Herec David Novotný, známý český umělec, který se z role do role přenáší s takovou lehkostí, že se zdá, že svět herectví je jeho druhým domovem, udělal nečekané a upřímné přiznání z osobního života. I když je hrdým otcem čtyř dětí, přiznal, že občas mezi ním a jeho potomky panuje komunikační propast, kterou nechápe ani on sám – a to je věc, kterou podle svých slov nikdy nepovažoval za problém, dokud se s ní sám osobně nesetkal.
David, který se nyní objevuje v novém šestidílném seriálu Táta inspirovaném skutečnými událostmi a intenzivními rodinnými dramaty, se nedávno svěřil, že přestože miluje svoje děti celým srdcem, jazyk, kterým spolu „mluví“, je částečně jiný – a občas si připadá, jako by jeho potomci hovořili z jiné generace. „Jsem jiná generace než oni. I když oni už možná taky… a pak je snowflakes, pak je alfa a už aby se v tom prase vyznalo,“ řekl herec s humorným, ale také poctivě zamyšleným tónem, když popisoval svůj pocit z toho, jak se snaží porozumět jejich způsobu komunikace.
Novotný, který je otcem dcery Emy z prvního vztahu a tří dalších dětí – Anežky, Antonie a syna Josefa z tohoto vztahu – připustil, že se snaží být podporujícím a otevřeným rodičem, ale ví, že to nemusí stačit. Přiznal, že často netuší, co přesně děti potřebují nebo chtějí říct, dokud jim to samy neřeknou. „Já musím poznat, ale já to sám nepoznám, protože to bohužel posuzuji podle toho, jak jsem vyrůstal já. Já jsem té pomoci úplně extra moc nepotřeboval,“ dodal herec upřímně, čímž vykreslil obraz otce, který se snaží chytit moderní rodinnou dynamiku, ale zároveň si je vědom svých generačních limitů.
Navzdory tomu, že jeho komunikace s dětmi občas připomíná složitou rébusovou hru, David je přesvědčen, že je důležité neustále se učit naslouchat a chápat, i když to občas znamená udělat krok zpět a přehodnotit své vlastní očekávání. Navíc, jak sám přiznal, ponechává dětem jejich svobodu i v tom, co si v živě zvolí – ať už jde o budoucí kariéru, sport nebo jiné zájmy. Chce, aby dělaly to, co je naplňuje, a ne to, co by od nich očekával on sám.
Herec, jehož kariéra sahá od klasických divadelních prken přes filmové role až po nové televizní projekty, tak ukázal, že i v životě mimo kamery existují výzvy, které nemají scénář a které se prostě musejí žít. A právě tato upřímnost vůči sobě i svým fanouškům mu přinesla obrovský respekt nejen jako umělci, ale i jako otci, který se nebojí ukázat svou zranitelnou stránku.
