Svět filmu a televizních pohádek zahalil hluboký smutek, který se jen těžko popisuje slovy. Libuše Šafránková, žena s nejdobrotivějšíma očima a nezaměnitelným úsměvem, která se nesmazatelně zapsala do srdcí milionů diváků po celém světě, ve věku osmašedesáti let navždy zavřela své oči. Tato smutná zpráva zasáhla veřejnost krátce po jejích narozeninách a zanechala v šoku nejen její věrné fanoušky, ale i herecké kolegy, kteří v ní viděli symbol čistoty, naděje a neutuchajícího talentu. Celý národ se nyní halí do černého, protože odešla osobnost, která pro mnohé ztělesňovala to nejhezčí z dětství.
Její životní cesta byla protkána neuvěřitelnými úspěchy, ale v posledních letech i těžkým bojem se zákeřnou nemocí. Libuše Šafránková se dlouhodobě potýkala s rakovinou plic, což byla diagnóza, kterou nesla s neuvěřitelnou pokorou a statečností, jež byla pro ni tak typická. Přestože se snažila své soukromí i zdravotní stav držet stranou od blesků fotoaparátů a senzacechtivých titulků, zpráva o jejím skonu se rozšířila rychlostí blesku. Herečka, která se proslavila především jako představitelka legendární Popelky v pohádce Tři oříšky pro Popelku, podlehla komplikacím jen dva dny poté, co oslavila své poslední narozeniny v kruhu nejbližších.
Rodinná tragédie je o to bolestnější, že Libuše byla pevnou oporou pro svého manžela Josefa Abrháma, se kterým tvořila jeden z nejstabilnějších a nejobdivovanějších párů českého showbyznysu. Jejich láska byla pro mnohé vzorem čistoty a oddanosti, což v dnešním těkavém světě celebrit působilo jako zázrak. Atmosféra v uměleckých kruzích je nyní protkána tichou vzpomínkou na ženu, která dokázala vdechnout život postavám, jež budeme milovat navždy. Její odchod není jen ztrátou pro kulturu, ale pro každého, kdo u její Popelky vyrůstal a věřil v dobro, které vždy zvítězí nad zlem.
Vzpomínky na její nezapomenutelnou roli, kde s lukem v ruce a větrem ve vlasech projížděla zasněženou krajinou, teď získávají mrazivý nádech nostalgie. Hereččina rodina potvrdila, že poslední chvíle trávila v péči lékařů, ale její srdce, které tak dlouho rozdávalo radost druhým, nakonec dotlouklo. Zůstává po ní prázdné místo, které už nikdo jiný nezaplní, a tisíce svíček, které se rozhořely po celé zemi na počest její památky. Pohádková princezna sice odešla do nebe, ale její hvězda bude na filmovém nebi zářit navždy, připomínaje nám, že skutečná krása a laskavost nikdy neumírají.
