Poslední rozloučení s Jiřím Krampolem nebylo jen smutnou událostí pro jeho rodinu, přátele a kolegy. Do pražského krematoria ve Strašnicích dorazili lidé, kteří chtěli oblíbenému herci, dabérovi a baviči naposledy vzdát hold. V pátek 8. srpna 2025 se tam sešli jeho blízcí i známé osobnosti českého kulturního života. Někteří přicházeli s květinami, jiní s věnci a především se vzpomínkami na muže, který dokázal po desetiletí rozdávat smích.
Jiří Krampol zemřel 26. července ve věku 87 let. Poslední období jeho života přitom nebylo jednoduché. Zdravotní problémy se postupně zhoršovaly a v posledních týdnech už trávil čas především v nemocnici. Přesto se na něj jeho okolí snažilo vzpomínat především jako na člověka plného energie, humoru a osobitého šarmu.
Jeho odchod zasáhl řadu lidí. Krampol nebyl jen hercem. Pro mnohé diváky představoval hlas známých zahraničních hvězd, výraznou televizní osobnost i člověka, kterého si spojovali s českým humorem. Během své dlouhé kariéry vytvořil množství rolí a stal se také známým dabérem. Jeho hlas byl neodmyslitelně spojen například s Jeanem-Paulem Belmondem nebo Louisem de Funèsem.
Proto nebylo překvapením, že se s ním přišli rozloučit lidé z různých částí jeho života.
Mezi smutečními hosty nechyběli například Martin Dejdar, Aleš Cibulka s Michalem Jagelkou, Pavel Rímský, Václav Upír Krejčí, Pavel Nový, Zuzana Bubílková nebo zápasník Karlos Vémola, kterého Krampol v minulosti oddával. Přijela také herečka Uršula Kluková, která dorazila navzdory zdravotním potížím.
Každý z nich měl ke Krampolovi vlastní vztah. Někteří s ním spolupracovali, jiní byli jeho dlouholetými přáteli a další ho znali především z televizních obrazovek. Všichni ale přišli ze stejného důvodu – aby se s ním naposledy rozloučili.
Atmosféra pohřbu přitom nebyla pouze ponurá. Krampolův život byl spojený s humorem a lidé, kteří ho znali, věděli, že by si pravděpodobně nepřál, aby poslední rozloučení působilo pouze těžce a beznadějně. Jeho blízký přítel Tomáš Zajíc dokonce předem připomínal, že by návštěvníci měli přijít klidně s úsměvem a vzít si s sebou alespoň jeden vtip. Právě takový byl Krampolův styl.
Během obřadu zazněla slova vzpomínek a nechyběla ani hudba. Krampolovi se přišli poklonit lidé, kteří s ním prožili část života, a mnozí z nich neskrývali emoce.
Mezi květinami a smutečními vazbami se postupně objevovaly různé vzkazy. Některé byly stručné, jiné osobnější. Každý věnec přitom symbolizoval vztah člověka, který ho poslal, k zesnulému herci.
Právě květiny se tak staly jedním z nejvýraznějších prvků posledního rozloučení.
Pohřební věnce obvykle nesou jména rodiny, přátel nebo kolegů. V případě známé osobnosti se na nich často objevují také názvy divadel, televizí, pracovních kolektivů či různých institucí. U Krampola ale některé vzkazy působily mnohem osobněji.
Jeho přátelé a blízcí mu prostřednictvím květin připomínali, že na něj nezapomenou. A právě mezi těmito smutečními dary se objevil jeden detail, který zaujal svou neobvyklou něhou.
Krampol totiž během života nebyl známý pouze díky své herecké práci. Velmi blízko měl také ke zvířatům. A jeho pejsci byli důležitou součástí jeho osobního života.
Proto právě jeden z věnců působil jinak než ostatní.
Na první pohled mohl vypadat jako běžný smuteční věnec. Když se ale člověk podíval pozorněji, bylo jasné, že jeho poselství není určeno pouze od lidí.
Vzkaz totiž připomínal také Krampolovy čtyřnohé společníky.
A právě to patřilo k nejdojemnějším momentům celého posledního rozloučení. Blesk upozornil, že mezi věnci a květinami od rodiny, přátel a dalších blízkých byl jeden, na kterém se s Jiřím Krampolem loučili nejen lidé, ale také jeho pejsci.
Byl to detail, který dokázal připomenout úplně jinou stránku známého herce. Za televizními vystoupeními, filmovými rolemi a humorem totiž existoval člověk, pro kterého byli jeho zvířecí společníci součástí každodenního života.
Právě proto měl tento květinový vzkaz takovou sílu.
Na pohřbech známých osobností se často mluví o jejich kariéře, úspěších, rolích a veřejném životě. U Krampola ale květiny připomněly i něco mnohem osobnějšího. Nejen herce, kterého znaly miliony lidí, ale také člověka, který měl své blízké a své pejsky.
A možná právě v tom spočívala největší symbolika posledního rozloučení.
Jiří Krampol během života rozdával lidem smích. Na jeho pohřbu se proto mísil smutek se vzpomínkami na jeho humor, přátelství a dlouhou kariéru. Mezi hosty byli kolegové, kamarádi i lidé, kteří ho znali zcela mimo svět kamer.
Jeho poslední cesta tak nebyla jen formálním obřadem. Byla připomínkou několika desetiletí života, během kterých se Krampol stal výraznou součástí české kultury.
A mezi desítkami květin, věnců a smutečních vzkazů nakonec zůstalo jedno poselství, které působilo možná nejtišeji, ale zároveň velmi silně.
Jiří Krampol se s ním symbolicky loučil nejen se svými lidskými přáteli. Na jednom z věnců dostali své místo také jeho milovaní pejsci.
Byl to malý detail v rámci velkého posledního rozloučení. Právě takové detaily však někdy řeknou o člověku více než dlouhé projevy. Připomněly, že za známým jménem a slavnou tváří byl především člověk, který měl rád své blízké, své přátele a také své zvířecí společníky.
A právě s touto vzpomínkou se s Jiřím Krampolem jeho okolí v srpnu 2025 naposledy rozloučilo.
