Josef Klíma patří k lidem, jejichž tvář a hlas si čeští diváci pamatují po dlouhá desetiletí. Jako investigativní novinář se setkával s nebezpečnými lidmi, odhaloval případy, o kterých se mnozí báli mluvit, a přinášel svědectví z míst, kam se běžný člověk nikdy nedostal. Během své kariéry se naučil pokládat nepříjemné otázky a hledat pravdu i tam, kde ji ostatní raději přehlíželi. V poslední době se však jeho životní příběh začal ubírat úplně jiným směrem. Tentokrát totiž nestál před ním žádný zločinec, kterého by mohl konfrontovat. Musel se postavit vlastnímu zdraví.
Pětasedmdesátiletý novinář má za sebou období, které mu zásadně změnilo pohled na život. Lékaři mu diagnostikovali rakovinu kůže a následovala série náročných vyšetření a lékařských zákroků. Přestože se jeho zdravotní stav podle jeho vlastních slov zlepšil, radost z příznivého vývoje není úplná. Stále totiž existuje jedna otázka, na kterou mu nikdo nedokáže dát stoprocentně jistou odpověď: zda se nemoc někdy znovu nevrátí.
Klímovy zdravotní problémy začaly nenápadně. Na noze se objevil podezřelý kožní útvar, který zpočátku nemusel působit jako něco, co by mohlo člověku převrátit život naruby. Vyšetření však přinesla vážnou diagnózu. Lékaři odhalili melanom, tedy zhoubný nádor vycházející z pigmentových buněk kůže. Jedná se o onemocnění, které může být nebezpečné především kvůli schopnosti šířit se do dalších částí těla.
Následovala operace, při které lékaři nádor odstranili. Jenže tím jeho zdravotní problémy neskončily. Později se objevil další podezřelý nález, tentokrát v oblasti nosu. Vyšetření odhalilo bazaliom, další typ kožního nádoru, který rovněž vyžadoval chirurgický zákrok.
Situace byla o to komplikovanější, že odstranění nádoru na nose si vyžádalo také plastickou operaci. Pro člověka, který je zvyklý pracovat před kamerami, poskytovat rozhovory a vystupovat na veřejnosti, to muselo být další náročné období.
Klíma však o svých zdravotních problémech nemlčel. Naopak se rozhodl mluvit otevřeně a bez zbytečného přikrášlování. Přiznal, že zpráva o rakovině ho zasáhla velmi silně. V jednu chvíli dokonce pochyboval, zda bude mít dostatek času a sil dokončit všechny své pracovní projekty.
Právě v té době připravoval také knihu mapující jeho život a novinářskou kariéru. Původně chtěl své vzpomínky sepsat sám. Po oznámení diagnózy však začal přemýšlet, jestli se mu podaří všechno dokončit. Nakonec se na knize Josef Klíma: Tváří v tvář zločinu výrazně podílela novinářka Karolína Lišková, která jeho vyprávění zpracovala.
Novinář později přiznal, že po vyslechnutí diagnózy myslel i na nejhorší možnosti. Obával se smrti, dlouhého pobytu v nemocnici a náročné léčby. V jeho hlavě se objevovala řada otázek, na které v tu chvíli neznal odpověď.
Přesto se nevzdal. Pokračoval v práci, dokončoval své projekty a snažil se zachovat si běžný život, jak jen to bylo možné.
Jeho příběh je o to zajímavější, že během své novinářské kariéry často zpovídal lidi, kteří se ocitli v nejtěžších životních situacích. Sám však nyní poznal, jaké to je stát na druhé straně a čekat na výsledky vyšetření, které mohou rozhodnout o budoucnosti.
Při příležitosti představení své nové detektivní knihy Jako lovná zvěř se rozhodl znovu otevřeně promluvit o svém zdravotním stavu. Kniha se věnuje mimo jiné nebezpečí, které představují lidé vyhledávající dětské oběti na internetu. Klíma při této příležitosti mluvil nejen o své práci, ale také o tom, jak se mu dnes žije po náročném boji s nemocí.
Jeho současný stav je podle vlastních slov příznivější. Lékaři odstranili oba nádory a novinář se nyní nachází v remisi. To znamená, že v současnosti nejsou podle dostupných vyšetření známky aktivního onemocnění. Přesto musí pravidelně docházet na kontroly a podstupovat další vyšetření.
V rozhovoru pro eXtra.cz svou situaci popsal velmi výstižně. „Jsem takzvaně v podmínce,“ řekl s nadsázkou. Tím chtěl vysvětlit, že ačkoli se nyní cítí lépe, stále nemá definitivní jistotu, že se rakovina nevrátí.
Právě tato nejistota se stala jedním z největších problémů jeho současného života. Dříve byl zvyklý plánovat pracovní projekty dlouho dopředu, přijímat pozvání na besedy a domlouvat si termíny na mnoho měsíců. Dnes se na budoucnost dívá jinak.
Už nechce slibovat něco, co možná nebude moci splnit. Pokud ho pořadatelé pozvou na besedu za rok nebo za dva, raději si nechává otevřená zadní vrátka. Nechce se dostat do situace, kdy by musel na poslední chvíli rušit domluvené akce kvůli zdravotním komplikacím.
A právě zde přišla jeho slova, která mnohé překvapila.
Klíma totiž přiznal, že si dnes plánuje život maximálně na půl roku dopředu. V rozhovoru pro Praha TV vysvětlil, že nechce přijímat dlouhodobé pracovní závazky, protože nemůže vědět, jak se bude jeho zdravotní stav vyvíjet.
Neznamená to, že by se jeho stav právě nyní zhoršoval. Jde především o opatrnost člověka, který si prošel vážnou diagnózou a pochopil, jak rychle se mohou životní plány změnit.
Zkušenost s nemocí mu zároveň přinesla nový pohled na každodenní starosti. Věci, které dříve považoval za důležité, dnes možná vnímá úplně jinak. Nemusí se zabývat tím, co bude za deset nebo patnáct let. Důležitější je pro něj to, co může udělat právě teď.
Přesto zůstává pracovně aktivní. Nadále píše, věnuje se detektivním tématům a vystupuje před veřejností. Jeho nová kniha Jako lovná zvěř ukazuje, že ani po náročné léčbě neztratil zájem o témata, která ho provázejí většinu života.
Zajímavé je také to, že během svého boje s nemocí neztratil schopnost přemýšlet o problémech ostatních. Při rozhovorech upozorňuje například na nebezpečí sociálních sítí pro děti a zdůrazňuje, že rodiče by měli věnovat pozornost tomu, s kým jejich potomci komunikují na internetu.
Jeho vlastní životní zkušenost tak nezměnila pouze jeho pracovní plány, ale také způsob, jakým přemýšlí o hodnotě času a o věcech, které mají skutečný význam.
Dnes už Josef Klíma ví, že ani zkušenosti, kontakty nebo celoživotní profesní úspěchy člověka nemohou připravit na okamžik, kdy uslyší diagnózu rakoviny. A přestože se jeho léčba vyvíjela příznivě, definitivní jistotu zatím nemá.
Nejsilnější část jeho vyprávění však nespočívá v samotné diagnóze ani v prodělaných operacích. Jeho slova o budoucnosti ukazují, jak hluboce ho nemoc zasáhla.
Novinář, který celý život odhaloval příběhy druhých lidí, dnes přiznává, že už si netroufá plánovat dlouhá léta dopředu. Raději se soustředí na nejbližší měsíce a na možnost pokračovat v práci, která ho stále naplňuje.
A právě jeho přiznání, že budoucnost plánuje maximálně na půl roku, dává celému příběhu mimořádně lidský rozměr. Přestože je nyní podle svých slov v remisi a nádory byly odstraněny, na pravidelné kontroly musí chodit dál. Josef Klíma tak zůstává opatrný, ale nevzdává se života, práce ani svých plánů na nejbližší období.
