra byla jeho největší oporou
Ota Jirák měl během života mnoho pracovních úspěchů, ale za největší štěstí považoval svou rodinu. S manželkou Drahomírou prožil téměř padesát let a společně vychovali dceru Terezu.
O své ženě mluvil s velkou láskou. Oceňoval nejen její podporu během zdravotních problémů, ale také její smysl pro humor a schopnost přinášet do života radost.
V jednom z dřívějších rozhovorů se svěřil, že má velké štěstí na obě své nejbližší ženy. Podle něj dokázaly pochopit jeho humor a vytvořit doma atmosféru, ve které se mohl cítit dobře i po náročném pracovním dni.
Rodina pro něj znamenala bezpečné místo, kam se mohl vracet bez ohledu na to, jaké starosti právě řešil. A právě v době nemoci se jejich vztah ukázal jako mimořádně důležitý.
Jeho dcera Tereza mu navíc přinesla další radost v podobě vlastní rodiny. Herec se tak mohl těšit také z role dědečka a ze vztahů, které se postupně rozrůstaly kolem něj.
Náhlá nemoc. Co uvedla zdrcená vdova?
Když se objevila zpráva o Jirákově smrti, mnoho lidí se začalo ptát, co se vlastně stalo. Vzhledem k jeho dlouhodobým zdravotním problémům se nabízely různé domněnky, ale rodina poskytla pouze omezené informace.
Jeho manželka Drahomíra oznámila, že herec zemřel po náhlé nemoci. Konkrétní diagnózu ani podrobnější okolnosti veřejně nespecifikovala. Není proto možné s jistotou tvrdit, že příčinou smrti byl některý z jeho dřívějších zdravotních problémů.
Rodina zároveň oznámila, že poslední rozloučení proběhne pouze v úzkém rodinném kruhu. Rozhodla se tak zachovat soukromí v jednom z nejtěžších okamžiků svého života.
Způsob, jakým blízcí na herce vzpomínali, však prozradil mnohé o jeho charakteru. Na parte se objevila slova, která vystihovala jeho povahu: „Odešel z tohoto světa na nějaké zábavnější místo.“
Tato věta připomínala jeho celoživotní smysl pro humor a schopnost dívat se na svět s nadhledem. Rodina ho zároveň popsala jako člověka, který nebyl velký postavou, ale vynikal obrovským srdcem, laskavostí a empatií.
Právě tato slova ukazují, jakým člověkem pro své nejbližší byl.
Hlas, který bude českým divákům chybět
Ota Jirák zanechal výraznou stopu nejen ve filmu a televizi, ale také v dabingu. Mnozí diváci si jeho hlas spojují s postavičkou Hele, která patřila k oblíbeným pořadům několika generací dětí.
Výrazně se prosadil také v seriálu Slunečná, kde ztvárnil otce Popelku. Jeho herecký projev byl osobitý a dokázal spojit humor s lidskostí, díky níž jeho postavy působily přirozeně.
Když nyní fanoušci vzpomínají na jeho život, připomínají si nejen role, které vytvořil, ale také jeho schopnost rozdávat dobrou náladu. I v době, kdy ho provázely zdravotní problémy, se snažil zůstat aktivní a udržet si pozitivní přístup.
Ota Jirák zemřel 17. října 2026 ve věku 77 let. Jeho odchod uzavřel dlouhou kapitolu českého herectví, ale jeho práce zůstává součástí vzpomínek diváků.
Za sebou zanechal desítky rolí, nezaměnitelný hlas a příběh člověka, který navzdory vážným zdravotním komplikacím dokázal opakovaně najít sílu vrátit se k tomu, co miloval.
A zatímco jeho fanoušci budou dál vzpomínat na jeho humor a herecké výkony, jeho rodina si ponese především vzpomínku na manžela, otce a dědečka, který pro své blízké znamenal mnohem víc než slavné jméno na televizní obrazovce.
